Češi jsou milovníci opékání a grilování. Nejoblíbenější pochoutkou z ohně, která je v naší domovině známá již přes 130 let, zůstává špekáček. Dokřupava opečenému buřtu podávanému s chlebem a hořčicí dokáže totiž odolat málokdo. Aby byla tato pochoutka opravdu dokonalá, věnujte dostatek pozornosti nejen výběru toho pravého špekáčku, ale také dřeva na oheň. Poradíme vám, jak na to.
Tradiční špekáček se stal za dlouhá léta své existence symbolem českého trampství a tábornictví. První špekáček byl konzumován již v roce 1891 na Zemské jubilejní výstavě, kde jej představil tehdejší uzenářský učeň Emanuel Maceška. Konzumenty tehdy tak očaroval, že v oblibě překonal i německý wurst. Přestože nejde zrovna o nejzdravější pochoutku pod sluncem, pokud si špekáček dopřejete zcela výjimečně a vyberete kvalitní kousek, nemusíte mít výčitky.
Pokud chcete dokonalý výsledek, dostatek pozornosti musíte věnovat už výběru těch pravých špekáčků. Nabídka na trhu se pohybuje od těch levnějších, jejichž kvalita může být přinejmenším diskutabilní, až po dražší kousky, které obsahují ideální poměr masa a sádla. Podle normy by měl pravý český špekáček obsahovat alespoň 70 % masa a poté vepřové sádlo, sůl a koření. Sádlo je důležité pro křupavé propečení, ale velké množství je spíše na škodu. Vyhnout byste se měli špekáčkům s obsahem barviv, škrobů, stabilizátorů a dalších zvýrazňovačů chuti.
Ačkoli se to může zdát jako malichernost, nesprávně rozdělaný oheň může negativně ovlivnit kvalitu špekáčků. Rozhodně nepoužívejte ztrouchnivělá polena, plesnivé nebo barvené dřevo. Vhodné není ani mokré dřevo, které špatně hoří. Ideální na přípravu ohně jsou větve z listnatých stromů a na podpal větve z břízy. Krásně chytnou a nebude třeba používat ani podpalovače.
Důležitý je také řez, který u špekáčku zvolíme. Díky němu se doprostřed špekáčku snáze dostane teplo a není pak uvnitř studený. Nejobvyklejší variantou je tzv. do kříže na obou koncích. Při opékání se konce vuřtu rozevřou a jsou pak dokonale křupavé. Vyzkoušet můžete také řez na chobotnici, kdy naříznete pouze jeden konec špekáčku, aby vznikla „chapadla“.
Tip Kupi: Než špekáček umístíte na opékací vidlici, propíchněte jej na několika místech špejlí. Díky tomu z něj vyteče přebytečný tuk a do masa bude lépe proudit teplo.
Co se týče samotného opékání, špekáček by se nikdy neměl péct přímo v plamenech, ale v proudu horkého vzduchu nad ohněm. Díky tomu se dobře prohřeje a nebude na okrajích spálený a uvnitř studený. Správný buřtík je opečený dozlatova a uvnitř teplý. Pokud špekáček opečete příliš prudce, některé jeho části se spálí a zuhelnatí. Tyto části mohou způsobovat nejen trávicí obtíže, při pravidelné konzumaci mají karcinogenní účinky.
Zdroj: Kupi