Aditiva a éčka na dochucování potravin: Kterým se raději vyhnout?
Potravinářské přídatné látky jsou velmi diskutované téma u spotřebitelů již mnoho let. Ne všechny jsou ale škodlivé či umělé. Při čtení etiket na výrobcích si můžeme všimnout více či méně srozumitelných zkratek, které označují potravinové přísady, včetně těch ke zvýraznění chuti. Který zvýrazňovač chuti se používá v potravinovém průmyslu nejčastěji a kdo by se mu měl raději vyhnout?
Co v článku najdete
Co jsou potravinářské přídatné látky?
„Potravinářská přídatná látka není samostatně určena ke spotřebě jako potravina a není obvykle používána jako charakteristická složka potraviny – záměrné přidání do potraviny při výrobě, zpracování, přípravě, úpravě, balení nebo skladování má za následek, že se tato látka nebo její vedlejší produkty stanou složkou této potraviny,“ uvádí nařízení 1333/2008/ES a vyhláška 130/2010 Sb. Ministerstva zemědělství.
Přídatných látek existuje velké množství, my se budeme zabývat pouze zvýrazňovači chuti. Mohou být přírodní, jedná se například o bylinky a koření, nebo umělé, mezi něž patří syntetická dochucovadla. Tato aditiva a éčka se používají pro zvýraznění chutě a vůně produktů. Dalším typem potravinářské přísady pro zlepšení chuti potravin jsou okyselující látky. Tyto látky zajistí kyselou nebo pikantní chuť. Běžně se používají k vyvážení chuti potravin a mohou zlepšit danému produktu trvanlivost.
Mezi nejoblíbenější potravinářskou přísadu, která zvýrazňuje chuť a vůni, patří glutamát sodný a nukleotidy. Chuť a vůni ovlivňují také sladidla typu aspartam, sacharin nebo sukralóza. Ve žvýkačkách se používá kromě aspartamu i acesulfam K, thaumatin a neohesperidin. Vyhýbat bychom se měli produktům obsahujícím umělé zvýrazňovače chuti.
E – seznam zvýrazňovačů chutí
Potravinové přísady najdeme na obalech produktů pod označením E v kombinaci s nějakým číslem. Některé mohou být pro naše zdraví škodlivé a jiné bezpečné nebo zdravotně neutrální. Níže uvádíme seznam bezpečných a škodlivých přidaných látek pro zvýraznění chuti, které obsahují čísla 600 až 699.
Nebezpečné:
- E621 – L-glutaman sodný
- E622 – Glutaman draselný
- E634 – Vápenaté ribonukleotidy
- E635 – Disodné ribonukleotidy
Bezpečné:
- E270 – Kyselina mléčná
- E636 – Kyselina guanylová
- E630 – Kyselina inosinová
- E640 – Glycin
- E650 – Octan zinečnatý
Circlephoto / Shutterstock.com
Co hledat na etiketě?
Na obalu musí být vždy název příslušné kategorie, tj. kód E nebo název. Některé přídatné látky spadají dle účelu použití do několika kategorií, ale uvádí se pouze název kategorie, která odpovídá účelu, pro nějž je látka v potravině použita.
Pozor! V případě, že by mohla mít látka nežádoucí vliv na zdraví člověka, mělo by to být rovněž uvedeno na obale produktu.
TIP redakce: Pokud si nevíte rady a nevyznáte se v „éčkách“, využijte aplikaci pro chytré telefony s názvem Férpotravina. Stačí oskenovat čárový kód potraviny a máte informace kdykoliv po ruce.
Glutamát sodný (E621)
Glutamát sodný je v potravinářském průmyslu nejčastěji používaným dochucovadlem. Přirozeně se nachází v mase, rybách, mořských plodech, rajských jablíčkách a houbách. Dodává masitou chuť gulášům, polévkám či omáčkám. U vařené zeleniny zlepšuje její chuť.
Glutamát sodný se nachází v mnoha průmyslově vyráběných potravinách. Patří mezi ně polévky z pytlíku, hotová masná jídla či slané pochutiny. Toto dochucovadlo se používá hojně v asijských restauracích. Množství glutamátu sodného je omezeno předpisy na 10 000 mg/kg.
Kvůli jeho popularitě lékaři od roku 1968 řeší tzv. syndrom čínské restaurace. „Projevuje se napětím v oblasti hrudníku, pocitem na zvracení, bolestmi hlavy, horkost ve tváři a na krku, pocením. Nejen glutamátu sodnému, ale i draselnému, vápenatému, amonnému a hořečnatému by se měly vyhýbat těhotné a kojící ženy, staří lidé a děti,“ informuje web Fér potravina. Pro glutamát sodný neplatí povinnost uvádět na etiketě, že je nevhodný pro děti.
Bigc Studio / Shutterstock.com
Škodí aditiva a éčka našemu zdraví?
Lékaři a výživoví poradci doporučují vyhnout se ultra zpracovaným potravinám s dlouhým seznamem přísad. Takové produkty postrádají živiny a jejich chuť je uměle vytvořena přidáním chemických látek. Pokud si přesto výjimečně nějakou „hotovku“ z pytlíku dopřejete, nemusíte se obávat. Povolené množství potravinářských přídatných látek je tak malé, že naše zdraví neohrozí.
Problém je ten, že konzumace potravinářských přídatných látek je tak rutinní, že jich naše tělo přijímá více, než je zdrávo. Není se čemu divit, že při dlouhodobé a vysoké konzumaci dochází zejména u malých dětí k nárůstu různých alergií, dermatitidě, astmatu, a mohou dokonce přispět k výskytu rakoviny. Zkuste proto číst složení produktů a vybírat ty s nejkratším seznamem ingrediencí.
Přesto, že aditiva a éčka najdeme v mnoha potravinách, existují i takové, do nichž je přidání těchto látek zcela zakázáno. Jedná se o med, máslo, kávu, neochucené kysané mléčné výrobky s živou kulturou, nearomatizované čaje atd.
Na závěr je třeba zmínit, že používání potravinářských přídatných látek je v mnoha zemích přísně regulováno úřady pro bezpečnost potravin. V Evropě kontroluje bezpečnost potravinářské přídatné látky Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA – European Food Safety Authority).
Zdroje: Kupi.cz, Fér potravina, Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko