Práva ochranky v obchodech: Co si k vám může dovolit?

Muž s bundou s nápisem „security“ a vysílačkou v obchodním centru New Africa / Shutterstock.com

Představte si, že jste na nákupech a najednou cítíte, jak se vám do zad zavrtávají oči muže v uniformě s nápisem „Security“. Sleduje každý váš pohyb, jako by čekal na sebemenší chybný krok. Je to nepříjemné, ale ještě to lze překousnout. Co když vás ale zastaví a bude chtít nahlédnout do vaší tašky nebo vás dokonce šacovat? To už může přerůst v pořádný konflikt. Má na to vůbec právo? Tuhle otázku jsme si položili také a začali pátrat po tom, co vlastně pracovníci ostrahy smějí a co už je za hranou.

Přečtěte si také

3 nepřekonatelně vláčné buchty, které ohromí rodinu i návštěvu. Rozplývají se na jazyku!

Může vám ochranka zkontrolovat tašku?

Ochranka v obchodních řetězcích v žádném případě nemůže zastupovat policii. O nahlédnutí do tašek vás tedy může požádat, ale nesmí k tomu dojít bez vašeho souhlasu.

Zároveň si dejte pozor na situace, kdy vás pracovníci ostrahy chtějí kontrolovat mimo prodejnu, nejčastěji u nich v kanceláři. Vždy raději informujte někoho dalšího a v ideálním případě nechoďte sami.

Pokud se však spotřebitel vydá s ochrankou do kanceláře, měl by si zajistit nějakého svědka, např. z dalších zákazníků, radí Ivana Picková ze Sdružení obrany spotřebitelů České republiky a zdůrazňuje:

V případech, kdy by ovšem přece jen došlo k násilnému vynucení prohlídky, doporučujeme konzultovat s právníkem možnosti soudní ochrany osobnosti. Pracovníci ostrahy nemají zákonem daná práva zastupovat policii. V praxi to znamená, že pracovník bezpečnostní agentury není oprávněn kohokoliv ani legitimovat, ani mu jakkoliv jinak zasahovat do soukromí. Má-li důvodné podezření na krádež, může však podezřelého zadržet do příchodu policie, která následně provede veškeré další nezbytné úkony.

Má vás právo šacovat?

Když už jsme zodpověděli předchozí otázku, tak vás asi nepřekvapí ani to, že pracovník ostrahy nemá obecně právo provádět osobní prohlídky, tedy šacovat osoby, pokud k tomu nemá zákonné oprávnění nebo souhlas dotyčné osoby. Právo provádět osobní prohlídky mají například příslušníci Policie ČR či celníci, a to za podmínek stanovených zákonem.

Pracovník ostrahy může požádat osobu o dobrovolné předložení obsahu tašky nebo kapes, ale nemůže nikoho nutit ani použít násilí.

Postup při podezření na krádež

Pracovníci ostrahy za sebou nemají žádné odborné vzdělání nebo výcvik, ale pouze základní školení. Jeden z lektorů i jeden z absolventů nám potvrdili, že tam jsou o svých právech informováni. Instrukce se ale samozřejmě mohou lišit.

„Než jsem nastoupil do bezpečnostní agentury, prošel jsem odborným kurzem. Učili jsme se tam, co dělat, když někoho přistihneme při krádeži. A pokud si nejsme úplně jistí, měli bychom si to ověřit na bezpečnostních kamerách. Ty jsou dnes v každém obchodě,“ řekl pro Kupi zaměstnanec ochranky jednoho z pražských nákupních center.

Ochranka stojící v nákupním středisku vedle obchodů s luxusním zbožím Mousamjm / Shutterstock.com

Jak předejít konfliktům

Pro zajištění ochrany majetku si většina obchodníků najímá externí bezpečnostní agenturu. Pokud má její zaměstnanec důvodné podezření, že přistihl zloděje, může danou osobu předat policii. Sám ji ale nesmí žádat o doklady ani prohledávat. Na druhou stranu je na zákaznících, aby respektovali pravidla daného řetězce, jako je zákaz fotografování nebo povinnost používání košíků. Zbytečná provokace se nevyplácí.

Ostraha hlídá v prodejně i u pokladen

Pokud se zákazník snaží ukrýt zboží ještě v prodejně, ochranka by ho měla mít stále pod dozorem. Celou situaci totiž může řešit až po průchodu pokladnami. Zároveň je povinností ochranky, aby se chovala nenápadně. Jinak si jí potenciální zloděj většinou všimne a zboží stihne vrátit nebo předat komplici. Závěrem je důležité vědět, že vzhledem ke své pracovní náplni v prodejně může ostraha v odůvodněných případech vyzvat zákazníka, aby neopouštěl provozovnu.

Jaké máte zkušenosti s ostrahou v obchodě? Napište nám do komentářů.

Zdroj: Kupi, Sdružení obrany spotřebitelů České republiky