Je ohřívání jídla v plastových krabičkách v mikrovlnce škodlivé? Studie hovoří jasně

Muž si dává jídlo v plastové krabičce do mikrovlnky goffkein.pro / Shutterstock.com

Taky jste občas líní a místo toho, abyste si jídlo z ledničky přendali do porcelánového talíře, tak ho šoupnete do mikrovlnky rovnou v krabičce? Pozor na to. Některé dózy můžou podle studií a odborníků do jídla uvolňovat mikroplasty a další látky, které ohrožují zdraví.

Přečtěte si také

Je lepší kečup v plastu, nebo ve skle? Už dávno nejde jen o obal

Uvolňování mikroplastů z krabiček potvrdila například studie, kterou realizovala v roce 2023 Univerzita Nebrasca-Lincoln, a před ohříváním v dózách varuje na svém portálu také Informační centrum bezpečnosti potravin MZ ČR. Na dotaz Kupi se k tématu vyjádřila Ing. Lenka Gajzlerová, odbornice z Ústavu inženýrství polymerů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Bezpečné vs. nebezpečné plastové dózy

„Plastové krabičky, které se mohou bezpečně používat v mikrovlnné troubě, jsou označené jako ‚microwave-safe‘ a většinou mají symbol pro mikrovlnné trouby v podobě tří vlnovek. To znamená, že byly testovány na bezpečnost a neměly by uvolňovat nebezpečné látky,“ říká pro Kupi.cz Ing. Lenka Gajzlerová, Ph.D., z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Bezpečné krabičky v obchodě poznáte zpravidla také podle vyšší ceny. „Mezi nejvhodnější a nejbezpečnější plasty pro ohřev v mikrovlnné troubě patří polypropylen (PP) s recyklačním symbolem s číslem 5. Dále vysokohustotní polyetylén (HD-PE) s označením 2, ale ten je méně tepelně odolný než polypropylen,“ vysvětluje Gajzlerová.

Jiné krabičky na potraviny, například levné dózy s nejasným původem, obsahují mikroplasty a tělu nebezpečný bisfenol a ftaláty (více níže). Také jinak nezávadné krabičky, které slouží pouze k uskladnění potravin, nikoliv k jejich ohřívání, můžou vlivem mikrovlnného záření uvolňovat škodlivé látky. „Obsahují různé přísady, jako jsou barviva, stabilizátory a tak dále a při zahřívání se tyto látky mohou uvolňovat a přecházet tak do jídla,“ upozorňuje.

Svou bezzávadnost ale po nějakém čase používání ztrácí i certifikované dózy. „Vlivem stárnutí materiálu se mohou objevovat praskliny, deformace, či změna barvy, proto se doporučuje stav krabiček kontrolovat a takovéto krabičky nepoužívat,“ dodává Gajzlerová.

Detail modré plastové krabičky s nápisem microwavable Anson_shutterstock / Shutterstock.com

Jak bisfenol a ftaláty škodí zdraví?

Mikrovlnná trouba ohřívá pokrm i plastovou krabičku a navzdory stabilní chemické struktuře plastových výrobků se můžou chemikálie za určitých podmínek uvolňovat do jídla. Nežádoucími chemikáliemi jsou například bisfenol-A (BPA) a ftaláty. Tyto látky se hromadí v tělesných tkáních a jsou spojovány s negativními zdravotními účinky.

Bisfenol A a ftaláty jsou tzv. endokrinní disruptory, což znamená, že mohou narušovat hormonální rovnováhu v těle. BPA se váže na estrogenové receptory, což může narušit přirozenou hormonální činnost a přispět k problémům, jako je snížená plodnost, problémy s vývojem mozku u dětí, zvýšené riziko rakoviny prsu nebo prostaty a kardiovaskulární onemocnění. Ftaláty zase mohou ovlivnit reprodukční systém, zejména u mužů, a narušovat produkci testosteronu, což může vést k vývojovým problémům plodu nebo ke snížené plodnosti.

Kromě chemických látek, které se uvolňují z plastů, může být potravina kontaminována i mikroplasty, což jsou malé částice plastu, které se uvolňují při rozkladu plastů. Studie ukazují, že vystavení mikroplastům v potravinách způsobuje v dlouhodobém horizontu zánětlivé reakce v těle, poškození tkání a negativně ovlivňuje imunitní systém.

Studie potvrdila uvolňování mikroplastů

Přítomnost mikroplastů potvrdila například už zmíněná nedávná studie University of Nebraska-Lincoln z roku 2023.

V rámci výzkumu vědci experimentovali se dvěma nádobami na dětskou stravu vyrobenými z polypropylenu a opakovaně použitelným sáčkem z polyethylenu. Nádoby naplnili deionizovanou vodou nebo 3% kyselinou octovou, aby napodobili mléčné výrobky, ovoce a zeleninu – běžně se vyskytující v dětské a kojenecké stravě – a poté je zahřáli v mikrovlnné troubě.

Žena ukládá zeleninu do skleněné dózy New Africa / Shutterstock.com

Výzkumníci zjistili, že množství nanočástic v zahřáté tekutině je značné. Následně došli k závěru, že kojenci, kteří pijí výrobky s vodou ohřátou v mikrovlnné troubě, a batolata, která mají mléčné výrobky ohřáté v mikrovlnné troubě, přijímají největší relativní koncentrace mikroplastů. V pozdějším experimentu, který tyto koncentrace testoval na ledvinových buňkách, tým výzkumníků zjistil, že přežilo pouze 23 % exponovaných buněk.

Z výsledků studií a doporučení odborníků vyplývá, že ohřívání jídla v plastu není nikdy ideální, ani když se jedná o krabičky určené do mikrovlnky. Nejjistější je ohřívat potraviny v jiných než plastových nádobách, například na klasických porcelánových talířích nebo ve skleněných nádobách.

Zdroje: Kupi, National Library of Medicine, Medical News Today, ACSPublications, Bezpečnostpotravin