Jak se zavařovalo před 100 lety? Zavařovací sklenice si prošla velkou změnou
Sluneční paprsky hřejí, dovolenkáři si užívají odpočinku a zahrádky i sady překypují bohatou úrodou. Léto je v plném proudu! Ale jak si uchovat tyto dary přírody i na chladnější měsíce? Odpověď leží v prastaré tradici zavařování. Již po staletí rodiny předávají své osvědčené recepty z generace na generaci, každý se svým jedinečným přístupem. Od jednoduchých začátků až po dnešní sofistikované metody – pojďme se podívat do světa zavařování a objevit, jak se toto umění vyvíjelo v průběhu času.
Co v článku najdete
Historie zavařovací sklenice
Uchovávání plodin se věnovali už naši předkové, a to již v 17. století. Přední místo v tomto procesu zaujímala od pradávna zavařovací sklenice, která postupem času prošla mnoha změnami a vylepšeními.
Do skla se zavařovalo už v 17. století, kdy se sklenice uzavíraly měchuřinou a převazovaly motouzem. Tento postup poté vystřídalo uzavření pergamenem a celofánem či parafinování hrdel, které mělo zabránit vysychání obsahu sklenice. V roce 1880 pak došlo k vynálezu gumového těsnění, které značně usnadnilo sterilizaci.
Na přelomu 19. a 20. století se začaly objevovat tzv. patentní sklenice se skleněným uzávěrem, na jejichž distribuci se v té době podílelo hned několik továren, které dodávaly veškeré vybavení pro zavařování. Patřily k nim například firma J. Weck z Německa, Bareš-Till z Jevíčka na Moravě nebo firma C. Stölzleho. K nejznámějším sklenicím patřily rýhovky s drážkou či masovky s pryžovým proužkem.
marcin jucha / Shutterstock.com
Místo skla plech
Velkou nevýhodou skleněných víček bylo, že se na okrajích velmi snadno otloukala, proto se brzy začalo s jejich postupným nahrazováním plechovými. Ta první se uzavírala sponou či šroubovitým uzávěrem, v 50. letech se pak přešlo na tzv. hlavu, která je k dispozici dodnes.
V domácnostech se také rozšířilo používání sklenic Twist off, které mají klasický šroubovací uzávěr. U nás se rozšířily až po roce 1977 a nejprve byly hojně využívány na dětskou výživu a kečup. Tradice sterilizace ovoce a zeleniny v domácnostech přetrvala až do dnešních dnů, dnešní trh nám však nabízí množství vychytávek, kterými si zavařování můžeme zjednodušit.
Vychytávky pro snazší zavařování
Pokud jste se při zavařování utrhli ze řetězu a vaše letošní úroda ze zahrádky opravdu stojí za to, práci vám mohou usnadnit některé vychytávky. Jednou z nich je například zavařovací hrnec, který pojme více sklenic než obyčejný hrnec, a navíc nabízí nastavení teploty a hned několik zavařovacích módů.
- Nejoblíbenější modely najdete například v obchodech Alza nebo Mall. Široký výběr zavařovaček a příslušenství zase objevíte třeba v obchodních řetězcích Orion nebo Tescoma.
- Pokud si nechcete pořizovat speciální hrnec, můžete zkusit také zavařování v myčce nebo v troubě. Při mytí jen vynechte mycí prostředky a program nechte doběhnout až do konce.
Vyplatí se ještě zavařovat?
Především starší generace si vzpomene na dobu, kdy se zavařovalo téměř vše, co se v daném roce urodilo, aby plodiny nepřišly nazmar. Nabídka obchodů byla tehdy spíše omezená a co si člověk nezavařil, to neměl. V dnešní době je však zavařování především milou rodinnou tradicí, která propojuje generace, jež si předávají recepty po celá léta.
Zavařování doma vypěstovaných plodin vás totiž nevyjde o moc levněji. Kupříkladu, sklenice hotových sterilovaných okurek 5–7 cm o hmotnosti 680 gramů vás vyjde v akci okolo čtyřiceti korun. Kilogram okurek nakládaček vás přitom vyjde na 50–70 Kč, kilogram cukru pak na 18–27 Kč a ocet na 13–15 Kč za litr. Přičteme-li spotřebu vody, energie a čas, který této činnosti věnujete, jsou hodiny strávené u plnění a sterilování sklenic spíše nostalgickou činností.
Zavařování nabízí řadu výhod, které jdou nad rámec finanční úspory. Především jde o kvalitu a chuť domácích zavařenin, které často předčí výrobky z obchodu. Máte plnou kontrolu nad použitými surovinami a můžete si upravit recepty podle svých chutí. Domácí zavařeniny obsahují méně konzervantů a přidaných látek. Navíc přináší pocit uspokojení ze zpracování vlastní úrody.
Natalia Deriabina / Shutterstock.com
Zavařovačka místo vázy i svícnu
Zavařovací sklenice nemusí nutně skončit v koši. Různé tvary a velikosti si přímo říkají o další využití. Sklenice můžete použít například na skladování trvanlivých potravin v domácnosti. Těstoviny, mouka nebo koření budou ve sklenicích vypadat krásně, a navíc vše jednoduše najdete.
S pomocí tavné pistole, provázku, krajky, různých suchých plodů nebo ubrousku vykouzlíte z obyčejných zavařovaček romantické svícny, které vdechnou vašemu domovu tu správnou podzimní atmosféru. V duchu podzimu a blížícího se Halloweenu je také můžete vyzdobit sušenými listy, případně je obarvit oranžovou barvou.
Pokud ovládáte techniku macramé – drhání, sklenici také můžete jednoduše oplést a vytvořit z ní stylovou vázu. Fantazii se meze nekladou a na internetu najdete spoustu neotřelých tipů, jak s nimi naložit.
Nakládaná červená cibule
Nakládaná červená cibule je skvělý doplněk k různým pokrmům. Je šťavnatá, pikantní a voňavá. Můžete ji použít do burgerů, salátů, tacos nebo jen tak samotnou. Navíc je velmi snadné ji připravit doma.
Když už do koše, tak do toho správného
Jestliže vás žádný z nápadů nezaujal nebo zkrátka nepatříte mezi kreativní duše, sklenice můžete vyhodit do tříděného odpadu. Čiré sklenice patří do bílého kontejneru na sklo, zelené nebo hnědé pak do toho zeleného. Před tříděním je přitom nemusíte vymývat a nevadí ani víčka. Pokud však chcete pracovníkům na třídících linkách usnadnit práci, můžete víčka předem sundat a hodit do kovového odpadu.
Zdroje: Bezpečnost potravin, Samosebou.cz, Kupi
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko