Albert Einstein kdysi podotkl, že vymřou-li včely, lidstvo je přežije jen o pouhé čtyři roky. Bez nich totiž nepřijdeme jen o lahodný med, ale o celou řadu dalších potravin – aby měly plody, je významná část plodin závislá na včelím opylení. Bez toho bychom přišli i o zeleninu, ovoce, kávu, bavlnu a dost možná i o mléko. Pojďme se ale blíže podívat na med. Víte, jaké jsou jeho druhy, čím se liší a jak poznat ten opravdu kvalitní?
Možná vás to překvapí, ale lesní neboli medovicový med pochází z medovice – látky, kterou vylučují zejména mšice živící se šťávami jehličnatých (nejčastěji jde o smrky a jedle) i listnatých stromů. Včely ji sbírají a vytváří z ní med.
Ten má pak o něco výraznější, aromatičtější chuť, tmavší barvu a také vydrží déle v tekutém stavu. Tento med se vyznačuje větším obsahem minerálních látek a působí protizánětlivě.
Jak už název napovídá, květový med pochází z nektaru květů, který včely pilně sbírají. Oproti medu lesnímu má světlejší až úplně světle žlutou barvu a vzhledem k vysokému obsahu glukózy i rychleji krystalizuje (tuhne). Pro naše tělo je ale lépe stravitelný a obsahuje více povzbuzujících a léčivých látek. Lze jej dále dělit podle toho, jaké rostliny při sběru nektaru v okolí včelího úlu převažovaly:
Dají se sehnat také medy slunečnicový, malinový, jetelový či vřesový. Jedná se už ale spíše o výjimky a bývá také těžké rozeznat procentuální zastoupení nektaru z rostlin, po kterých je med pojmenovaný.
Jde o vícedruhový med, který včelař nevytáčí těsně po odkvětu příslušných stromů, keřů či rostlin, aby získal co nejčistší jednodruhový med. Zkrátka včely nechá sbírat medovici i nektar z různých druhů rostlin dohromady a med vytočí až pak najednou. Neznamená to, že by včelař sám medy nějak promíchával. Takový med rozhodně není o nic horší, naopak: vyznačuje se vyváženou chutí a říká se o něm, že v něm včely spojily to nejlepší z přírody, co nasbíraly.
Kupte se slevou Med český květový smíšený Product Bohemia.
Nejlepší je kupovat med přímo od lokálního včelaře nebo na farmářských trzích. Pokud ale nic takového nemáte na dosah a kupujete ho v obchodech, nejčastěji se na etiketách setkáte s některým z těchto označení:
V zemích EU mají včelaři zakázané léčit včelstva antibiotiky, země mimo EU ale mohou mít standardy a směrnice jiné a je tedy možné, že při práci se včelami používají i některé zakázané látky. Například streptomycin nebo sulfonamidy mohou způsobovat rakovinu. Při výběru v regálech dejte proto raději přednost medům přímo z ČR, nebo alespoň ze zemí EU.
Obsah vody v medu záleží na době vytáčení. Pokud včelař vytočí med příliš brzy, nebude tekutina uložená v plástech ještě plně vyzrálá. Takový med s vyšším obsahem vody samozřejmě rychleji kvasí a kazí se – u kvalitních medů by proto měl být její obsah od 17 % do 20 %. Vyzrálý med má váhu minimálně 1,4 kg na litr, proto jsou kilové sklenice o objemu 0,7 l odpovídající.
Med po několika měsících skladování začíná vždy krystalizovat – cukernatět. Tím se však nijak nekazí a neznehodnocuje, jeho krystalizace je přirozený proces. Pokud ho potřebujete rozehřát, dopřejte mu pozvolna zahřívanou vodní lázeň. Rozhodně ho však nevyhazujte, nic mu není!
Kromě cukrů a vody obsahuje med také směs bílkovin, aminokyselin, vitamínů, minerálů a stopových prvků. Při běžné konzumaci je to sice pro lidské tělo nevýznamné množství, prokazatelně ale med účinkuje výrazně antibakteriálně. Traduje se také, že jedna lžíce medu denně zklidňuje nervy a ulevuje od stresu. V alternativní medicíně se dále využívá k léčbě zažívacích problémů, regeneraci jater nebo jako projímadlo.