Skleník, fóliovník a pařeniště na balkon se těší oblibě. Vlastní jídlo si loni pěstovalo 52 % českých domácností
V loňském roce nás zasáhly restrikce, zavírání nebo lockdown. Nejvíce postiženou skupinou byli hlavně poskytovatelé služeb. Mnoho lidí si proto začalo pěstovat potraviny raději doma. Nevlastníte velký dům se zahradou? Jde to i v bytě. Chcete vědět, jak na to?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Pandemie loni
Ačkoli všichni bojovali se zavíráním, poskytovatelům služeb stouply v roce 2021 tržby průměrně o 7,3 % oproti roku 2020. Naopak ve srovnání s rokem 2019 se propadly o 5,2 %.
Restrikce zasáhly každého z nás, nemožnost chodit první polovinu roku do restaurací, celkové omezení pohybu, méně lidí v obchodech, povinné respirátory, v druhé polovině roku návštěvy veřejných prostor jen s očkováním.
To vše vedlo přes polovinu našeho národa k pěstování jídla doma. Letošní výsledek překonal o osm procent ten loňský. Ale pandemie není jediným ukazatelem. Dá se předpokládat, že jistou roli hraje i zdražování potravin a celkový trend ke zdravé stravě. Češi nyní přemýšlí o tom, co jí, mnohem více než kdykoli dříve.
Canva
Průzkum o vztahu lidí v Česku k jídlu během pandemie
Akademie věd ČR publikovala výsledky výzkumu, ve kterém 515 dospělých odpovídalo na otázky ohledně jejich vztahu k jídlu během pandemie.
- 83 % lidí uvedlo, že pandemie jejich vztah k jídlu výrazně nezměnila. Zásadní je, že přibylo lidí, kteří se kvůli potížím s financemi bojí nedostatku potravin. V roce 2020 se takového nedostatku obávalo 23 % dotazovaných, v roce 2021 o 13 % více, tedy 36 % dotázaných.
- Za tímto strachem stojí snížení příjmů v souvislosti s pandemií. Tento pokles zažilo 28 % domácností, což je o 11 % více než v roce 2020. S přímým nedostatkem jídla se setkalo dokonce 18 % lidí.
- 5 % dotázaných, tedy přibližně 25 lidí, potravinové banky začalo využívat jako pravidelný zdroj jídla.
Lidé v tíživé finanční situaci byli nuceni více o jídle přemýšlet. Plánovali jídelníčky, nakupovali do zásoby a vyhledávali slevy. Mnoho lidí začalo využívat i potravinové banky.
A co vlastně Češi jedí?
56 % lidí si dá denně pečivo. Ovoce nebo zeleninu ale denně jí pouze 35 % lidí a jen 27 % dotázaných konzumuje zeleninu alespoň čtyřikrát týdně. Vědci z Akademie věd upozornili, že toto je daleko pod množstvím doporučeným Světovou zdravotnickou organizací.
- Věděli jste, že s aplikací Kupi.cz se dá ušetřit podstatné množství peněz? Můžete si nechat hlídat konkrétní produkty, a když budou ve slevě, přijde vám automaticky e-mail s upozorněním.
Zajímavé je, že 14 % dotázaných pěstování ovoce a zeleniny i chov zvířat zvažovalo. Téměř pětině respondentů, přesněji 17 %, vlastní pěstování a chov pokryly zásadní část spotřeby, zbytek tyto potraviny měl jen jako doplňky. Většina lidí žije v bytech, kde jsou schopni vypěstovat pouze omezené množství zeleniny. Skleník s tím však může pomoct.
Canva
Skleník na balkoně? Proč ne?
I na balkoně, lodžii či terásce si můžete jednoduše vybudovat skleník, fóliovník, ale klidně i pařeniště. Pokud nejste kutil, menší fóliovník nebo vertikální skleník si můžete dokonce koupit. Stačí vyhledat spojení „skleník na balkon“ a internet vám jich plno ukáže.
Pokud však máte rádi výzvy a ruční práce, zkuste si takový skleník vyrobit sami. Zvládne to každý. Na papriky, rajčata, lilky a okurky vám stačí miniskleník, který si postavíte za pár minut. Pařeniště ocení zase ředkvičky, saláty, celer, brokolice, kedluben, zelí, květák a další.
Začít můžete něčím jednodušším
Kupte se slevou Bylinky v květináči.
Úplně nejjednodušší skleník je z PET lahví. Odříznete dno a zakryjete jím květináč. Než vykouknou první lístečky, necháte květináč přiklopený. Pak lahev dejte pryč, většina rostlin potřebuje čerstvý vzduch. Podobně můžete využít plastové pytle nebo krabičky od oběda. Nemusíte se bát ani skleněných zavařovaček – když je otočíte dnem vzhůru, máte účinný skleník hotový za pár minut. A navíc se vejde i na ten nejmenší balkon. Vyzkoušíte to?
Čtěte dále...
Do první samoobslužné prodejny COOP můžete vstoupit jen přes mobil. Jak funguje nákup bez prodavačů?
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko