Infarkt myokardu přichází jako blesk z čistého nebe. A pozor: ne vždy se projevuje bolestí na hrudi. Mohou ho signalizovat také bolesti břicha a nevolnost.
Infarkt myokardu je život ohrožující stav. Vzniká z náhlého uzavření nebo výrazného zúžení koronární tepny, která pak zablokuje spádovou oblast.
Za nejčastějšího viníka srdečního infarktu (podobně jako mozkové mrtvice) lze označit kornatění tepen (aterosklerózu), při němž se po jejich stěnách ukládají tukové látky, především pak cholesterol. V důsledku tohoto procesu vznikají tzv. aterosklerotické pláty (ateromy), které mění charakter cévních stěn. Stěny tepen jsou méně pružné, omezují průtok krve a orgány pak nejsou dostatečně zásobeny kyslíkem, kvůli čemuž dochází k jejich poškození.
Na vzniku infarktu se největší měrou podílí náš životní styl. Nejhorší je přitom kouření, a to jak aktivní, tak také pasivní. Dalšími rizikovými faktory je vysoký krevní tlak, vysoká hladina LDL cholesterolu, obezita, cukrovka, nízká pohybová aktivita, pití alkoholu, stres a nevyvážená strava.
Bohužel existují také rizikové faktory, které ovlivnit nejde – například pohlaví, věk a dědičné predispozice.
U mužů se navíc infarkt často objevuje v relativně nízkém věku a děje se tak bez jakýchkoli symptomů. Odhaduje se, že náhlé infarkty se objevují v 70 až 89 % případů právě u mužů.
Ženy na druhou stranu dostávají infarkt až v pozdějším věku. Může za to hormon estrogen, který poskytuje mírnou ochranu před onemocněním srdce po menopauze. A to je právě důvod, proč v průměru ženy potká infarkt myokardu až v 70 letech, zatímco u mužů je to v 66 letech.
Ale to neznamená, že by se ženám infarkty vyhýbaly. Ba naopak. Mají to možná ještě horší.
Muži nejčastěji popisují infarkt jako tíživou bolest na hrudi. I u žen se může takto projevit, někdy ale mají jiné příznaky, které se snadno zamění například za náhlou slabost nebo virózu. Náhle se může například při stlaní postele objevit neobvyklá únava nebo pocit naprostého vyčerpání při jiné námaze.
Ženy (stejně tak jako někteří muži) tudíž možná ani nepoznají, že na ně přichází infarkt, protože při něm až tak často nepociťují tlak na hrudi. Namísto toho se u nich vyskytuje spíše nevolnost a zvracení, což jsou příznaky, které si jen málokdo právě s infarktem spojí.
Dalšími z příznaků jsou dušnost a pocení, přičemž zpozornět by ženy měly právě ve chvíli, kdy se tyto stavy objevují bez předchozí námahy. Dušnost se přitom zhoršuje při ležení a zlepšuje se při sezení.
Při infarktu u žen se také často objevuje bolest krku, zad a čelisti. Zatímco muže při infarktu obvykle bolí levá paže, ženy může bolet jak ta levá, tak i pravá. Je také dobré mít se na pozoru, když bolest začne na hrudi a pokračuje až na záda.
Některá čistě ženská onemocnění, jako třeba endometrióza, onemocnění polycystických vaječníků, cukrovka a vysoký krevní tlak, který se vyvine během těhotenství, navíc riziko infarktu zvyšují. Vedou ke vzniku ischemické choroby srdeční, která patří k hlavním příčinám infarktu myokardu. Pro představu: první zmiňované onemocnění, endometrióza, zvyšuje riziko vzniku ischemické choroby srdeční až o 400 % u žen mladších 40 let.
A stejně tak jako muži, i ženy se potýkají s vysokými hodnotami cholesterolu, krevního cukru, kouří a trpí obezitou.
Nejlepší prevencí infarktu je zdravá životospráva, přičemž v jídelníčku bychom měli výrazně omezit živočišné tuky, jíst vyváženou stravu, abychom neměli chutě na nezdravé potraviny, nepřejídat se a mít pravidelný pohyb.
Preventivně můžete také užívat tablety s obsahem kyseliny acetylsalicylové. Jako prevenci srdečně-cévních onemocnění IKEM doporučuje dlouhodobé braní jejích nízkých dávek, a to 75 až 150 mg, přičemž nejčastější bývá 100 mg. Vyšší dávky kyseliny acetylsalicylové se používají na tlumení bolestí, ale na nižší tvorbu sraženin už vliv nemají. Pokud užívání zvažujete, poraďte se se svým lékařem, který zná vaše zdraví nejlépe.