Ještě stále můžete vertikutovat trávník, aby byl příští sezonu v top formě. Díky vertikutaci totiž budou mít kořeny trávy lepší přístup ke vzduchu, vodě a živinám a váš trávník bude bujně růst. Podzimní vertikutace umožňuje trávníku po létě regenerovat a připravit se na zimu. Poradíme vám, jak na to.
Tyto hrábě jsou vhodné na menší a střední plochy trávníku. „Sice si trochu máknete, ale odstraníte tak většinu plsti z trávníku. Hodí se pro provzdušňování a odstraňování mechu z trávníku,“ sdělila pro Kupi zahradnice Stanislava Erbenová.
Vertikutační hrábě jsou vyrobené z kvalitního kovu s pevnými a ostrými kovovými hroty, které snadno pronikají do půdy a odstraňují nežádoucí organický materiál. Výhodou je, že nepotřebují žádný pohon a díky manuálnímu ovládání můžete lépe kontrolovat hloubku a intenzitu vertikutace.
Tyto vertikutátory usnadňují práci na větších plochách. S elektrickým vertikutátorem se lépe manévruje, ale musíte dávat pozor na kabel. Jelikož se však vertikutátor používá dvakrát ročně, neměl by to být problém.
S benzínovým vertikutátorem problém s kabelem řešit nemusíte, proto se hodí na velmi velké plochy. Jsou také oproti elektrickým vertikutátorům těžší, a to jim umožňuje proniknout do trávníku hlouběji.
TIP zahradnice! Pokud trávník roste v těžké půdě (půdy jílovitohlinité a jílovité), nasypte po vertikutaci vrstvu stavebního písku, cca 2 cm. Zlepší se tím vzdušná rovnováha půdy.
„Kromě vertikutace je vhodné čas od času také trávník propracovat provzdušňovačem, například vidlemi nebo provzdušňovací obuví s hroty. Pokud kořeny trávníku nedostávají dostatek kyslíku, trávník nebude vypadat tak krásně a bude náchylný na mech,“ vysvětluje zahradnice. Díky provzdušňování trávníku kypříte půdu pod jeho povrchem a trávník lépe zhoustne a bude vypadat zdravě.
V případě, že trávník moc nevyužíváte, provzdušnění stačí pouze jednou ročně. Silně využívané plochy provzdušňujte každé dva měsíce.
Na jaře uvidíte, že podzimní vertikutace trávníku přinese výsledky, a vy se budete těšit z krásného zeleného trávníku.
Zdroje: Öko-Test, Krysiak, Stanislava Erbenová