Tradice slavení a vítání nového roku je poměrně krátká. Než se tato tradice zformovala, vznikaly různé novoroční zvyky, které se dochovaly dodnes. Slavilo se hlavně ve velkých městech a v bohatých domácnostech, na venkově byly důležitější rituály zimního slunovratu, tedy Vánoc. Pojďme si některé novoroční tradice a zvyky připomenout.
Slavení Nového roku jako kalendářního dne v lidové tradici příliš nezakotvilo. Veškerá pozornost, včetně motivů novoročních, byla vyčerpána časem vlastních Vánoc. Teprve 19. století a moderní život s vlivy sousedních zemí přinesly tradici slavení posledního večera roku na Silvestra s přemírou jídla a pití, metáním prskavek a světlic o půlnoci, kterými se starý a nový rok odděluje. Čtyřlístek, kominíček, prasátko, to jsou poměrně novodobé symboly budoucího štěstí a zdaru doprovázející Nový rok stejně jako novoroční přání vyřčená i posílaná poštou, dnes i cestou digitální.
Nejvíce pověr a obyčejů se na Nový rok vztahuje k jídlu. Vyhnout byste se měli jakékoliv drůbeži, aby z domu neulétlo štěstí. To samé by se vám mohlo stát s králíkem nebo zajícem, to by vám štěstí mohlo pro změnu utéci a v případě ryby může i uplavat. Co si dát na oběd na Nový rok tradiční čočku? Traduje se, že kdo ji sní, bude mít následující rok peníze v kapse. V některých částech Česka se první lednový den pekla vánočka s hrachovým zrnkem. Ten, kdo zrnko našel, měl v dalším roce ve všem štěstí. Pekly se také koláče, do kterých se zapékaly mince.
Pozor! Na Nový rok byste se měli vyhnout také praní a věšení prádla – podle novoroční tradice by tato činnost mohla přinést neštěstí, nebo dokonce smrt někoho z rodiny.
Pranostiky jsou tradiční rčení, která mají symbolický význam a obvykle se vážou k jednotlivým měsícům nebo různým dnům v roce. V dávných dobách je vypozorovali lidé z přírody a svých zkušeností. Jaké věštby a pranostiky se vážou právě k Novému roku?
Stylové silvestrovské jednohubky s plísňovým sýrem a ořechy jsou tak dobré, že se po nich jen zapráší. Nachystané je budete mít do pár minut i s efektní ozdobou ve tvaru vánočního stromečku.
„O tříkrálovém svátku se sumarizuje, zdůrazňuje vlastní triumf královské návštěvy Jezulátka. V kostelech se tento den koná mše, kterou se otvírá další roční epocha. Světí se významné atributy, které budou mít v průběhu roku liturgický a zvykový význam. Je to voda, křída, též kadidlo, svatý olej a zlato – obrazné dary, které svatí Tři králové položili Ježíškovi k nohám jako symboly světské moci. Svěcenou vodu a křídu si lidé nosili domů k žehnání svých příbytků,“ uvádí Jiřina Langhammerová v knize Čtvero ročních dob v lidové tradici.
S tím souvisí i lidové ztvárnění obchůzky tří králů po domech. Jedná se o postavy tří chlapců přestrojených do převleků králů, jejich úbory jsou podobné ministrantským komžím s košilemi vyhrnutými přes kalhoty, na hlavě papírové královské čepice. Baltazar hrál roli „černého vzadu“ s očerněnou tváří mouřenína. V rukou nesli papírovou kometu, která krále vedla do Betléma, doma vyrobenou kadidelnici, kterou vykuřovali navštívená stavení, a čerstvě posvěcenou křídu, kterou psali nade dveře datum obchůzky a své žehnající iniciály K + M + B. Tímto aktem a zpívanou koledou naposledy připomněli motiv novoročního přání: A my všichni vystupujem a nový rok vám vinšujem.
Na Tři krále se pekla kynutá buchta z mazancového těsta ve tvaru kruhu, která symbolizovala královskou korunu. Stejně jako při novoročních koláčích i do kynuté buchty zapekla hospodyně mince. Ten, kdo ji našem, se stal králem a mohl kropit dům a zahradu svěcenou vodou.
Zdá se vám, že tradice a lidové zvyky se z vašeho běžného života pomalu vytrácejí? Zkuste si ve své rodině pár z nich připomenout a udělat z nich rituály, na které budete společně vzpomínat.
Zdroje: Kupi.cz, Čtvero ročních dob v lidové tradici