Pijete někdy bezkofeinovou kávu, nebo vás jen zajímá, jak se vlastně z drobných zrnek odstraňuje kofein? Metod dekofeinizace existuje hned několik. Některé jsou ke kávě (a lidskému zdraví) šetrnější, jiné využívají k promývání zrn levné procesy za pomocí chemikálií. Jak jednotlivé metody fungují? Jak poznat dobrou bezkofeinovou kávu při nákupu? A je její pití lepší pro naše zdraví?
Primárně po ní dočasně sahají těhotné a kojící ženy, případně je možnou alternativou pro jedince s různými zdravotními obtížemi nebo kofeinovou intolerancí. Stále častěji ji ale upřednostňují lidé jen proto, že je v poslední době považována za zdravější. Nemusí to být ovšem pravda.
Pokud vám kofein nevadí, pak není nutné po bezkofeinové kávě sahat. Zdravější není, navíc může vycházet kvůli složitější výrobě dráž. Vlivem dekofeinizace rovněž přichází o řadu cenných látek, esenciálních olejů a chuti. Záleží ovšem na zvolené metodě.
Existuje hned několik způsobů. Výrobci levnějších káv, kávových podů a kapslí využívají méně šetrných chemických metod pomocí rozpouštědel. Producenti „lepších“ káv potom využívají vodu nebo plyn. I mezi nimi mohou být značné rozdíly, především co se výsledné chuti kávy týče.
Je typická pro levnější značky káv. Kávová zrna se promývají v organických rozpouštědlech (chloroform, ethylacetát, methylchlorid). Kávová zrna se nejprve pomocí vodních par nechají nabobtnat, čímž usnadní rozpouštědlu, aby proniklo pod jejich povrch a navázalo na sebe částečky kofeinu. Vylouhovaná zrna se pak několikrát promývají od zbytků rozpouštědel.
Výsledná káva tak prochází nejméně šetrným procesem dekofeinizace, na druhou stranu si většinou zachovává svou intenzitu a chuť.
Funguje na principu promývání zelených kávových zrn v horké vodě a vodních parách. Molekuly kofeinu, které jsou větší než ostatní látky obsažené v kávových zrnech, se zachytávají ve speciálních filtrech s aktivním uhlím. Roztok s ostatními odplavenými složkami, jako například éterickými oleji, se uchovává na později.
Kávová zrna zbavená kofeinu se do něho na závěr namáčí, aby natáhla zpátky svou chuť a vůni. Vlivem toho nemusí být takto ošetřené kávy tak intenzivní, metoda odstraňování kofeinu je ovšem šetrnější.
Jedná se o nejnovější způsob, který využívá vysoce stlačeného oxidu uhličitého pod tlakem až 300 atmosfér po dobu několika hodin. Tím se ze zrn extrahuje většina kofeinu. Zbylý oxid se buďto odpaří, případně odplaví pomocí vody.
Tuto metodu v poslední době začíná využívat čím dál více producentů výběrových a vysoce kvalitních káv, u kterých se můžete spolehnout také na zachování zajímavé, plné chuti a vůně.
Rychlý kávový koláč zaručeně potěší chuťové pohárky i těch nejnáročnějších mlsounů. Příprava je velmi jednoduchá, bez obav se do ní tedy mohou pustit i méně zkušení kuchaři. Věřte, že během chvilky vykouzlíte skvělý moučník, který ocení každý.
Ať už výrobce zvolí jakoukoliv metodu, nikdy nedosáhne 100% odstranění kofeinu. Udává se, že zbytkové množství bývá kolem 1,0 mg až 5,0 mg na šálek (běžně má káva zhruba od 50 do 400 mg). Při občasném popíjení není toto stopové množství nijak rizikové ani pro ty, kteří kofein nemohou. U velmi citlivých jedinců s alergií na kofein ale může i tak způsobit mnohé nepříjemnosti.
Pokud tak nedáte na šálek horké tmavé tekutiny dopustit, můžete vyzkoušet také některou z jiných bezkofeinových alternativ kávy. Patří mezi ně například rozpustné nápoje typu Caro, Melta nebo jiné směsi z praženého kořene čekanky obecné, případně kávy ječmenné, žaludové nebo špaldové.
Zdroje: healthline.com, bbc.com, lazenskakava.cz, kafestore.cz