Musíme za prodej svých věcí v bazaru platit daně? A co když přesáhneme limit prodaných položek?

Žena balí do krabice oblečení 22Images Studio / Shutterstock.com

Prodáváte v internetových bazarech své nevyužité oblečení nebo hračky po dětech a bojíte se, že při dosažení určitých výdělků budete muset podávat daňové přiznání a platit daň? Záleží na tom, jakým způsobem prodáváte. Řada lidí si totiž plete pojmy jako podnikání, příjmy z prodeje vlastních věcí a příležitostné příjmy. Kdy je nutné platit daně a na jaké povinnosti je potřeba dávat si pozor?

Přečtěte si také

Češi se vzdávají pečení kvůli vysokým cenám. Nemáme na to, říkají

Prodej z druhé ruky se u nás nedaní

Dobrou zprávou je, že příjmy z prodeje osobních věcí „z druhé ruky“ se v České republice nedaní a není potřeba je nikde přiznávat nebo dokládat, je nicméně důležité dodržet povahu těchto prodejů. Za prodej osobních věcí se považují situace, kdy na bazarech a podobných místech prodáváme naše nevyužité věci, ať už používané nebo zánovní.

„V případě prodeje vlastních použitých věcí fyzické osoby v bazarech či na internetu, typicky hraček nebo oblečení po dětech, kočárku, sezónního oblečení, nevyhovující skříně při stěhování či jízdního kola, je příjem z takového prodeje od daně osvobozen a neuvádí se do daňového přiznání,“ uvádí na svých stránkách Finanční správa ČR.

Zkrátka jedná se o věci, které jsme nakupovali pro vlastní spotřebu (tedy ne s primárním cílem je zpeněžit), nyní se nám ale již z jakéhokoliv důvodu nehodí. A tak je posíláme dál.

Žena fotí oblečení na bazar Kokosha Yuliya / Shutterstock.com

Na co se vztahuje roční limit 50 000 Kč?

Podmínka ročního limitu mimo jiné souvisí s tzv. příležitostným příjmem, za který lidé někdy bazarový prodej nesprávně považují. Příležitostný příjem totiž zahrnuje jednorázové aktivity či služby, z nichž máme nepravidelné a nárazové zisky, například z doučování, úklidu domácností, krátkodobého pronájmu movitých věcí nebo prodeje domácích potravin (např. momentálních přebytků ovoce a zeleniny z vlastní zahrádky, vajíček apod.).

Od roku 2024 potom platí limit 50 000 Kč, a pokud ho naše příležitostné výdělky překročí, musíme je danit. Povinnost podávat daňové přiznání se tedy vztahuje také na každého, jehož roční příjmy přesáhnou tento limit.

Pozor na přeprodávání a vlastní tvorbu

Ať už vědomě, nebo nevědomě, mnozí lidé se na bazarech dopouští podnikání, jehož příjmy již spadají do zdanitelné kategorie a vyžadují živnostenské oprávnění. Dochází k tomu ve chvílích, kdy zboží určené k prodeji záměrně nakupují jinde s cílem budoucího přeprodeje. Spadá sem ale také autorská tvorba, tedy například vlastnoručně ušité šaty, vyrobené šperky a další „handmade“ produkty vyráběné za účelem zisku.

„Pokud by však někdo neprodával pouze vlastní použité věci, ale prodávané kusy by nakupoval a prodával, a to opakovaně a se záměrem dosažení zisku, byly by naplněny znaky podnikání a takto dosažené příjmy by byly zdanitelné jako příjmy ze samostatné činnosti,potvrzuje dále Finanční správa ČR.

Žena rovná oblečení do krabice na stole Krakenimages.com / Shutterstock.com

Hlášení DAC7: Co po mě bazar chce?

Některé platformy po vás mohou po překročení určitého limitu prodaných kousků nebo obdržených peněz za rok požadovat na základě předpisů Evropské unie tzv. hlášení DAC7. Řadu uživatelů tento požadavek obvykle vyděsí a mylně jej zaměňují za výzvu k přiznání finančního zisku za účelem zdanění. Jedná se však pouze o ověření totožnosti.

Dané tržiště nebo bazar totiž potřebuje finanční správě podat důkaz, že jste jakožto prodávající daňovým rezidentem státu, ve kterém se nemusí daň z prodeje osobních věcí z druhé ruky platit (jako je to například u nás v Česku). Obvykle je vyžadováno zaslání naskenovaného občanského průkazu nebo jiného dokladu totožnosti, případně vyplnění rodného čísla.

A to je vše, nic v případě prodávání osobních věcí platit, ani nikde přiznávat nemusíte. A to i za předpokladu, že stanovené limity (které s požadavkem podání hlášení souvisí) výrazně překročíte.

Zkrátka a jednoduše, své osobní věci, které jste původně nepořídili s vidinou zisku, můžete druhým rozprodávat v jakémkoliv množství a získávat za ně libovolné částky peněz.

Zdroje: Finanční správa, European Commission, Kupi.cz