Největší a nejčastější chyby, kterých se dopouštíme při pěstování ve skleníku

Domácí skleník na zahradě Semmick Photo / Shutterstock.com

Skleník znamená radost i starost. Práce v něm začínají brzy na jaře a nekončí prakticky po celý rok, protože i v zimě vyžaduje řádnou údržbu. Někteří zahrádkáři však dělají z neznalosti nebo rutiny zásadní chyby, kvůli kterým se jim pěstování zeleniny ve skleníku nedaří. Prozradíme, které to jsou, abyste se jich vyvarovali.

Přečtěte si také

Už vás nebaví pořád ta stejná rýže? Přidání těchto surovin ji skvěle oživí

Skleník v zimních měsících

Leden

I ve skleníku je třeba výsadbu plodin pečlivě naplánovat. Nejlépe se k tomu hodí leden, který slouží převážně k opravě a čištění skleníku. Přitom lze zároveň přemýšlet, co všechno si v něm vysadíte a kdy je na to ta správná doba.

Únor

Únor je stále zimním měsícem a ve skleníku se bude moci něco dělat právě tehdy, až nebude zmrzlá půda. Pomalu nastává vhodná doba pro mulčování a také pro „předpěstování“ sazenic rajčat a paprik nebo výsev raného salátu, květáku, brokolice či celeru.

Zasněžený skleník na zahradě Greens and Blues / Shutterstock.com

Skleník na jaře

Sazeničky vesele rostou, a proto je třeba zamezit jejich namrznutí. Lze to učinit přikrytím netkanou textilií. Jestliže nechcete mít ve svém skleníku plísně, je nutné ho větrat – ovšem s ohledem na případné mrazy, které v březnu a dubnu stále ještě hrozí. A můžete se pustit do setí bylinek. Jistě i vy ve své kuchyni oceníte čerstvý tymián, majoránku, bazalku, mátu nebo kopr, který je nezbytnou součástí při zavařování okurek.

Jak zamezit chybám při výsevu?

Například přílišné vytahování semínek je způsobeno nedostatkem světla. Je proto dobré počkat s výsevem až na polovinu března, kdy už je světla venku více. Častou zálivkou malých rostlinek může dojít ke hnití jejich kořínků. Nesvítí-li právě venku slunce, zálivku omezíme na jedenkrát za dva dny.

Větrání skleníku

Bez větrání skleníku se bohužel neobejdete. Otevřená okna jsou však vstupní branou pro nechtěné škůdce. Je proto vhodné je zabezpečit síťkami. I plevele je nutné se zbavit ještě předtím, než se stihne vysemenit.Víte, že existuje automatický otvírač skleníkových oken? Ve své podstatě se jedná o píst s pákou, který funguje na principu roztažnosti vlivem tepla. Jakmile teplota ve skleníku vzrůstá, páka pístu se posouvá a otevírá okno. Je to výborné zařízení pro zapomnětlivé zahrádkáře, kterým odbourává nutnost myslet na to, aby se ve skleníku větralo.

Skleník se dvěma otevřenými okny sirtravelalot / Shutterstock.com

Hnojení ve skleníku

Někdy se stane, že vám listy zeleniny budou připadat, jako kdyby na nich hodovaly housenky. Přitom se však bude jednat o popálení listů hnojivem. Jak k tomu dojde? Celkem jednoduše. Stačí, aby roztok hnojiva ulpěl na listech a nestačil oschnout. Dílo zkázy pak dokončí paprsky slunce. Je vhodné tedy raději hnojit spíše večer za chládku nebo když je venku pod mrakem.

Hnojení pomocí dusíku

Máte sice bujné rostliny, ale jsou slabé, stejně jako úroda? Možná jste to přehnali s hnojením pomocí dusíku. Opravdu stačí, když na podzim navozíte na záhony ve skleníku hnůj nebo kompost. Pak už nebudete muset během pěstitelského období přihnojovat. Není dobré například na počátku sezóny použít velkou dávku organického hnojiva. To se pak odrazí právě v bujných, ale křehkých rostlinách.

Žena ve skleníku přenáší bedýnky s rostlinami Halfpoint / Shutterstock.com

Zalévání ve skleníku

Pokud nedopřejete ředkvičkám dostatek vody, dřevnatí, stejně tak kedlubny. Salát bude také tuhý. Naopak hodně vody způsobí praskání dužiny. Chcete-li tomuto předejít, pak je vhodné pravidelné okopávání vzrostlé zeleniny, díky kterému voda nestéká jen po povrchu, ale dostane se i ke kořínkům.

Zdroje: magazinzahrada.cz, agronatura.cz, obi.cz