Přichází období, kdy se naše zahradnické úsilí konečně zúročí. Sklízíme plody své práce, a to doslova i obrazně – v podobě šťavnatého ovoce, křehké zeleniny a nádherně kvetoucích rostlin. Ale ani s příchodem léta nemůžeme polevit v péči o zahradu. Stále je spousta práce, která na nás čeká. Ať už jde o údržbu, novou výsadbu nebo přípravu na nadcházející sezónu, zahrada vyžaduje naši pozornost i v teplých měsících. Pojďme se podívat, co všechno nás na zahradě čeká.
Neustále pokračujeme v okopávání záhonů a v boji s plevelem i škůdci, zvýšenou pozornost navíc věnujeme v tomto období dostatečnému přihnojování a zálivce. Sklízíme konečně plody své práce a průběžně vyséváme saláty i další plodiny k podzimní sklizni. Speciální péči vyžadují v tomto období především rajčata a jahodníky.
Rostliny rajčat bývají už touto dobou celkem vysoké a silné, na některých odrůdách se objevují první zelené plody. Je proto potřeba přidat k rostlině podél stonku oporu, aby zůstala vzpřímená a vahou rajčat se nepolámala.
Rajčatům průběžně raší a dorůstají tzv. zálistky, kdy se mezi stonkem a větvičkami rostlin objeví lístky, z nichž, pokud je včas neodstraníte, vyroste další větvička. Rajče tak obrůstá a košatí. Čím víc energie však dává do růstu zeleně, tím méně jí zbude na tvorbu plodů. Proto je potřeba tyto zálistky pravidelně vyštipovat, ideálně ve chvíli, kdy jsou opravdu malé. Nejenže rostlinu zbytečně netrápíme, ale minimalizujeme navíc riziko, že se do rány dostane třeba nějaká plíseň.
Pozor: U keříčkovitých rajčat narůstá na postranních výhonech úroda, proto se nezaštipují.
Po dozrání a sesbírání jahod je důležité jahodníkům, které chceme na záhoně nechat i na příští rok, věnovat důkladnou péči. Jednou plodícím odrůdám odstříháme přebytečné výhony (této činnosti se prozatím vyhneme u stáleplodících druhů). Spolu s nimi odstraníme z rostliny i veškeré seschlé nebo skvrnitostí napadené listy, v některých případech je nutné obrat listy všechny a ponechat jen střed – srdíčko sazenice. Nebojte, i tak to jahodník zvládne. Právě ono srdíčko je klíčové při dorůstání mladých, zdravých listů. Ošetřený jahodník lehce přihnojte a zalijte i přesto, že už neplodí.
Pokud máte jahodníky na záhoně už třetím rokem, bylo by dobré záhon obnovit, ideálně v jiné části zahrady, ne na stejném místě. Po této době totiž ztrácejí svou sílu a přestávají dostatečně nebo úplně plodit. Je tedy na čase vysadit nové sazenice. Pokud je vysadíte na podzim, budou vám plodit už další sezónu.
Sazenice nemusíte kupovat – nové získáte snadno z výhonů starých jahod z vlastní zahrádky. Rozpínající se plazivé výhony, tzv. šlahouny, snadno zakořeňují do země. Nechte je prokořenit a pak mladé odnože od starších rostlin jednoduše odstřihněte a s celým kořenovým balem přesaďte.
Tvarohové knedlíky s jahodami jednoznačně patří mezi jedno z nejoblíbenějších českých sladkých jídel, které si můžete doma připravit. Příprava je navíc velmi jednoduchá, vhodná i pro méně zkušené kuchaře.
Domácí jahodové nanuky jsou skvělým nápadem na letní osvěžení. Pokud máte doma zásobu ovoce, kterou nestíháte rychle zpracovat, budou ideálním řešením tohoto „problému“. Příprava domácích nanuků může být také zábavnou aktivitou pro vaše děti. Navíc díky zdravým surovinám nemusíte mít obavy, když pod dětskýma rukama zmizí příliš rychle.
Ze zeleniny se v červenci hojně sklízí brokolice, fazolové lusky, hrášek, okurky (čím častěji je sklízíme, tím více se tvoří) a sladký fenykl. Jakmile zežloutnou listy česneku a změkne krček, sklízíme i ten. Svážeme ho a sušíme ve stínu dva až tři týdny. Z ovoce dozrávají třešně, rybízy, angrešty, maliny, letní odrůdy jabloní, hrušní či meruněk.
Vysévat se v této době dá ještě pekingské nebo čínské zelí, keříčkové fazole, kadeřávek, tuřín, rané odrůdy salátu či mrkve a vysadit můžeme také pórky, květáky, růžičkovou kapustu, červenou řepu a ředkvičky.
Zahálet nebudeme ani v okrasné části zahrady.
Skvosty našich zahrad jsou touto dobou buď v tom nejlepším, nebo už začínají pomalu chřadnout. Ať jsou ale v kterékoli ze zmíněných fází, je potřeba se o ně postarat.
Ještě naposledy je v této sezóně přihnojíme. Později už to raději neděláme, abychom nepoškodili správné vyzrávání mladých výhonů. S čím bychom ovšem přestávat neměli, je okopávání. Růže totiž dobře prospívají v provzdušněné půdě.
Růžím pravidelně kontrolujeme listy, které často napadá plíseň nebo mšice. Pokud na listech objevíte jedno, druhé, nebo dokonce obojí, sáhněte neprodleně po speciálním postřiku na růže, který působí na škůdce i plísně zároveň. V hobby marketech a specializovaných zahradnických potřebách se dá takový postřik sehnat i v k přírodě šetrnější variantě.
U postupně dokvétajících druhů odstřiháváme průběžně odkvetlé květy – tak, aby na keři zůstalo očko vyrůstající ven. Časem na něm totiž vyroste nová větvička i s poupátky.
Pozor: U botanických a pnoucích růží se tomuto úkonu vyhněte. Po odkvětu totiž keře obrazí šípky, které jsou v podzimní zahradě nejen krásnou dekorací, ale i zdravým doplňkem stravy.
Zdroj: Zahrádkářská poradna, Kupi