Upečte si doma italskou pinsu. V čem se oválná nadýchaná placka liší od pizzy?

Upečená a nakrájená pinsa s rajčaty, šunkou a houbami na dřevěném prkénku Jacek Chabraszewski / Shutterstock.com

Italská pinsa na první pohled vypadá jako oválnější sestra pizzy, při prvním kousnutí ovšem odhalí celou řadu odlišností. Pinsa je považována za křupavější, lehčí a stravitelnější. Díky tomu ji s oblibou upřednostňují i ti, kteří se snaží jíst zdravěji a dietněji. Hlavní rozdíl totiž spočívá v těstě, které se nechává dlouho fermentovat a obsahuje různé druhy mouky. Ochutnejte domácí pinsu podle snadného receptu, který najdete v našem článku. Z čeho a jak se připravuje a v čem spočívá její kouzlo?

Přečtěte si také

Na co všechno se dá použít vysokotlaký čistič? Hravě vyčistí bazén i kolo

V čem je pinsa jiná než pizza?

Oválná pinsa je římskou specialitou, která je mnohem křehčí a lehčí než její kulatá italská krajanka. Je to dáno tím, že zatímco těsto na pizzu se připravuje z pšeničné mouky, to na pinsu z kombinace hned tří druhů: pšeničné, rýžové a sójové mouky. Díky tomu získává jedinečnou strukturu a chuť. Rýžová mouka přidává lehkost a křupavost, zatímco sójová mouka zvyšuje stravitelnost.

Jak se připravuje těsto na pinsu?

Dalším specifikem je doba kynutí. U pinsy platí, že čím déle, tím lépe. Fermentace by měla probíhat alespoň 24–72 hodin, v některých italských restauracích jej dokonce nechávají za přísně hlídaných podmínek kynout až 120 hodin. Výsledkem je pak kyprý, chuťově bohatý základ. A zatímco u pravé tenké pizzy je nadýchaná pouze krusta na okraji, pinsa v tomto ohledu připomíná spíše koláč, který je vyšší a vzdušnější po celé své ploše. V neposlední řadě se odlišuje rovněž tím, že se nepeče v kamenné peci jako pizza, ale v troubě na kovových pánvích nebo plechách.

Pohled zblízka na rozkrojené nadýchané těsto pinsy Rabizo Anatolii / Shuttertock.com

Čím se pinsa zdobí?

Poklást na ni můžete jednoduše vše, co na klasickou pizzu. S myšlenkou lehčího pokrmu však obvykle neobsahuje tolik tučných a „těžkých“ příloh, navíc by se měla zdobit až po upečení těsta. Někdy se dokonce zcela vynechává rajčatový nebo smetanový základ (pak jde o pinsu bianco), těsto se pouze potře olivovým olejem a doplní surovinami samotnými.

Mezi ty obvyklé patří mozzarella a parmazán, kvalitní šunka (nejlépe parmská) nebo salám, čerstvé žampiony, cibule, čerstvá rajčata, olivy či kapary. Pro dochucení se často přidává i česnek, ocet balsamico, chilli vločky a těsně před podáváním také čerstvé bylinky, jako jsou lístky bazalky nebo rukoly.

Vyzkoušet můžete například klasické varianty (ať už s rajčatovým základem nebo pouze s olivovým olejem):

  • Margherita: mozzarella, bazalka a olivový olej,
  • Prosciutto e Rucola: mozzarella, prosciutto crudo, čerstvá rukola a parmazán,
  • Funghi: mozzarella, čerstvé houby a česnek,
  • Vegetariana: mozzarella, cherry rajčata, olivy, kapary, cibule a rukola.
Italská bruschetta
Čas přípravy: 15 min Obtížnost: Snadný

Italská bruschetta

Bruschetta patří mezi klasické italské předkrmy, které najdete na jídelním lístku většiny italských restaurací. Připravit si ji můžete ale také doma, skvěle se hodí třeba ke grilování nebo na zahradní párty.

Italská bruschetta
Pizza Margherita
Čas přípravy: 1 hod 30 min Obtížnost: Snadný

Pizza Margherita

Pizza Margherita je snad nejznámějším druhem této dobroty. Pochází z Neapole a suroviny na ni použité odkazují na italskou vlajku, tedy červená rajčata, bílá mozzarella a zelená bazalka. Připravte si tuto klasiku doma, věříme, že si na ní pochutnáte.

Pizza Margherita

Recept: Domácí pinsa jako z Itálie

Budete potřebovat:

  • 400 g pšeničné mouky
  • 70 g rýžové mouky
  • 30 g sójové mouky
  • 10 g mořské soli
  • 1,5 g suchého droždí
  • 350 ml studené vody
  • 20 ml olivového oleje
  • na oblohu: podle chuti rajčatový základ, mozzarella, parmazán, kvalitní šunka, rukola apod.

Příprava těsta:

  1. V míse smíchejte všechny tři mouky.
  2. Suché droždí rozmíchejte v části vody (dle návodu na obalu). Postupně do směsi přilévejte vodu s droždím a zbylou vodu, osolte, poté přilijte i olej a míchejte několik minut, dokud nevznikne hladké těsto.
  3. Těsto nechte při pokojové teplotě zakryté odležet asi 30 minut, v polovině času a na konci prohněťte.
  4. Poté ho uložte do uzavíratelné nádoby a nechte kynout alespoň 24–72 hodin v lednici. Takto dlouhá fermentace je klíčová pro dosažení lehkosti a stravitelnosti.
Mladá žena jí kousek pinsy ozdobený zelenými bylinkami Rabizo Anatolii / Shuttertsock.com

Postup pečení:

  1. Vykynuté těsto vyndejte z lednice a nechte ho venku odležet dokud nedosáhne pokojové teploty (cca 2 hodiny).
  2. Těsto rozdělte na menší části (2 až 6) a ještě chvíli počkejte.
  3. Na vymaštěném plechu vytvarujte tenké oválné placky. Těsto neválejte válečkem, ale stlačujte a rovnoměrně roztahujte bříšky prstů. Vzduchové bubliny rozhodně nejsou na škodu.
  4. Těsto potřete olivovým olejem a dejte péct do předehřáté trouby na 240–250 °C po dobu 10–15 minut.
  5. Hotovou pinsu obložte vybranými surovinami a buďto rovnou podávejte, případně vložte ještě na chvíli do trouby pro zapečení. Nakonec můžete dozdobit čerstvou rukolou či lístky bazalky.

Tip na závěr: Práci si můžete ušetřit s hotovým (mraženým, chlazeným či trvanlivým) těstem na pinsu, které seženete ve vybraných obchodech a e-shopech. Někdy narazíte i na hotové předpřipravené pinsy v různých týdenních letákových nabídkách řetězců. V neposlední řadě dokonce těsto na pinsu najdete v databázi Kupi.cz – uložte si ji do oblíbených a neunikne vám žádná akce.

Zdroje: Delicious magazine, Kupi