Zahradničením k dobré náladě: Studie tvrdí, že práce na zahradě vás zbaví stresu i smutku

Starší žena v dřepu pečuje o květiny na zahradě, vedle konev a zahradnické náčiní v bedýnce nieriss / Shutterstock.com

Nacházíte se v období, kdy na nic nemáte náladu, jsme smutní a možná vás trápí i něco konkrétního? Vědci přišli na to, že v boji proti špatné náladě pomůže práce na zahradě. 

Přečtěte si také

Květinové vody: Dokáží s vaší pletí zázraky, vybrat musíte ale tu správnou pro váš typ

Zahrádkaření jako lék na špatnou náladu

Nasadit rukavice a šup do hlíny. Kromě dobrého pocitu ze skvěle odvedené práce si odnesete zrelaxovanou mysl a odpočinuté tělo. Vědci tvrdí, že k navrácení rovnováhy a navození klidu je třeba propojení s přírodou a toho dosáhnete jednoduše – prací na zahradě. Dokonce je to prý úplně nejlepší lék na to, když se potýkáte se ztrátou blízké osoby.  

Nejde o žádnou jednorázovku, ke zklidnění a čerpání výhod dojde až ve chvíli, kdy se aktivitě věnujete pravidelně, studie uvádějí minimálně hodinu denně. A je úplně jedno, co děláte. Můžete se zbavovat plevele, sázet květiny, stříhat stromy nebo sekat zahradu.

Jde o to, že unavíte své tělo fyzicky, psychicky vypnete a soustředíte se pouze na danou činnost. Tím se zbavíte zbytečných negativních myšlenek. Při práci totiž dochází ke snížení hladiny kortizolu, což je stresový hormon, a dokonce i ke snížení tlaku. I zahradničení je totiž sport a považuje se za jistý druh cvičení a zdravého pohybu.

Zlepšení soustředění i stabilizace váhy

Práce na zahradě zlepšuje koncentraci a také si díky ní udržíte váhu. Nebudete totiž myslet na jídlo a uzobávat, což byste dělali, kdybyste místo toho koukali třeba na televizi. Zabavíte se a ani nebudete vědět, jak plyne čas. Odměnou vám bude nejen pohoda a harmonie, ale i pocit, že jste udělali něco pro sebe i pro zahradu a na té to také bude vidět. Radost tedy bude několikanásobná.

Pobyt na čerstvém vzduchu a vnímání koloběhu života

Zmíněná aktivita s sebou spoustu pozitiv, mezi něž patří vnímání toho, že něco na svět přichází a zase odchází, radost z nově vypěstované květiny nebo sklizeň plodů. Navíc pohyb venku na čerstvém vzduchu prospěje každému a opravdu stačí i hodina denně. Načerpáte také dostatek vitamínu D, který tělo potřebuje.

Pokud nemáte rádi procházky nebo nevíte, co venku dělat, zkuste vzít do ruky rýč a motyčku a trochu se pošťourat v hlíně. Uvidíte, jak vás to chytne. Možná se něco naučíte o nových druzích rostlin a živočichů a budete moci pozorovat, jak se příroda mění v rámci roku.

Mladá žena v rukavicích uprostřed záhonu květin, vedle konev Julia Zavalishina / Shutterstock.com

Nemáte dům se zahradou? To je jen výmluva

Je jasné, že každý nemá to štěstí a neoplývá zahradou a záhony, ale to nevadí. Jednak si můžete zahrádkou pronajmout a jednak lze tato aktivita vykonávat i doma. Vrhněte se do truhlíků na balkoně nebo se postarejte o pokojové rostliny doma. Není to sice ono, ale svůj účinek to také bude mít. Dnes už mají i panelové domy společné prostory a zahrádky, o něž se můžete starat a sousedi to jistě jen ocení. 

Zapojte více lidí

Nechce se vám do toho jít? A co přizvat kamarády, někoho z rodiny, děti nebo partnera? Budete společně pracovat, můžete si popovídat a budete hlavně trávit čas spolu. Uvidíte, že čas uplyne rychle a vy ani nebudete vědět, kolik je hodin. Takže pokud bojujete s depresemi, úzkostí anebo špatnou náladou nebo jen potřebujete trochu uklidnit, práce na zahradě je tou pravou volbou, s níž nešlápnete vedle.

Benefitem je nenáročný přirozený pohyb, který vaše tělo ocení. Místo makání v posilovně si zacvičíte na zahrádce, spálíte kalorie a ani vás to nebude stát tolik úsilí. Večer pak padnete do postele a místo přemítání různých myšlenek v klidu usnete a ráno se vzbudíte odpočatí a plní energie.

Možná to také bude jediný čas, kdy budete mít pocit, že ho trávíte sami se sebou. To je výhoda ve chvíli, kdy zahrádkaříte úplně sami, nemluvíte a věnujete se jen samotné práci. Samotu ocení zejména ti, kteří jsou tak trochu introverti, ale třeba kvůli povaze své práce jsou v neustálém kontaktu s lidmi.

Zdroj: ResearchGate, Emerald, Kupi