Říká se, že při správné péči vám kvalitní pánve vydrží na celý život. Stačí ovšem pár připálených jídel, špatná strana houbičky nebo nešťastně zvolený prostředek na nádobí a ztratí své vlastnosti i životnost. Přečtěte si, jak správně čistit pánve litinové, titanové, teflonové a nerezové. Které nikdy nesmí do myčky, na které se vyplatí pořídit speciální náčiní a kterým ublíží i obyčejný jar?
Litinové pánve jsou mezi ostatními zcela specifické. S každým vařením se do nich „obtiskují“ vzpomínky na všechna kulinářská díla, čímž v průběhu času získávají svůj jedinečný charakter. Rozhodně jim proto nesvědčí dlouhé odmáčení, teplotní šoky, jakékoliv čisticí prostředky či drátěnky a ani myčka na nádobí.
Jakmile pánev z litiny vychladne, co nejdříve ji omyjte teplou vodou, vytřete dosucha papírovou utěrkou a poté potřete slabou vrstvou jedlého oleje. K odstranění případných nápeků používejte polykarbonátovou škrabku, kartáček na mytí nádobí nebo jemnou houbičku.
Kupte se slevou Pánev.
Výhodou titanových pánví je přirozeně nepřilnavý povrch, díky kterému nemusíte při vaření používat tolik oleje nebo jiného tuku. Bez problému zvládají změny teplot i méně šetrné zacházení. Můžete je dát i do myčky, volte ale spíše šetrné programy a používejte ekologické čističe bez chloru.
I při jejich ručním mytí se vyhněte všem agresivním, silným alkalickým nebo abrazivním (pískovým) čistícím prostředkům. Nepoužívejte ani drátěnky, abyste si hladký nepřilnavý povrch nepoškrábali.
Na druhou stranu můžete u titanových pánví využívat k odmáčení připálenin teplotní šok a vodu lít do ještě rozpáleného nádobí.
Pánve z teflonu jsou z hlediska mytí a čištění jedněmi z nejvíce choulostivých. V první řadě by se neměly dávat do myčky, kde by se z nich mohla postupem času začít odlupovat jejich teflonová vrstva. K jejich čištění je nejlepší používat jemnou stranu houbičky a saponát. Pokud není pánev vyloženě mastná či silně znečištěná, stačí ji pouze omýt vodou a utřít dosucha papírovou utěrkou.
U silnějších připálenin zkuste nalít do teflonové pánve vodu a přisypat sůl nebo jednou sodu, poté nechat chvíli povařit (ale nedrhnout, aby sůl dno nepoškrábala). Usazeniny by měly povolit.
Nerezové nádobí je snem každého, kdo nemá na jeho pečlivou údržbu mnoho času, chuti nebo trpělivosti. Nerez je odolný vůči poškrábání, rozbití i rezavění. Není zdravotně závadný a hodí se na všechny druhy sporáků.
Nerezové pánve můžete dát bez obav do myčky. K jejich čištění lze používat běžné saponáty i speciální kupované čističe na nerez. U nápeků a většího znečištění si vystačíte i s domácí ekologičtější a levnější alternativou: vroucí vodou, octem nebo citronem, solí a jedlou sodou.
Vyvarujte se pouze teplotním šokům při odmáčení (nádobí by se vlivem prudké změny teplot mohlo pokřivit), drátěnkám a tekutým pískům. Doporučuje se také utírat nerezové nádobí ihned po umytí, aby na jeho povrchu nezůstaly nevzhledné zaschlé skvrnky. Pokud se tak stane, hravě si s nimi poradíte pomocí již zmíněné octové nebo citronové vody.