Výraz mozková mlha neboli brain fog není oficiálním označením nemoci. Spíš jde o příznak jiných zdravotních problémů, kterým pacienti svému lékaři popisují pocity jakési duševní únavy. Odborníci ji pak charakterizují jako dočasnou poruchu kognitivních funkcí mozku spojenou s vynecháváním paměti, nesoustředěností a celkově zpomalenými reakcemi. Víme ale, co je její příčinou? A v čem spočívá prevence a léčba?
Typickými příznaky jsou špatná koncentrace, pocity malátnosti a duševní i fyzické únavy. Dále se objevují výpadky paměti, bolest hlavy nebo tlak na zátylku a většina pacientů s touto poruchou má problémy s rychlým vytvořením úsudku a rozhodováním celkově. Symptomy se liší a mají různou frekvenci i intenzitu, ale ke zhoršení kvality života dochází u většiny pacientů, včetně mladých a jinak zcela zdravých lidí.
Poměrně často se mozková mlha vyskytuje u chronických onemocnění. Patří k nim například diabetes, roztroušená skleróza, chronická únava nebo deprese. Častou příčinou mozkové mlhy jsou ale i některé druhy léků. Velké riziko představuje v tomto ohledu léčba rakoviny i mnoha dalších onemocnění. Dobrou zprávou každopádně je, že zpravidla stačí jen snížit dávky léků nebo je nahradit jinými a problémy se zmírní, případně úplně odezní.
Dále je tento stav běžný při dlouhodobém stresu, který je spojený s vyčerpáním a často i s poruchami spánku. Jakmile totiž mozek nezíská dostatek energie pro své fungování, může to časem ovlivnit i vaše kognitivní funkce. Je tedy potřeba spát sedm až osm hodin denně a dbát na pravidelný odpočinek.
Jako další častý spouštěč uvádějí lékaři hormonální změny. Ty se mozkovou mlhou nejčastěji projevují v období těhotenství nebo během menopauzy. Podobné problémy ale mohou mít i pacienti s poruchou štítné žlázy.
Svůj podíl na vzniku mozkové mlhy ale může mít i nevyvážená strava. Potíže způsobuje jak dlouhodobě nízký energetický příjem s nadbytkem kávy, alkoholu nebo cigaret, tak absence některých konkrétních živin. Týká se to zejména vitamínu D, omega-3 mastných kyselin, železa nebo vitamínů z řady B, které najdete v ovoci a zelenině, rybách nebo kvalitním libovém mase.
V posledních letech se o mozkové mlze začalo mluvit i v souvislosti s takzvaným dlouhým covidem, který podle odborníků trvá i dva roky a přitom může dojít k mírnému poškození šedé kůry mozkové. Studie z roku 2022 tvrdí, že se problém objevil u 22 až 32 procent dotázaných a u těch, kdo nemoc prodělali, byly skutečně abnormality častější. Navíc u nich došlo k o dvě procenta rychlejší ztrátě této části mozku. Naštěstí je tento problém většinou léčitelný, ale teprve ve chvíli, kdy lékaři zjistí jeho příčinu, což může být vzhledem ke stovkám symptomů poměrně náročné.
Pokud mozkovou mlhu způsobuje nějaké konkrétní onemocnění, většinou její projevy ustoupí po zahájení léčby. V každém případě ale odborníci doporučují zapracovat na zdravém životním stylu, který zahrnuje vyváženou stravu, kvalitní spánek i dostatek pohybu. Zároveň je potřeba naučit se lépe zvládat stres, což souvisí se zlepšením duševní hygieny, ovládáním emocí a hloubkovou relaxací.
Dobrou zprávou je, že vědci pracují i na léčbě zaměřené přímo na zmírnění příznaků. A několik léků už má v testech dobré výsledky, přestože byly původně určené na jiné zdravotní obtíže, například vysoký krevní tlak nebo ADHD. Zatím se ale jedná pouze o první experimenty, a je tedy nutné spoléhat především na prevenci a léčbu primárních onemocnění.
Zdroje: Medical News Today, Medpage Today