Tesco v Česku testuje aplikaci proti plýtvání jídlem, Lidl zavádí výprodejové bedýnky

Taška s nákupem Canva

Zbytečnému plýtvání jídlem začíná věnovat pozornost čím dál více domácností, organizací i řetězců. Ve snaze zamezit vyhazování neprodaných potravin vznikají nové způsoby usnadňující jejich darování či doprodej. Příkladem může být Tesco, které v Česku začalo testovat svou aplikaci pro neziskové organizace a potravinové banky. Jak aplikace funguje, jaké potraviny se v obchodech vyhazují nejčastěji, a jak s plýtváním bojují další řetězce, například Lidl, který představil své pilotní bedýnky?

Přečtěte si také

Prádlo z pračky nevoní tak, jak byste chtěli? Luxusní a intenzivní vůni vykouzlí parfémy na praní, stačí jen pár kapek

Tesco snížilo množství vyhozeného jídla téměř o tři čtvrtiny

Již několik let se hypermarkety a supermarkety aktivně zasazují za menší plýtvání potravinami a zamezení zbytečnému vyhazování mnoha tun jídla. Jak například nedávno uvedlo britské Tesco, za poslední čtyři roky se jim množství vyhozených potravin podařilo snížit o 71 %. Ve finančním roce 2016/17 museli zlikvidovat téměř 14 tisíc tun potravin, v období 2020/21 to bylo již jen 4 tisíce tun.

Čím dál větší množství přebytků, které již není možné kvůli čerstvosti nebo končící trvanlivosti prodat, se také daří redistribuovat, například do zoologických zahrad nebo lidem v nouzi. Tesco takto během zmíněných čtyř let zachránilo více než 22 500 tun jídla a díky tomu ušetřilo 72 000 tun CO2.

Prodavačka z prodejny Tesco předává bedýnku se zeleninou muži Tesco

Aplikace Tesca pomůže snáze darovat zbytky potravin

Britský obchodní řetězec ovšem ve své snaze vyhazovat co nejméně jídla a dávat mu druhou šanci tam, kde je potřeba, pokračuje dál a konečně v Česku spustil aplikaci FoodCloud, která byla vyvinuta již v roce 2013 v Irsku. Aplikace cílí na neziskové organizace a potravinové banky. Těm v reálném čase ukazuje, s jakými potravinami z Tesca v jejich okolí mohou počítat, kolik jich bude k dispozici, a kdy bude možné je vyzvednout.

Neziskové organizace se k přebytečnému zboží dostanou rychleji

Ne vždy je totiž komunikace obchodu s neziskovými organizacemi a potravinovými bankami tak operativně rychlá a přesná, a některé zboží (např. pečivo, ovoce a zelenina či mléčné a masné výrobky) se musí zlikvidovat dříve, než k předání dojde. Díky aplikaci si ovšem mohou organizace přesně předem naplánovat, kdy budou jídlo odebírat, s jakým množstvím potravin mohou počítat a předem určit, komu potraviny přijdou.

Lidl zkouší udat 3kg bedýnky ovoce a zeleniny za 25 korun

S unikátním nápadem, jak dát potravinám poslední šanci, přišel také Lidl. V Česku začal do vybraných prodejen umisťovat speciální regály, které se zejména k večeru plní bedýnkami s tříkilovým mixem neprodaného ovoce a zeleniny. Jedna bedýnka vyjde pouze na 25 Kč a obsahuje například lehce otlačené či jinak mechanicky poškozené plody, které jsou ovšem kvalitativně v pořádku.

Iniciativa vznikla již před několika lety v zahraničních pobočkách Lidl a nyní se testuje i u nás. Pokud se projekt osvědčí, budou bedýnky postupně přibývat i v dalších prodejnách.

Nejčastěji se vyhazuje ovoce a zelenina

Podle nejnovějších statistik, které na svých stránkách uvedl již zmíněný řetězec Tesco, tvoří největší část vyhozených potravin právě ovoce a zelenina (35 %) a dále hotová jídla (15 %), u kterých je nejobtížnější pohotově zajistit druhý odbyt a zužitkovat je včas. Často se vyhazují také mléčné výrobky (12 %), maso a ryby (11 %) nebo pečivo (9 %).

Jak jsme psali výše, pokud řetězce přebytky ovoce a zeleniny neprodají nebo nedarují, putuje část také do zoologických zahrad, kde slouží jako krmivo pro zvířata, případně do bioplynových stanic, kde se využívá k energetickému zpracování.

K doprodání procházejícího jídla pomáhají i samolepky

Snahou čím dál většího množství supermarketů a hypermarketů je také jídlo zachránit ještě v obchodě, tedy nabídnout jej zákazníkům za výrazně nižší cenu. Na prodejnách přibývá košů s vyčleněným zbožím, jehož trvanlivost za chvíli končí, případně prodejci sází na nálepky, které zákazníky upozorní, že „zachraňují jídlo“ a mohou jej koupit s výraznou slevou.

Řetězce, které disponují vlastní pekárnou, řeznictvím nebo restaurací (např. Globus) zase mohou lépe plánovat produkci a pružně reagovat na poptávku, na což se aktuálně podle svých informací zaměřují mimo jiné i prodejny Albert nebo Kaufland.