Klimaticky neutrální nebo eco friendly: Pojmy, které matou české spotřebitele
Pojmy jako eco-friendly, bio nebo uhlíkově neutrální nejsou žádnou novinkou, přesto v nich podle průzkumu mnoho Čechů nemá jasno. O šetrnost k životnímu prostředí se sice zajímají, ale často těmto tvrzením nedůvěřují nebo si je vykládají po svém. Skutečná udržitelnost je totiž mnohdy těžko rozeznatelná od pouhého greenwashingu neboli zeleného marketingu, který ekologicky zaměřené aktivity firmy přikrášluje.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Snaha, ale i opatrnost zákazníků
Data dTestu ukazují, že osm z deseti českých spotřebitelů se snaží přispět k ochraně životního prostředí, a to například tříděním odpadu nebo efektivním využitím energie v domácnosti.
Dalšími významnými aktivitami jsou nákupy oblečení z druhé ruky a zohledňování ekologického dopadu při nákupu potravin, přičemž oběma způsoby přispívá k ochraně planety zhruba 40 % dotázaných. Celkový vliv na životní prostředí pak při výběru produktů zohledňuje 62 % lidí.
Udržitelnost, nebo greenwashing?
Zájem o ekologicky šetrné produkty je v Česku patrný a v posledních letech ještě narůstá. Podnikatelé se s nimi tedy rádi chlubí. V mnoha případech ale předkládají „zelená tvrzení“ nepodložená daty, což vede ke zmatení, leckdy i nedůvěře zákazníků, kteří pak mohou být skeptičtí nejen k jednotlivým firmám, ale i k zavedeným certifikátům nebo ekologickým štítkům.
Odborníci z Testu ale upozorňují, že Evropský energetický štítek nebo evropské logo pro biopotraviny nemají se zmiňovaným lakováním nazeleno nic společného. Naopak, výrobci a prodejci, kteří se jimi prezentují, podléhají přísným kontrolám a musí splňovat vysoké ekologické standardy.
Fahroni / Shutterstock.com
Eco friendly versus climate neutral
Velmi časté jsou původně anglické výrazy eco friendly nebo climate neutral. V prvním případě jde přitom o produkty šetrné k životnímu prostředí, zatímco druhý výraz označuje klimatickou neutralitu, která znamená nulové emise skleníkových plynů. Oba pojmy je ale možné vykládat si různými způsoby, pokud dané firmy nebo produkty nedisponují konkrétním certifikátem.
Časem je tedy zřejmě čeká něco podobného, jako jsou například ustálená označení biopotravin, u kterých jasně vidíme, že se jedná o produkty ekologického zemědělství, vypěstované bez použití syntetických hnojiv a postřiků. V Česku to poznáte podle loga se zelenými a bílými pruhy (takzvané biozebry) a jistě vám bude povědomé i evropské světle zelené logo s hvězdičkami.
Problematická uhlíková neutralita
„Z hlediska uhlíkové neutrality obchodníci slibují zachycení stejného množství oxidu uhličitého z atmosféry, jako do ní vypustili,“ řekla pro Ekolist ředitelka dTestu Eduarda Hekšová s tím, že filmy za tímto účelem přijímají opatření ke snížení emisí CO2, což v praxi většinou znamená, že ho průmyslově zachycují nebo produkci uhlíkových plynů různými způsoby kompenzují. Častým řešením je například výsadba lesů nebo ovocných sadů.
Pokud by ale společnost měla zajistit klimatickou neutralitu, měla by podle Hekšové vyvážit produkci veškerých skleníkových plynů, nejen CO2. Často jsou ale informace nejasné, nebo dokonce zavádějící, protože chybí vysvětlení metodiky výpočtu kompenzací nebo důkazy o snižování emisí jinými způsoby.
Black Salmon / Shutterstock.com
Řešením může být úprava legislativy
Aktuálně mají kontrolu na starosti státní orgány, jako je Česká obchodní inspekce nebo Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Systém je ale poněkud roztříštěný a na některé podvodníky nestačí. Nadějí pro snadnější orientaci v environmentální problematice je tedy nová směrnice Evropské unie, která by měla zahrnovat přesnou definici těchto tvrzení a upravovat práva a povinnosti obchodníků i spotřebitelů.
Zdroje: dtest.cz, foodnet.cz, ekolist.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko