Věnečky, Vlnky nebo Lucie. Retro sušenky, které jsme jako děti zbožňovali
Pamatujete si na chuť sušenek Lucie nebo Vlnky? Tyhle retro dobroty milovali děti i dospělí. I když některé už v obchodech nenajdete, stále je tu spousta sušenek, na které vzpomínají celé generace. Česko je proslulé svou tradicí ve výrobě sušenek a oplatek, kterou reprezentují značky jako Opavia a Sedita. Ponořte se do příběhů těchto legendárních pochoutek a zjistěte, které z nich si můžete pořád dopřát.
Co v článku najdete
Sušenky v Česku frčí
Česká republika patří ke světovým velmocím, co se týče výroby sušenek a oplatek. Řada z nich se dnes vyváží do nejrůznějších koutů světa. I když historie prvních sušenek u nás sahá až do 19. století, největší oblibě se těšily pravděpodobně za socialismu, kdy je doma našlo téměř každé dítě.
Mezi nejznámější sušenky v tehdejším Československu patří Koka, Esíčka, Spekulky, Věnečky, Kávenky, Vlnky, Disko nebo Lucie. Některé z nich už dnes v obchodech nenajdete, na většině si ale můžete ještě pořád pochutnat.
Opava jako centrum sladkostí
Jedním z největších výrobců sušenek a oplatek u nás je společnost Opavia, která stojí za legendárními produkty – Esíčka, Koka, Derby, Spekulky, Disko, Věnečky, Club a Polomáčené. Tyto sušenky se prodávají dodnes. Všechno začalo už v roce 1840, kdy Kašpar Melichar Baltazar Fiedor a jeho žena Amálie společně založili v Opavě rodinný podnik na pečení oplatek.
Jako první výrobky nabízeli kulaté oplatky pečené na otevřeném ohni. Až do roku 1945 se o firmu starala rodina Fiedorů. Na konci druhé světové války ale byla na podnik Fiedor uvalena národní správa a zbylá rodina byla deportována do Německa.
Kam zmizely Vlnky a Lucie?
Mezi lety 1968 až 1980 proběhla v Opavii rozsáhlá modernizace, díky které se výroba automatizovala. Právě v této době se staly ikonické i oplatky Vlnky. Vlnky byly k dispozici ve čtyřech variantách – mléčné, citronové, čokoládové a griliášové, poslední zmíněné byly nejoblíbenější.
Jednalo se o dva plátky oplatky spojené vrstvou krému. Oplatky šlo relativně snadno oddělit, díky tomu je řada lidí jedla tak, že oddělili jednotlivé vrstvy a dostali se rovnou ke krému uvnitř. I přes svoji velkou popularitu se v roce 2011 přestaly vyrábět.
Dalšími sušenkami, které dnes už neseženete, jsou ty s názvem Lucie. Za socialismu byly velmi populární a díky svému vzhledu, který připomínal tvar květů, byly v mnoha domácnostech určené hlavně pro návštěvy. Existovaly dvě varianty, světlé – vanilkové s červeným terčem uprostřed, a tmavé – kakaové s bílým terčem. Byly zabalené v krabici a naskládané v několika řadách na sobě.
Významným výrobcem sušenek je i Sedita
Kromě Opavie vyrábí už řadu let sušenky také slovenská Sedita. Příběh tohoto podniku začal v padesátých letech minulého století. Na dnešním Slovensku se výrobě oplatek, perníku a sušenek věnovalo mnoho malých podniků, ale nedařilo se jim tak, jak by si představovaly. Proto se začaly menší výrobny sdružovat a potravinářský průmysl se mohl rozvíjet. Takto vznikly v roce 1953 i Slovenské pečivárne v Seredi.
Ikonickým výrobkem od Sedity jsou například Kávenky, které se objevily v roce 1961 a patří k nejstarším produktům Pekáren Sereď. Dva oplatkové řezy, plněné kávovou náplní, byly původně balené vedle sebe v hliníkové zlaté fólii. Kávenky se následně v roce 1982 prodávaly namísto v hliníkové fólii v transparentním obalu. Jedny Kávenky se daly za komunismu koupit za 1 Kčs.
Sušenkový dezert
Rychlý sušenkový nepečený dezert, který hravě připravíte i tehdy, když váš trápí nedostatek času. Lahodný a jemný dezert ke kávě potěší všechny, kdo mají rádi sladké.
A co Věnečky?
Opavii i Seditu spojuje fakt, že obě firmy dodnes vyrábí Věnečky, slovensky Venčeky. Právě Sedita začala s jejich výrobou v roce 1984, ale brzo narazili. Problémem byl tvar sušenek, kvůli kterému Venčeky při balení zapadaly do sebe, a nešlo tak dodržet stejnou váhu u každého balení.
Každé balení se muselo převážit a výroba se následně pozastavila. Po třech letech už s názvem Venčeky vaječné a Venčeky kakaové se začaly vyrábět znovu, jenom s lehce jiným tvarem, ale s původní recepturou, která zůstala bez změny doteď.
Zdroje: Opavia, Retro muzeum Brno
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko