Chcete zhubnout, jíst zdravě nebo se vyvarovat řadě civilizačních chorob? Pak jste už určitě několikrát narazili na tipy, které radily vyřadit z jídelníčku uměle zpracované potraviny. Víte ale, že průmyslově zpracovanou potravinou jsou nejen chipsy a instantní jídla, ale třeba také kysané zelí, sýry a jogurty? Záleží totiž, zda daná surovina prošla primárním, sekundárním či terciárním zpracováním. Přečtěte si, v čem se takové potraviny liší a které jsou opravdu zdraví škodlivé.
Potraviny se průmyslově zpracovávají, aby se nejen zrychlila, zjednodušila a samozřejmě i zlevnila jejich výroba, ale také aby se prodloužila jejich trvanlivost a možnost skladování. Spotřebitelům mají navíc usnadnit jejich konzumaci a přípravu a díky vylepšené chuti je přinutit takové výrobky opakovaně kupovat. V některých případech je průmyslové zpracování žádoucí nebo vyloženě nezbytné a nijak u dané suroviny nesnižuje její prospěšné vlastnosti (mnohdy je naopak zvyšuje). U mnohých je ale zbytečné a rizikové.
Patří sem čerstvé, případně jednoduše tepelně upravené (sušené, pečené, pražené, vařené) potraviny, kterým se nijak výrazně nemění složení a jejich strukturu a chuť neovlivňují žádná umělá aditiva. Díky tomu si také zachovávají většinu cenných živin a zdraví prospěšných látek a jsou nedílnou součástí zdravého a vyváženého jídelníčku.
Řadíme sem ovoce a zeleninu, houby, ořechy, maso, obiloviny (rýži, ovesné vločky atd.), luštěniny, mléko, vejce apod. Za primárně zpracovanou potravinu tak můžeme například považovat mrazem sušené ovoce, uvařené vejce nebo maso či pražené ořechy.
Představují další krok od primární úpravy. Ze zpracované zeleniny sem například patří kysané zelí nebo nakládané okurky, z ovoce marmelády, kompoty, vína i za studena lisované oleje (např. olivové). Z mléka jogurty a sýry, z obilovin čerstvé pečivo.
Většina z vyjmenovaných do pestré a nutričně vyvážené stravy rozhodně patří, nicméně i v této kategorii si výrobci hledají způsoby, jak do produktů propašovat co nejvíce cukrů, sladidel, soli, konzervantů či dalších. Ve zbytečně velkém množství i u produktů, u kterých bychom to možná tolik nečekali, například u konzervovaného ovoce a zeleniny, marmelád, „fitness“ výrobků z obilovin apod. Jednoduše řečeno opravdu zdravé sekundárně zpracované potraviny by měly obsahovat co největší obsah těch primárních.
A nakonec ultrazpracované potraviny, které jsou těmi, o kterých se hovoří jako o nevhodných a potenciálně škodlivých. Vznikají průmyslovými procesy, během kterých se suroviny komplexně rozkládají nebo upravují a následně se používají k výrobě úplně jiných „nových“ výrobků, jejichž strukturu, chuť, vůni i trvanlivost hojně upravují aditiva (přidané cukry, sladidla, soli, trans mastné kyseliny, konzervanty, barviva, umělá dochucovadla a další éčka). Také kvůli tomu se tyto potraviny spojují se zvýšeným výskytem obezity, cukrovky, rakoviny, vysokého tlaku či cholesterolu a dalších civilizačních onemocnění.
Řadíme sem cukrovinky, slané snacky, instantní nebo mražené a hotové pokrmy a polotovary, limonády a slazené nápoje, sladké i slané trvanlivé balené pečivo, různé omáčky a dochucovadla, fast food, cereálie (včetně kukuřičných lupínků), mnohé uzeniny se složením dlouhým na několik řádků (např. debrecínská šunka), stejně tavené či toustové plátkové sýry a další.
Při občasné a příležitostné konzumaci nejsou ultrazpracované potraviny nijak škodlivé, rozhodně se ale nedoporučuje je jíst pravidelně a na denní bázi od rána do večera.
A jak tedy dostat do jídelníčku více primárně a sekundárně zpracovaných surovin oproti terciárních? Může jít i o drobné a postupné změny. Namísto slazeného ovocného jogurtu dejte přednost bílému jogurtu s čerstvým ovocem. Namísto instantní kaše plné cukru a sladidel si uvařte ovesné vločky a ty doslaďte medem a ořechy. Tavené sýry vyměňte za tvrdé nebo čerstvé a náhražky šunek typu debrecínka za výběrovou šunku s vysokým podílem skutečného masa. Místo balených toustových chlebů dejte přednost čerstvému pečivu nebo vlastnímu z domácí pekárny.
Zdroj: Harvard Health Publishing, Healthline, The BJM