Chemické vs. přírodní repelenty. Které jsou lepší? A je látka DEET opravdu nebezpečná?

Muž si stříká na ruku repelent Jaromir Chalabala / Shutterstock.com

Sledujete v obchodech složení repelentů proti komárům a klíšťatům, dobu působení nebo doporučený věk používání? Nebo vždy popadnete první, který uvidíte? Mezi přípravky na trhu jsou značné rozdíly a ne všechny mohou být vhodné pro každého. Přečtěte si, jaké jsou rozdíly mezi chemickými a přírodními repelenty, jaká je jejich účinnost a zda je často zatracovaná látka DEET opravdu zdraví nebezpečná.

Přečtěte si také

Má se syrové maso před vařením omývat vodou?

Jak fungují chemické repelenty?

Bodavý hmyz používá k rozeznání pachů lidí speciální receptory, nejsilnější stopu potom zachytává z našeho dechu a potu. Látky obsažené v repelentech mají za úkol tyto receptory mást, respektive náš „lákavý“ lidský pach překrývat tím odpuzujícím. 

U chemických repelentů se pro tento efekt nejčastěji využívá látka DEET neboli diethyltoluamid. Protože se jedná o poměrně silnou olejovitou sloučeninu, která je klasifikovaná jako pesticid, nemusí být vhodná pro každého (viz dále v článku). Dobré je také vědět, že uvedená síla v procentech (např. DEET 20 %) vyjadřuje, po jak dlouhou dobu daný přípravek ochranu poskytuje. Informaci najdete většinou na balení, 10% DEET obvykle působí až 2 hodiny, 30% až 5 hodin. 

Namísto DEET se také mnohdy ve složení objevuje pesticid Ikaridin/Pikaridin nebo ředěný biopesticid IR3535, který se využívá jako šetrnější syntetická alternativa.

Žena si stříká na nohu repelent encierro / Shutterstock.com

Je repelentní látka DEET škodlivá?

Její přímé nebezpečí na naše zdraví, případná rakovinotvornost, bylo mnoha studiemi již vyvráceno, stále se však doporučuje obezřetnosti při používání u dětí nebo těhotných a kojících žen, případně jedinců s velmi citlivou pokožkou. 

Při používání repelentů s DEET je nutné dodržovat instrukce a doporučované způsoby aplikace na obalu daného výrobku (např. nanášení pouze na oblečení, vyhýbání se citlivým místům na těle, zákaz používání pro děti mladší 1 až 2 let apod.). K nežádoucím účinkům by pak mohlo dojít v případech, kdy jsou lidé působení DEET vystaveni neuvážlivě dlouhodobě, aplikují nadměrné množství přípravku nebo velké množství látky vdechnou.

Produkty obsahující DEET jsou obvykle jen velmi málo rizikové, pokud se používají doporučovaným způsobem. DEET může některým lidem způsobit podráždění kůže, tyto případy jsou však velmi vzácné,“ uvádí portál MedicalNewsToday.com.

Fungují přírodní repelenty?

Přírodní repelenty představují druhou skupinu produktů na trhu. Mezi jejich výhody patří větší šetrnost nejen k pokožce a zdraví člověka, ale také k životnímu prostředí (syntetické pesticidy jsou rozpustné ve vodě a při používání v přírodě mohou kontaminovat své okolí). Nevýhodou potom může být o něco nižší účinnost a nutnost frekventovanější aplikace.

Přírodní repelenty obvykle obsahují esenciální oleje extrahované z rostlin, které komárům, klíšťatům, mouchám a dalším druhům obtížného hmyzu zapáchají. Za nejúčinnější je v tomto ohledu považován zejména citronelový, citronový eukalyptový, tymiánový, skořicový nebo čajovníkový (tea tree) olej, případně také levandulový, mátový a nimbový.

Studie z roku 2014 dokonce potvrdila, že 32% směs oleje z citronového eukalyptu dokáže zajistit více než 95% ochranu před komáry až na 3 hodiny. 

Stříká repelentu na dětské nohy FamVeld / Shutterstock.com

Jaký repelent vybrat?

Pro nejmenší děti, těhotné a kojící ženy nebo osoby s citlivou pokožkou mohou být vhodnější přípravky s minimálním obsahem či bez obsahu DEET (například s alternativní látkou IR3535) nebo přírodní repelenty, které jsou rovněž vhodnější pro domácí zvířata i životní prostředí. Všeobecně se však nemusíte repelentům s DEET vyhýbat, pouze vždy dodržujte bezpečnostní instrukce na obalu a respektujte všechna upozornění.

Při výběru repelentu sledujte především deklarovanou dobu působení, způsob aplikace (na tělo / na oblečení), obsah účinných látek i doporučenou věkovou hranici. Nejen pro děti potom můžete jako alternativu zvolit například repelentní náramky, náplasti či samolepky na oblečení a předměty.

Zdroje: Medical News Today, Cleveland Clinic, NCBI, Healthline