Kde se skrývá v kuchyni nejvíc bakterií? Prkénka i vařečky jsou jich plné, ale jejich ráj je jinde

Ruce umývající kuchyňské prkénko houbou Wachiwit / Shutterstock.com

Pokud byste měli možnost položit otázku bakteriím ohledně jejich preferovaného místa k životu, s největší pravděpodobností by vám odpověděly, že je to houbička na mytí nádobí. Ale neomezují se pouze na to; rády se usazují i na vařečkách či prkénkách na krájení. Proto je klíčové, abyste věnovali zvýšenou pozornost důkladnému čištění všech kuchyňských nástrojů a náčiní a také aby došlo k pravidelné výměně kuchyňských houbiček, aby se zabránilo přemnožení bakterií.

Přečtěte si také

Retro ozdoby, které frčely za našich babiček. Podivné tvary a spousta barev, ale kouzlo jim zůstalo

Co se skrývá v houbičce na nádobí?

Úklid v kuchyni je neodmyslitelnou součástí péče o domácnost. Čistíme a dezinfikujeme pracovní plochy, vytíráme, měníme kuchyňské utěrky apod. Naší pozornosti ovšem často uniká malý, ale významný pomocník – houbička na nádobí. Problém je v tom, že právě kuchyňské houbičky obsahují velké množství bakterií a všelijakých dalších choroboplodných zárodků.

Dokonalý ráj

Samozřejmě, jak pro koho. S ohledem na obyvatele houbiček, rozhodně ne pro nás. Vlastně ani není divu, že se bakteriím v houbičkách tak daří. Porézní povrch těchto kuchyňských pomocníků, nabízející spoustu dutin a všelijaké zbytky jídla a nečistot, představuje pro bakterie dokonalou živnou půdu. Ostatně, podle německé studie z roku 2017 žije v jednom krychlovém centimetru takové houbičky až 50 miliard bakterií v přibližně 350 různých druzích.

Žena myje talíř houbičkou lielos_photograph / Shutterstock.com

Jak správně prát houbičky na nádobí

Z výše uvedeného je jasné, že byste měli houbičku po každém použití vyprat v saponátu a nechat ji oschnout na vzdušném místě. Jestliže otíráte syrová vejce, maso nebo ryby, houbu ihned vyhoďte. Houbičky na nádobí se dají prát v pračce, minimálně na 60 stupňů. Podle studie Německého spolkového institutu pro hodnocení rizik (BfR) byste ale měli použít prací prostředek určený k praní silně zašpiněného prádla, který obsahuje bělidlo, a houbičku vložit do pracího sáčku, abyste ochránili ostatní oblečení a textilie. Rovněž myslete na to, že praní je pouze krátkodobé řešení, protože podle výzkumu se bakterie opět rychle rozmnoží.

Jaké vařečky jsou hygienické?

Stálice v kuchyni představují dřevěné vařečky. Jsou všestranné, odolné a šetrné k životnímu prostředí. Můžete je používat na jakýkoli povrch i potraviny. Vzhledem k tomu, že mají absorpční schopnost a tedy nasákají různé tekutiny a oleje, staly se tak trochu strašákem kvůli obavě z bakterií. Proto je z části nahradily plastové varianty. Nicméně další výzkumy ukázaly, že dřevěné vařečky jsou ve skutečnosti hygieničtější než jejich protějšky z plastu. Studie provedená laboratoří Clemson Univerzity došla k závěru, že v případě dřevěných pomůcek bakterie hynou už na povrchu tohoto kuchyňského náčiní.

Nezvaní hosté kuchyňských prkének

Stejně jako v případě dřevěných vařeček, i kuchyňská prkénka vyrobená ze dřeva si nesou stigma nehygienického náčiní, což například vyvrací tato studie, podle které vlastnosti dřeva umí zahubit škodlivé bakterie za 3 až 10 minut po kontaminaci. Plastová prkénka, stejně jako ostatní plastové pomůcky, jsou obecně brány jako hygienické. Pravdou ale je, že pokud dojde ke znehodnocení plastu, tedy se poškrábe například od nože, ve vrypech se může usazovat mnohem víc bakterií než v dřevěných variantách. Plastové prkénko můžete umýt v myčce, která nezvané hosty zlikviduje. Naopak platí, že do myčky byste neměli dávat dřevěná prkénka ani vařečky a další dřevěné náčiní. Nesvědčí mu totiž dlouhé máčení a následné sušení horkým vzduchem.

Pravidelná obměna

Na rozdíl od kvalitních dřevěných prkének, která se dají renovovat, to jde s vařečkami těžko. Proto byste čas od času měli udělat revizi kuchyňských zásuvek a náčiní, které je poškrábané, hrající různými barvami surovin, či jinak zdeformované vyhodit a pořídit si nové.

Zdroj: Scientific Reports, Clemson University, Bundesinstitut für Risikobewertung, Science Direct