Chemikálie z papírových kelímků, teflonu či make-upu napadají imunitní buňky, ukázala česká studie
O škodlivosti skupiny per- a polyfluorovaných sloučenin, zkráceně označovaných jako PFAS neboli věčné chemikálie, se hovoří již dlouhé roky. Teprve nedávno ale vědci z brněnské univerzity vůbec poprvé popsali mechanismy, jakými tyto látky – s nimiž přicházíme do styku každý den – ovlivňují naši imunitu. Proč jsou pro nás nebezpečné a jak můžeme jako spotřebitelé snížit jejich příjem, například z potravin nebo vody?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
PFAS máme v těle všichni
Práce týmu brněnských vědců z centra Recetox na Masarykově univerzitě navázala na řadu světových studií, které ukázaly, že PFAS látky má v krvi přítomné více než 98 % populace, mnozí dokonce již od narození. Přenáší se totiž mimo jiné mateřským mlékem nebo pupečníkovou krví. Spojovány bývají s výskytem rakoviny, neplodností u žen i mužů, poruchou funkce jater nebo sníženou účinností očkování, vlivem čehož mohou být příčinou celé řady dalších závažných onemocnění.
Současný výzkum na 300 českých účastnících potom odhalil doposud nepopsaný mechanismus, jakým chemikálie PFAS přepisují geny imunitních buněk, jejichž správné fungování je klíčové pro přežití každého člověka.
Halfpoint / Shutterstock.com
Průlomová studie českých vědců
Závěry studie jednoduše řečeno ukázaly, že věčné chemikálie napadají především buňky (konkrétně plazmatické buňky, které jsou typem B lymfocytů) zodpovědné za vytváření protilátek. To mimo jiné přispívá k vysvětlení, proč mají lidé s vysokými hladinami PFAS závažnější průběh některých onemocnění nebo zhoršenou imunitní odpověď na očkování.
Studie rovněž upozornila, že PFAS mohou tímto způsobem ovlivňovat imunitu již při běžných koncentracích, jaké máme obvykle v krvi, a tedy že opravdu představují závažný problém.
Jak se PFAS vyhýbat?
Evropská unie již pracuje na konceptu plošného omezení výroby a použití všech věčných chemikálií. Vzhledem k tomu, že jich momentálně existuje něco přes 15 000, však bude vypracování a přijetí potřebných opatření ještě nějakou dobu trvat. Zatím je proto na uvážení každého spotřebitele, do jaké míry se pokusí (na úrovni, kdy je to možné ovlivnit) příjem PFAS sám omezit.
„Nejlepší je vyhnout se produktům, ze kterých se PFAS při používání mohou uvolnit přímo do lidského organismu – například papírové obaly na jídlo a pití, které jsou ošetřené tak, aby odpuzovaly vodu a mastnotu,“ doporučuje pro Kupi autorka brněnské studie Barbora Rudzanová s tím, že pokud chceme snížit svůj vlastní příjem PFAS, mělo by být v našem zájmu omezit používání všech produktů, které tyto chemikálie obsahují.
Dobrým vodítkem pro nás při nákupu může být označení produktu „bez PFAS” nebo „bez PFC”.
Davizro Photography / Shutterstock.com
Věčné chemikálie jíme i vstřebáváme
Do našeho těla se pak PFAS látky dostávají například tehdy, když se začnou z výše zmíněných obalů uvolňovat vlivem působení tepla. Může se tak dít při ohřívání dovezeného jídla v jednorázových obalech, přípravě kupovaného popcornu v papírových sáčcích nebo při pití horké kávy z papírového kelímku.
Můžeme si je ovšem na tělo aplikovat i sami. Výrobci je totiž s oblibou používají jako „tajnou“ ingredienci dlouhotrvajícího make-upu a dekorativní kosmetiky, například voděodolných řasenek, neslíbatelných rtěnek a lesků .
Rizikový zdroj: Kohoutková voda
Nejvíce věčných chemikálií ovšem na denním pořádku přijímáme z obyčejné kohoutkové vody. Do té se dostávají z kontaminovaného životního prostředí, unikají například při samotné výrobě produktů obsahujících PFAS.
„Pak tu máme skupinu produktů jako třeba nepromokavé oblečení a obuv, tyto produkty také obsahují PFAS, ale při jejich používání se do lidí téměř neuvolňují, za to se ale uvolňují do životního prostředí, ze kterého je umíme velice těžko dostat zpět a obvykle se k nám po čase vracejí ve formě pitné vody, která je nejčastějším způsobem, jakým PFAS přijímáme,“ vysvětluje dále pro Kupi Rudzanová.
Nechcete pít věčné chemikálie? Sáhněte po správném filtru
Z vody můžeme doma příjem PFAS redukovat prostřednictvím některých filtrů na vodu nebo filtračních konvic, běžné značky to ale obvykle neumí. „Používejte správné filtry na kohoutkovou vodu, pokud obsahuje PFAS. Filtrační systémy s aktivním uhlím mohou odstranit pouze 50 % PFAS. Filtrační systémy s reverzní osmózou jsou sice dražší, ale eliminují až 97 % PFAS,“ doporučuje spotřebitelská organizace dTest.
Při výběru filtru (kartuše) nebo konvice si proto v popisu produktu ověřte, že z vody dokáže odstranit také tyto látky. Umí to například uhlíkový poddřezový filtr na vodu Dionela FAM1, konvice PureVis s pokročilým filtrem nebo filtr Maxtra Pro Pure Performance, který pasuje do všech filtračních konvic Brita.
Zdroje: Sound of Science, ACS Publications (Environmental Science & Technology 58/1), dTest, National Institute of Environmental Health Sciences
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko