Unáhlené nákupy někdy vedou k tomu, že danou věc ve finále ani jednou nepoužijeme a končí na hromadě s dalšími věcmi, které jsme nutně potřebovali, ale nakonec se počet použití dostal na maximálně jednou. Jaké zbytečnosti hromadíte doma vy? Zeptali jsme se našich čtenářů!
Češi jsou národem impulzivních nákupů, které často končí lítostí a přeplněnými šatníky i kuchyněmi. Neuvážené pořizování věcí, jež se zdají být v danou chvíli nepostradatelné, nezřídka vede k tomu, že se nový přírůstek do domácnosti nakonec ani jednou nevyužije. Místo toho končí na hromadě dalších předmětů, které jsme si pořídili v návalu nadšení, ale realita jejich užitečnosti se ukázala být přinejmenším diskutabilní. Tento trend ukvapených nákupů se zdá být mezi Čechy hluboce zakořeněný, jak ukazuje náš průzkum a jen málokdo dokáže odolat pokušení koupit něco, co v danou chvíli vypadá jako naprostá nezbytnost, ale s odstupem času se ukazuje jako zcela zbytečné.
„Už několikrát se mi stalo, že jsem se nechala přemluvit prodavačkami v obchodě s kuchyňskými potřebami ke koupi ,vychytávek‘ na vaření. Jenže jsou mi k ničemu, protože je nevyužívám. Přijde mi to zbytečné, například speciální kráječ na jablko, udělátko, se kterým se lépe vymačká šťáva z citronu nebo nůž na sýr. Také mám doma spotřebiče jako jogurtovač, rýžovar a speciální sekáček na zeleninu. Ani jedno z toho nevyužívám a je mi líto to vyhodit, takže se mi na to už několik let práší.“ – Kristýna
„Mám pocit, že v tom nejsem sama a nikdy se nepoučím. Ale stále si dokola kupuji věci, které už doma mám. Mám totiž za to, že to využiju, až mi ta první věc odejde, roztrhne se nebo sepere. Pravdou je, že stále nosím ten první kousek a ostatní visí na štendru ještě s cenovkou.“ – Marie
„Nikdy neodolám a jakmile vidím tenhle levný obchod, musím tam jít. A když už tam jsem, vždycky najdu nějakou blbost, u které vím, že ji stejně nebudu používat. Ale když je to tak levné, vždycky si říkám, že je to jen hloupá dvacka. Mám takhle doma antistresový míček s bodlinkami, děrovačku, co dělá díry ve tvaru psa nebo chlupatou tužku, která je tak těžká, že se s ní nedá psát. Co dodat.“ – Alena
„Děláme to podle mě všechny, tedy asi jen my ženy. Kupujeme si oblečení v menší velikosti s tou myšlenkou, že ho budeme nosit, až zhubneme. A ono se to jaksi neděje, takže se to válí doma.“ – Ingrid
„Jezdím na dlouhé cesty a vždy si z nich přivezu spoustu suvenýrů, které jsou mi samozřejmě k ničemu a leží v šuplíku. Jenže v tu chvíli, kdy si je kupuji, mám pocit, že je potřebuji a už nikdy nebudu mít příležitost. Mám už takhle doma plnou krabici krámů.“ – Miloš
„Kdybyste přišli ke mně domů a našli tam řasenku, hrníček s kytičkami nebo dámskou kabelku, není to proto, že bych byl metrosexuál nebo měl doma přítelkyni, ani jedno tak není. Zkrátka jsem to dostal zadarmo k nákupu, ale je mi to jaksi k ničemu.“ – Tomáš
„Mám celkem úchylku kupovat si věci, na které vím, že nikdy nebudu mít dostatek odvahy. Červená rtěnka, krajkové body, ale i vysoké podpatky, na kterých se bojím, že si zvrtnu nohu. Možná ale tajně doufám, že to jednou využiji, ale zatím se tak nestalo.“ – Monika
„Často si objednávám hlavně oblečení a boty z e-shopů s tím, že si to vyzkouším a co mi nebude sedět, vrátím zpět. Samozřejmě už k tomu ale většinou nedojde, a tak mi doma leží věci, které se mi nelíbí, nesedí mi, nebo je z nějakého důvodu nechci. Snad nejsem jediná. Mám v tom už hodně peněz a nesmí to vědět hlavně manžel.“ – Barbora
Spěch, čerstvá výplata na bankovním účtu, neodolatelné slevy nebo stres, který se snažíme zredukovat nákupy. Tyto a mnohem více faktorů mají vliv na to, zda danou věc koupíme. Až zase budete v ráži a budete si chtít něco bez rozmyslu koupit, zkuste pravidlo deseti vteřin. Počítejte do deseti a až pak se rozhodněte, zda danou věc potřebujete. U dražších věcí si dejte na rozmyšlenou týden nebo i měsíc. Uvidíte, kolikrát byste za tuto dobu věc použili a kolikrát si na ni vzpomete.
Zdroje: Kupi, respondenti redakce