Autorka blogu Zdravě živená se stala díky svému zájmu o zdravou stravu inspirací pro mnoho lidí. Přes nesnadnou cestu za zdravým životním stylem si našla vyvážený vztah k jídlu. Dnes sdílí své zkušenosti a jednoduché recepty, které pomáhají druhým objevovat kouzlo ze zdravého vaření. Klade důraz na kvalitní, přirozené suroviny a věří, že zdravá strava a vyvážený životní styl jsou základem spokojeného života.
Martina, známá jako autorka blogu Zdravě živená, je žena z vesnice, která našla radost v objevování zdravých surovin a tvorbě inspirativních a jednoduchých receptů. Její cesta k dnešnímu zdravému životnímu stylu byla plná výzev, včetně boje s nadváhou v dospívání a hledání způsobu, jak zlepšit svůj vztah k jídlu. Dnes je Martina přesvědčená, že kvalitní jídlo a vyvážený životní styl jsou klíčem ke spokojenému životu, a proto se snaží toto poselství šířit dál.
Byla jsem Zdravě živená už předtím, nicméně projekt Vařeniště nevypovídal tolik o obsahu, proto nyní 3 roky předávám inspiraci pro zdravé vaření pod touto přezdívkou. Možná spíš než sdílení rad by mě nejprve zajímalo, za jakým účelem se chtějí do zdravého vaření pustit. Zda jde o to zkusit jen nový recept nebo vykročit na cestu zdravého životního stylu?
Důležité je nabýt vlastního přesvědčení o tom, zda chci opravdu zdravě jíst, abych se cítila dlouhodobě dobře, namísto chvilkového dobrého pocitu, že jednou za týden uvařím zdravé jídlo a tím spasím i své zdraví, když se po většinu času stravuji odlišně. Takže nejdůležitější doporučení pro ty, co to myslí se zdravou životosprávou vážně, je, aby získali sami v sobě jistotu, že to, co dělají, jim má přinést pozitivní výsledky a chtějí se tou cestou ubírat. Pak teprve mohou přijít další doporučení, která jsou praktičtější a cílí na to, jak stravovací návyky dosadit do každodenního života. První krok spočívá zkrátka v rozhodnutí.
Upřímně si myslím, že se zdravé stravě nevyhýbají, ale spíše se špatně orientují ve kvalitě jídla. To znamená, že neví, jaké zdroje jim skutečně dodají živiny a energii, a proto často podléhají marketingovým kampaním, namísto toho, aby zapojili selský rozum a uvařili si dobré jídlo. Zdravé jídlo je takové, které je co nejméně průmyslově zpracované. Jde tedy o přirozené potraviny s co nejmenším množstvím aditiv.
Dalším aspektem je „zdravé množství“. Podle mého názoru žije řada lidí s mylnou domněnkou, že cokoliv, kde je napsané slovo protein, dodá jejich tělu prospěšnou výživu. Přitom se naopak může jednat o nevhodnou potravinu, která do jídelníčku nepatří.
Pokud už několik let žijete zdravě, nemáte pocit, že se nutkavě potřebujete přejíst řízků nebo dortů. Nebo alespoň já to tak nemám. Když mám chuť na něco, co nepatří úplně do zdravého jídelníčku, stačí mi jen kousek a jsem naprosto spokojená. A když přijde chuť jen tak znenadání, zaženu ji kvalitním ořechovým máslem nebo kouskem vysokoprocentní čokolády. Mohu také doporučit kombuchu, která kromě osvěžení uspokojí i chuť na sladké.
Rituál ne. Spíš se snažím dodržovat rozumný poměr živin a nikdy na mém talíři nechybí zelenina.
Vzpomínám si na to, jak jsem vařila bulvy červené řepy, které se vaří poměrně dlouho. Tedy tak dlouho, že jsem stačila na řepu zapomenout a připomněl mi ji až silný zápach spáleného hrnce. Takže v situacích, kdy něco nechávám na sporáku bez dozoru delší dobu, si nastavuji minutku na hodinkách.
Nedostatek kvalitních informací, respektive jejich špatnou dostupnost. Na zdravou stravu jsem přecházela před 15 lety, kdy jsem k tomu měla čistě hubnoucí důvody. Byla jsem korpulentní, s čímž jsem se jako dospívající holka špatně srovnávala, a informace o tom, jak si s tím poradit, byly zkreslené.
Například tu panovala obecná pravda o tom, že z tuku v jídle si uložíte zase jenom tuk. Šílenost! Výzvou tedy bylo najít relevantní informace a později jsem se opírala také o znalosti nabyté studiem. Nicméně pořád se k nám dostávají výsledky z nových zajímavých výzkumů a studií a zároveň existuje i řada směrů, kterými se může člověk vydat na cestě za zdravějším „já“. Nejdůležitější je, aby se v tom člověk cítil komfortně a poslouchal svoje tělo.
Na žádost svého klienta Fitshaker to byla koprovka s knedlíkem, která bude ale publikovaná na jejich webu, tudíž nemohu sdílet tady.
Stěžejní je pro mě kvalitní potravina, která ale zároveň nemusí být luxusní a drahá. Pokud je některá z potravin, kterou máme doma rádi, zlevněná, je to vítaná okolnost. Nenechám se ale strhnout levnější surovinou, pokud vím, že kvalitativně za to nestojí. Nicméně, když se rozhoduji, zda budu vařit pokrm z krůtího nebo hovězího masa, a vidím, že platí na některé z nich sleva, využiji toho a vyberu to zlevněné.
Preferuji české výrobce a farmáře.
Na Rohlíku, jelikož poskytuje například kvalitní pečivo od spousty pekáren, farmářskou šunku, ovoce a zeleninu v nejlepší kondici. A stejně tak je to i s dalšími produkty, které zde nakupuji.
Pomáhá mi naplánovat si, co budu pár dní dopředu vařit, a pak jít nakupovat. Před nákupem si zkontroluji zásoby potravin, abych se pak nemusela zdržovat dokupováním zapomenutých potravin další den.
Při vyhledávání zboží občas využiji srovnávacích portálů a Kupi může pomoct ušetřit nějaké peníze do rodinného rozpočtu.
Liší se to podle toho, zda vařím jen pro sebe, nebo pro celou rodinu. Ačkoliv nejsem vegetarián, preferuji převážně rostlinnou stravu. Moji kluci jsou zase hodně masoví. Pro sebe tedy často vařím z luštěnin, různých druhů zeleniny, obilovin a podobně. Když vařím pro nás pro všechny, využívám často kuře nebo krůtí maso, hovězí, těstoviny a samozřejmě zeleninu.
Snažím se nevařit více jídla, než sníme. Pak nevznikají zbytky. Nebo počítám rovnou s tím, že uvařené jídlo budeme mít na dva dny. Moji kluci milují pečené kuře, přičemž nějaké to maso zbyde a z něj připravuji rizoto se zeleninou.
Pečené kuře patří k oblíbeným jídlům, na nichž si pochutná celá rodina. Křupavé zlatavé kuře podle tohoto receptu je pečené na roštu přesně tak, jak jej připravovaly už naše babičky.
Srbské rizoto, někdy také džuveč, má s klasickým italským rizotem společného jen velmi málo. Tento pokrm pocházející pravděpodobně z Turecka kombinuje maso, hrášek, papriku a další zeleninu s rýží. Příprava rizota je velmi snadná a podává se s nakládanou okurkou posypané strouhaným sýrem.
Miluji lečo a ideálně v létě, kdy sklízíme na zahradě spoustu rajčat a paprik. Recept je následující:
Další zdravé recepty, které určitě s menším úsilím zvládne uvařit každý, mohou čtenáři najít v mé nové kuchařce Vaříme lehce.
Zdroj: Kupi