Svatomartinské hody, které se konají každoročně 11. listopadu, jsou oslavou dobrého jídla, pití a tradic. Tento den je nejen příležitostí užít si pečenou husu a mladé víno, ale také připomínkou legendy o svatém Martinovi. Zkuste si připravit křehkou a šťavnatou husu podle našeho receptu. A nezapomeňte ji doplnit sklenkou lahodného svatomartinského vína, které k těmto hodům neodmyslitelně patří. Chcete se dozvědět více o původu těchto tradic? Objevte, jak vznikly svatomartinské oslavy a jaké příběhy se za nimi skrývají.
Důvod, proč 11. 11. končí husy na pekáči, můžeme najít v legendě o svatém Martinovi. Ten byl původně vojákem, ale poté, co se mu ve snu zjevil Ježíš, se obrátil k víře a stal se knězem. Založil klášter nedaleko Tours ve Francii a brzy kolem sebe shromáždil následovníky, kteří jej zvolili biskupem.
Před svou delegací se sv. Martin schoval do jedné z pousteven. Jeho úkryt však brzy vyzradilo husí kejhání, a proto se husa stala symbolem sv. Martina a atributem celého svátku. Dle další legendy končívá husa v den svatého Martina na pekáči za trest, protože svým kejháním rušila bohoslužbu.
Vysvětlení ovšem může být i prozaičtější. V hospodářstvích se většinou husy zabíjely právě na podzim, kdy se zároveň konaly nejrůznější poutě a trhy, na nichž se husy opékaly.
Husy ale neznamenaly pouze vydatnou hostinu, sloužily také k předpovídání toho, jaká bude následující zima. Ženy podle míry podkožního tuku z husy a jejích kostí předpovídaly, jak kruté mrazy udeří. Čím tučnější husa byla, tím tužší zima měla přijít. Obdobně pokud měla spíše tmavé kosti, očekávaly se Vánoce na blátě, byly-li kosti bílé, měla naopak napadnout spousta sněhu.
Ptáte se, jak na voňavou, křehkou husu, jejíž maso není vysušené, ale naopak krásně šťavnaté? Kouzlo je v dlouhém a pomalém pečení při nízké teplotě, které může trvat klidně 12 hodin. Vysušení můžete předejít také ponořením masa do sádla. Tento způsob úpravy zvaný konfitování totiž zaručí, že maso bude perfektně upečené, ale stále šťavnaté.
Zárukou podařené pečínky je také původ masa. Pro takovou husu už naštěstí nemusíte na farmu, kvalitní drůbež seženete i v supermarketu. Jakmile ji koupíte, nezapomeňte ji den předem nasolit, případně okmínovat, a nechte odpočívat. Nikdy ji nedávejte do trouby přímo z lednice, maso by mohlo zažít teplotní šok. Před pečením ji nechte dvě hodiny v pokojové teplotě. Pečení poté natáhněte na co nejdelší dobu a upečenou husu podávejte buď s knedlíkem a zelím, nebo si k ní připravte bramborové lokše.
Cibuli, jablka a pomeranče nakrájejte na kousky, přidejte kmín a sůl, smíchejte a husu naplňte. Kůži osolte a okmínujte a husu podlijte vodou. Pečte na 220 °C po dobu 30 minut, poté teplotu snižte na 80 °C a pomalu pečte asi 8 hodin.
Na dýňové noky uvařte brambory a dýni ve slupce do měkka, oloupejte a propasírujte přes lis na brambory. Přidejte vejce, mouku, sůl a smíchejte. Z těsta tvarujte noky nebo malé knedlíčky, které vařte ve vroucí vodě po dobu několika minut. Jakmile vyplavou, poznáte, že jsou hotové.
S tradicí svatomartinských hodů jsou spjata též svatomartinská vína, jejichž první ochutnávka by měla připadnout na 11. 11. v 11 hodin. Před tímto časem je ani ve většině obchodů nekoupíte. Jedná se o první vína ročníku, o čemž vypovídá i jejich jiskrná barva, ovocná vůně a lehká svěží chuť. Tato vína také mívají nižší obsah alkoholu, průměrně okolo 12 %.
Pití svatomartinského vína je spojeno již s dobou císaře Josefa II., na jehož dvoře končila začátkem listopadu čeledínům a děvečkám služba. Uzavření smlouvy na další rok pak bylo stvrzeno stiskem ruky a připitím mladým vínem. Pod značkou „Svatomartinské“, kterou musí užívat všichni vinaři bez výjimky, lze prodávat pouze vína vybraných odrůd, například Veltlínské červené, Muškát moravský, Modrý Portugal či Zweigeltrebe.
Zdroje: Kupi, Deník.cz