Bitcoin oslabil o půl milionu korun, ale zase roste. Co stojí za turbulentními dny?
Máte ho ve svém investičním portfoliu? Nejsilnější a také nejznámější kryptoměna bitcoin (BTC) během minulého týdne klesla o cca půl milionu korun, ale pak začala zase posilovat. Co za výrazným propadem a následným růstem stojí? Odborníci nabízí několik postřehů.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Propad o půl milionu, ale následný růst
Na absolutních historických maximech se bitcoin, což je nezávislá a decentralizovaná globální (krypto)měna, nacházel letos v březnu. Celý 1 bitcoin (BTC) se obchodoval za cca 74 000 amerických dolarů (USD), tedy za nějakých 1,7 milionu korun. Mimo jiné ho podpořilo vystoupení Donalda Trumpa, který se zavázal, že v případě svého zvolení americkým prezidentem udělá z USA kryptoměnovou velmoc.
Pak se ale začal bitcoin postupně propadat – na konci července měl hodnotu cca 69 000 USD (1 600 000 Kč) a největší propad zažil v pondělí 5. srpna, kdy klesl až na 50 000 USD (1 150 000 Kč). Od té doby se ale křivka grafu zase zvedá a postupně ukrajuje z razantního propadu, aktuálně koketuje s hranicí 60 000 USD (1 380 000 Kč).
Kurzy.cz
Co stojí za těmito turbulencemi?
Velkou volatilitu (střídání hodnoty) zaznamenaly také akcie a další cenné papíry. Odborníci mají za to, že jedním z důvodů je přicházející recese americké ekonomiky.
„Příčinou byl slabší americký report o zaměstnanosti a vyšší míra nezaměstnanosti z pátku, což vyvolalo obavy z recese a donutilo investory opustit riziková aktiva,“ vyjádřil se kryptoměnový analytik Simon Peters z eToro, jak píšou Novinky.cz. Ovšem za snížením hodnoty kryptoměny, které se někdy přezdívá „digitální zlato“, stálo více faktorů.
Prudký pokles se časově shodoval s propadem akciových trhů po celém světě. Vše započal japonský index Nikkei, který klesl o více než 8 % a zaznamenal nejhorší dvoudenní propad od roku 1987. Rostoucí úrokové sazby, neuspokojivé výsledky technologických společností a známky ekonomické slabosti, jako byla páteční zpráva o zaměstnanosti v USA, také výrazně otřásly důvěrou investorů.
„K výprodeji přispěl rostoucí japonský jen po nedávném zvýšení úrokových sazeb japonskou centrální bankou Bank of Japan nebo obavy ohledně vrácení peněz věřitelům zkrachovalé krypto burzy Mt.Gox a Jump Crypto,“ uvedl své domněnky Peters.
Za vysokou hodnotou bitcoinu v první půlce letošního roku stálo bezesporu zavedení a schválení 11 bitcoinových ETF v USA, což jsou fondy obchodované na burze.
Podobně se zachovalo ethereum a další kryptoměny
Podobný pokles a následný růst zaznamenaly také další velké kryptoměny, například ethereum (ETC). Na konci července měl 1 ETC hodnotu asi 3 500 dolarů (79 500 korun), ale minulý týden se propadl na pouhých 2 200 USD (50 000 Kč). V současné době jeho hodnota pomalu šplhá až k 59 000 Kč.
V červenci přitom schválila americká Komise pro cenné papíry (SEC) žádost umožňující vstup na burzu fondům ETF, které budou vázány právě na ethereum. Očekávalo se, že kurz poroste stejně jako dříve u bitcoinu, ale žádný dramatický nárůst kurzu nepřišel.
TradingView
Jaký je význam kryptoměn?
Existuje mnoho různých kryptoměn, ale k nejhodnotnějším patří právě bitcoin, ethereum nebo solana. Bitcoin vytvořil už v roce 2009 anonymní uživatel s přesdívkou či jménem Satoshi Nakamoto jako decentralizovanou nadnárodní digitální měnu.
Kromě dalších pravidel určil, že finální množství digitálně natěžených mincí bude 21 milionů, což z kryptoměny dělá zajímavý uchovatel hodnoty – tím, že jí nikdy nebude více, by její hodnota neměla klesat – podobně jako u zlata, proto se bitcoinu říká digitální zlato. V současné době se bitcoin příliš nepoužívá jako platidlo, ale jako dlouhodobý udržitel hodnoty.
K potvrzení transakcí a zápisu o majiteli dané části bitcoinu slouží tzv. blockchain. Tuto síť tvoří počítače po celém světě, které patří samotným uživatelům a žádná banka ani vláda nemůže do ověřování transakcí nebo do těžby bitcoinů zasahovat. Finálního počtu mincí by měl bitcoin dosáhnout v roce 2140.
Zdroje: Kupi, TradingView, Kurzy.cz, Kryptomagazin.cz, Novinky.cz, Seznam Zprávy
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko