Plíseň na jídle: Proč byste neměli jen odříznout plesnivou část a zbytek sníst?
Někdy máme v lednici víc potravin, než stačíme spotřebovat. Výrobky, které nejsou správně chráněny, podléhají dřívější zkáze a mohou začít hnít a plesnivět. Co dělat, když si všimnete plísně na ovoci, zelenině nebo pečivu? Můžeme plesnivou část odříznout a zbytek sníst? Hrozí nám v takovém případě nebezpečí? Opravňuje i jen malé množství plísně na potravinách k vyhození?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Plísně patří do skupiny hub a jídlo je pro ně ideálním životním prostředím. Plesnivé potraviny změknou a zbělají nebo mohou mít zelené, černé či šedé zbarvení. Jídlo pokryté plísní vypadá jako samet, je nadýchané a pokryté chloupky, ze kterých se často práší. „V současné době známe asi 350 druhů toxinogenních plísní. U padesáti z nich byla potvrzena přímá souvislost s negativními dopady na zdraví lidí i zvířat,“ sdělila pro redakci Kupi Michaela Smolková, chemická inženýrka se zaměřením na potraviny a výživu, která se zaměřuje na vzdělávání veřejnosti v této oblasti, a to na blogu UMÍME JÍST. Za svůj blog získala v roce 2022 ocenění OBJEV FOOD BLOG ROKU.
RussieseO / Shutterstock.com
Odříznout plesnivou část nebo vyhodit?
Některé toxiny produkované plísní mohou být škodlivé pro naše zdraví. Obecně se doporučuje postupovat opatrně a neriskovat své zdraví konzumací plesnivých potravin. Záleží však na konkrétním druhu potraviny. „Škodlivé látky (mykotoxiny) jsou až produktem plísní, nelze je odstranit vařením ani pečením – odolávají teplotám až do 300 °C. Pokud z plesnivé mouky upečete pečivo, bude obsahovat škodlivé látky. Odstranění už jednou plísněmi vyprodukovaných mykotoxinů je v běžných podmínkách prakticky nemožné. Takové potraviny nepoužívejte a rovnou vyhoďte. Napadené měkké plody, jako jsou jahody, okurky, rajčata či maliny by měly skončit celé rovnou v odpadkovém koši. Neměli byste jíst ani zbytek plodů, který vypadá zdravě, protože u potravin s vysokým obsahem vody prorůstá plíseň rychle a hnilobné procesy budou pravděpodobně aktivní v celém balení, ačkoliv nemusí být viditelné. To platí i pro jogurty, marmelády, měkké sýry, koření, vařená jídla, apod.,“ vysvětluje pro Kupi.cz Michaela Smolková.
U tuhých potravin (parmezán, jablka, mrkev, zelí, sušené šunky) se ještě můžete pokusit o záchranu. „Dle Americké národní společnosti USDA Organics (americký úřad pro zemědělství) stačí u těchto potravin odkrojit okolí plísně 2,5 cm od stran i do hloubky,“ dodává Michaela Smolková.
Pozor! U některých potravin napadených plísní může dojít k senzorickým změnám, mohou měnit chuť i vůni. Snížena bude také jejich nutriční hodnota.
Corina Daniela Obertas / Shutterstock.com
Co jsou to mykotoxiny?
Některé houby v důsledku metabolických procesů produkují mykotoxiny. Jak výše uvedla paní Smolková, ty jsou pro tělo škodlivé. Jejich vývoji napomáhají teploty okolo 20–25 °C a vlhké prostředí. Mohou se vyvinout téměř v jakémkoli druhu potravy. K nejznámějším a nejčastěji vyskytujícím se mykotoxinům patří:
- patulin,
- aflatoxin,
- ochratoxin,
- kyselina penicilová.
Potraviny kontaminované mykotoxiny, zejména patulinem, jsou nevhodné ke konzumaci i po odříznutí plesnivé části.
Jaké produkty jsou nejvíce ohroženy kontaminací mykotoxiny?
Z ovoce a zeleniny jsou nejvíce ohroženy rajčata, třešně, jahody, maliny, meruňky, hrušky, jablka a banány. Kromě toho se mykotoxiny objevují na chlebu, masných výrobcích, sýrech a obilných zrnech. Plíseň roste i uvnitř plodu, hned vedle pecky, proto se může zdát, že plod je v pořádku, i když je zevnitř kontaminovaný. Patulin může růst i v džemech, protože je odolný vůči teplotě a cukru.
Co se stane, když sníme plíseň?
Pravděpodobně se nestane vůbec nic. Maximálně budete mít momentální trávicí potíže. „Pokud se vám podařilo sníst plesnivý krajíc chleba, nemusíte mít obavy, že budete mít trvalé následky. Vysokému riziku onemocnění či poškození orgánů se vystavíte až v případě, pokud byste jedli plesnivé potraviny pravidelně a ve větším množství,“ objasnila foodblogerka.
Některé druhy plísní mohou způsobovat alergické reakce a dýchací potíže, avšak některé mykotoxiny mohou způsobovat závažná onemocnění jater, ledvin, centrálního nervového systému nebo potlačovat krvetvorbu či celkově oslabit imunitní systém.
Stock-Asso / Shutterstock.com
Jak zabránit růstu plísní na potravinách?
- Vytvořte si nákupní seznam – ušetří vám to zbytečný nákup produktů, které možná nevyužijete.
- Při nákupu ovoce a zeleniny se ujistěte, že na něm nejsou žádné stopy plísně.
- Skladování potravin ve vlhkých podmínkách při vyšších teplotách podporuje rozvoj plísní.
- Pokud víte, že nakoupené produkty v blízké době nevyužijete, zamrazte je.
- Výrobky do sklenic, které se po otevření mnohokrát používají, nabírejte vždy čistou lžičkou, která nepřišla do styku s jinými potravinami nebo slinami.
- Pravidelně a důkladně myjte lednici a nádoby na potraviny.
- Plesnivý produkt vyjměte z lednice a místo, kde byl, důkladně omyjte, nejlépe vodou a octem.
Zdroje: Kupi, WebMD, Healthline , Michaela Smolková
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko