Chcete zhubnout zdravě a hlavně nastálo? Pak vám nepomůže žádná drastická dieta ani hladovka. Cesta ke zdravé a především trvale udržitelné váze vede jedině přes správný poměr makroživin ve stravě. Jaký by měl být a jak si makroživiny vypočítat?
Makroživiny jsou taková svatá trojice v jídelníčku složená z bílkovin, sacharidů a tuků. Cokoli, co sníte, obsahuje kalorie díky makroživinám, které se v jídle nachází v různém poměru.
Některá jídla jsou bohatá zejména na bílkoviny (např. kuřecí prsa), jiné na sacharidy (např. banány) a ty další zase na tuky (např. máslo, oleje). Mnohé z nich však obsahují mix všech tří, či minimálně dvou – typicky se jedná o prorostlé maso, sýry či ořechová másla.
Sacharidy jsou zcela přirozenou součástí našeho jídelníčku a také obvykle zabírají jeho největší část – právě proto se v otázce přibírání či hubnutí nejčastěji pracuje s jejich množstvím. Na hubnutí je efektivní nízkosacharidová dieta, která však nemusí vyhovovat všem.
Sacharidy našemu tělu poskytují energii a jsou pro jeho správné fungování velmi důležité, proto bychom se těch zdravých rozhodně bát neměli a nemusíme je ani zcela vyřazovat z jídelníčku.
Jistě víte, že bílkoviny jsou pro hubnutí nezbytné. Mají sytící efekt a rostou po nich svaly. Klíčovou roli ovšem hrají ve všech tělesných procesech, ať už tím myslíme tvorbu svalových vláken a buněk, tělesných tkání, krevní plazmy nebo bílých krvinek. Zkrátka je potřebujeme k životu.
Pokud jich budeme mít v jídelníčku nedostatek, začne tělo odbourávat vlastní tělesné bílkoviny, tím pádem budeme přicházet o svaly. V jídelníčku kulturistů tudíž zaujímají výsostné postavení a jsou mnohdy považovány za nadmakroživiny – čímž pochopitelně nejsou.
Tuk je nositelem chuti (právě proto nám tučná strava tak chutná), kromě toho je však velmi důležitý i při vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích, dodává tělu energii a je nezbytný pro růst buněk. I mozek je ze 60 % tvořen tukem! Dále je nezbytný při tvorbě hormonů, pro zdraví srdce či udržení tělesné teploty. Je nicméně nejkaloričtější makroživinou.
S mírou bychom měli konzumovat tuky nasycené, respektive by měly tvořit maximálně 1/3 doporučené denní dávky (máslo, sýry, tučné červené maso atd.). Zcela mimo náš jídelníček by pak měly zůstat ty špatné, tedy trans tuky, které jsou nebezpečné i v malém množství (obsahují je některé průmyslově zpracované potraviny).
Stanovit ideální poměr makroživin je tak trochu alchymie – každý člověk je totiž jiný a má jiné potřeby, na každého tedy funguje něco jiného.
Obecným doporučením je však přijímat během dne makroživiny v tomto rozmezí:
Velmi záleží i na vaší fyzické aktivitě – zda, jak často a jak intenzivně sportujete, kolik vám je let, kolik vážíte a měříte, jestli máte sedavé zaměstnání atd. A také, a to především, na vašem cíli – zda chcete hubnout, udržovat si váhu, nebo nabírat.
Zní to složitě, ale ve skutečnosti není vůbec těžké si jídelníček sestavit. S pomocí internetových kalkulaček to zvládnete hravě sami – a pokud přeci jen ne, pomůže vám výživový poradce. Důležité je znát magický poměr makroživin přesně pro vás.
Pojďme si na příkladu názorně ukázat, jak lze živiny měřit a počítat. Za tímto účelem si představíme Hanku – cca třicetiletou ženu, měřící 165 cm a vážící 65 kg. Z těch by nicméně ráda zhubla na 57 kg.
Hanka pracuje v kanceláři, pohybu v zaměstnání tedy moc nemá. Proto se snaží cvičit – třikrát do týdne doma zvedá činky, dělá dřepy se zátěží a pracuje s vlastní váhou. Trénink však nikterak nepřehání, bere ho s nadhledem a obvykle má do hodiny hotovo. Dvakrát týdně také chodí cca na hodinu běhat – někdy víc, někdy míň, v rozličném tempu a terénu.
Protože Hanka ví, že se nemá nic uspěchat, i s hubnutím na to jde pomalu a volí si postupný úbytek váhy. Nemá žádná zdravotní omezení a jí úplně všechno, právě proto by si ráda začala konečně kalorie počítat. Chtěla by tak předcházet krizím, při nichž je schopná sníst tabulku čokolády a pytlík brambůrek na posezení. V jídle zkrátka nemá disciplínu a makroživinám rozumí jen částečně.
Aby se Hanka postupně a nenásilně dostala na svých vytyčených 57 kg, musí se s kaloriemi vejít do 1 723 kcal denně. Toto množství představuje:
Jak se na tato makra napasovat? Cesty jsou různé, ovšem nelépe to jde s kalorickou tabulkou. Do patřičné aplikace si Hanka zadá, kolik čeho sní, a počet kalorií rozpočítaných na makroživiny jí aplikace z potravin přehledně odvodí.
Pokud toho Hanka občas sní víc, bude hubnutí pomalejší, případně se zastaví – a pokud bude hodně švindlovat, bude na váze přibírat.
Bude-li Hanka jíst méně, bude logicky hubnout rychleji. Ale na to pozor – každý člověk má určitou hranici, tzv. hodnotu bazálního metabolismu, pod jejíž úrovní by s přijatými kaloriemi neměl dlouhodobě být, aby si zdravotně neublížil.
Zdroje: Healthline, MedicalNewsToday, NZIP, Kupi