Jídlo bez sklenky červeného vína si nedokáže představit většina Francouzů. A co víc, jídlem se rozumí pokrm bohatý na nasycené tuky – tučné sýry, uzeniny, máslo nebo červené maso. Lékaři a výzkumníci dlouho kroutili hlavami nad skutečností, že běžný obyvatel Francie netrpí nějakou kardiovaskulární chorobou a výskyt akutních infarktů je dalece pod průměrem. Říká se tomu dokonce francouzský paradox. Kde je tedy schované tajemství?
Zatímco vědci bádají, Francouzi i nadále pokračují ve svých rituálech. Přesný důvod jejich zdraví se bohužel odhalit zatím nepodařilo, ale na svět přišlo mnoho myšlenek, které samy o sobě vedly k řadě prospěšných objevů.
Jednou z teorií, která byla zveřejněna v roce 1992, je i pozitivní vliv červeného vína. Při podrobném zkoumání se zjistilo, že obsahuje látky, které srdce a celý kardiovaskulární systém chrání. Například tím, že zvyšují elasticitu cév.
Kupte se slevou Víno Merlot Ribeaupierre - bag in box.
Mezi další účinky patří ty antioxidační, které zvyšují obranyschopnost, podporují správnou činnost močového ústrojí, mají pozitivní vliv na nervový systém a zlepšují trávení. Podle některých vědeckých studií dokonce mohou pomoci i v boji proti rakovině. V této souvislosti se mluví zejména o látkách, jako jsou resveratrol, polyfenoly, taniny (třísloviny) a proanthokyanidiny.
Může se zdát, že červené víno je univerzálním podporovatelem našeho zdraví. Jenže tomu tak docela není. Je třeba přihlédnout i k mnoha dalším faktorům. Protože každý člověk je individualita, nemusí červené víno vyhovovat všem. Navíc je tu otázka množství.
Zatímco ve Francii se zpravidla pije pouze sklenka červeného vína, a to výhradně k jídlu, v České republice je to spíše varianta mnoho sklenek a bez jídla. Zatímco v prvním případě převažují výhody prospěšných látek nad alkoholem, v tom druhém tělo spíše zatížíme negativními dopady alkoholu. Kolik tedy vypít?
Většina odborníků udává, že bychom měli vypít přibližně 1 dl na 25 kg váhy. Průměrná žena tedy údajně smí vypít přibližně sklenku a půl, muž sklenky dvě. Když uděláme „kupecké počty“, vyjde nám, že je to láhev vína na pár a kvalitní večeře k tomu.
A po jakém vínu sáhnout? Pro zvláštní příležitosti je vhodné barikové víno (zraje v dřevěných sudech), neprohloupíte však ani odrůdami Cabernet, Merlot či Rulandské modré.
Spolu se zimou nastupuje období svařeného vína. Vyvstává tedy otázka, zda i v tomto případě jsou účinky červeného vína zachovány. Odpověď není tak docela jednoznačná, protože tepelnou úpravou se pár látek skutečně ztratí, nicméně ty hlavní zůstávají.
Důležité však je dělat svařák z kvalitních surovin. Pokud přidáte ještě skořici, badyán, hřebíček nebo citronovou kůru, získáte doslova léčebný koktejl. Pozor ale v zimě. Svařák (jako každý alkohol) rozšiřuje cévy, čímž prokrví naše tělo a my můžeme mít pocit zahřátí, avšak následně teplo skrze pokožku unikne, takže nám je ještě větší zima.