Výrobci klamou o složení slaniny, ukázal dTest v nedávném hodnocení

Nakrájená slanina na dřevěném prkénku New Africa / Shutterstock.com

Složení krájené slaniny obecně zahrnuje maso, tuk, dusitany a sůl, přičemž u méně kvalitních produktů může být přidáno i nějaké to éčko. I tak spousta výrobců ve svých produktech uvádí nepravdivé informace. Nedávný test časopisu dTest zjistil, že z 17 analyzovaných vzorků uspělo pouze 6, což dělá ze slaniny nejproblematičtější uzeninou, kterou tento spotřebitelský měsíčník kdy testoval. Mezi klamavé produkty patřily nejen dražší varianty slaniny, ale i produkty privátních značek. Jaké byly konečné výsledky hodnocení?

Přečtěte si také

Zapečený květák na způsob francouzských brambor. Rychlovka, co zasytí celou rodinu

Pro složení slaniny chybí pravidla

Problém slaniny, která je u nás hojně konzumovaná a oblíbená, je ten, že ji masná vyhláška oficiálně nezná. Což je mimo jiné důvodem, proč mohou výrobci s jejím složením „čarovat“. Jinak řečeno, mají její složení i kvalitu pouze ve své režii a jediné, co musí dodržet, je složení uvedené na obalu.

Ani s tím si ale v mnoha případech hlavu nelámou, jak ukázaly výsledky dTestu, který se mimo jiné zaměřil na deklarované hodnoty masa, tuku nebo soli. A právě v rozdílu mezi deklarovanými a skutečně naměřenými hodnotami ve výrobcích byl největší problém.

  • U nás se nejčastěji prodává „česká“ anglická slanina, která kromě tučných částí obsahuje i značný podíl masa pocházejícího z vepřového boku. Na rozdíl od originální anglické slaniny, která se v zahraničí prodává syrová, je ta na našich pultech obvykle již tepelně opracovaná (vařená a zauzená).
Plátky slaniny na dřevěném prkénku, kolem zelenina Pixel-Shot / Shutterstock.com

S obsahem masa pohořely privátní značky

U části testovaných výrobků laboratoř zjistila nižší hodnoty než ty napsané na etiketách. V případě dvou výrobků dokonce velmi výrazně nižší.

U anglické slaniny značky Albert / Česká chuť naměřila laboratoř pouze 76,3 % vepřového boku namísto avizovaných 85 %. U druhého výrobku Billa/Clever byl rozdíl ještě vyšší: 83,9 % oproti uváděným 94 %. Nedodržení slibovaného obsahu klíčové ingredience je závažným klamáním spotřebitelů,vysvětlila na webu spotřebitelské organizace dTest Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest, s tím, že obě tyto slaniny kvůli tomu získaly nedostatečné hodnocení.

V obsahu tuku klamalo 10 ze 17 výrobků

I tučnost byla u řady slanin uváděná nepřesně. Nejvýraznější rozdíl v laboratoři naměřili u výrobku Naše maso Anglická slanina krájená, která byla současně s cenou 52,60 Kč / 100 g nejdražší ze všech testovaných vzorků. Ačkoliv tato slanina v tabulce výživových hodnot uváděla 30% tučnost, podle naměřených hodnot byla její skutečná tučnost 66,2 %, tedy více než jednou tolik.

„Hrubé rozpory jsme našli i u dalších vzorků, nedostatečnou známku získalo v této části testu hned deset výrobků,“ přiblížila dále šéfredaktorka Hoffmannová.

  • Tip: Kompletní výsledky testu krájené slaniny najdete na webových stránkách dTestu.
Žena připravila k snídani smaženou slaninu a volská oka Pressmaster / Shutterstock.com

Dusitany i tam, kde je zákazníci nečekají

Dalším z hodnocených kritérií byl obsah dusitanů a dusičnanů. Jedná se o konzervační látky, které ve slanině zamezují produkci nebezpečného botulotoxinu, zároveň dodávají typickou růžovou barvu a chuť. I přesto by měl být jejich obsah přiměřený. Při zahřátí na vysoké teploty (které je většinou u slaniny nevyhnutelné) se z nich totiž mohou tvořit karcinogenní nitrosaminy.

Z testovaných výrobků se problém vyskytl například u slaniny značky Lidl / Pikok Pure, která na obalu sice uváděla obsah bez přídavku konzervantů, nicméně výsledky měření ukázaly, že se v ní dusitany a dusičnany přesto objevují.

„Výrobce sice nepoužil přímo konzervant E 250, ale v receptuře zmiňuje několik rostlinných ingrediencí, které mohou dusičnany obsahovat přirozeně, a mohly se tak dostat do finálního výrobku. Z našeho pohledu ale jde o matení spotřebitele,vysvětlila Hoffmannová a dodala, že v porovnání s ostatními slaninami laboratoř dokonce zaznamenala jednu z nejvyšších koncentrací těchto látek. Zároveň podobně jako některé jiné obsahoval tento výrobek více soli, než bylo deklarováno na obalu (konkrétně 2,93 g namísto 2,2 g / 100 g).

Na závěr pak dTest dodává, že senzorické hodnocení vzhledu, chutě, vůně a konzistence dopadlo u sledovaných slanin mnohem lépe než chemické složení. I tak si ale ponechávají titul nejproblematičtější testované uzeniny vůbec.

Zdroje: dTest, Kupi