Cena obědů v Česku opět roste, stejně tak i daňově optimální limity stravenek. Zatímco průměrná hodnota poledního menu dosáhla rekordních 192 Kč, optimální hodnota stravenky vzrostla na 225 Kč. Jak se to promítne do peněženek zaměstnanců napříč republikou?
Maximální hodnota stravenky, kterou si zaměstnavatelé mohou započítat jako daňově uznatelný náklad, se pro rok 2025 zvýšila na 225 Kč. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo horní limit tuzemského stravného pro první kategorii na 177 Kč, což znamená, že zaměstnavatelé mohou uplatnit 70 % této částky, tedy maximálně 123,90 Kč, jako daňově uznatelný náklad.
Podle Radovana Hauka, partnera společnosti Moore Czech Republic, zůstává nejvýhodnějším modelem rozdělení příspěvku na stravování mezi zaměstnavatele a zaměstnance v tradičním poměru 55 : 45. „Tento systém zajišťuje optimální daňové zvýhodnění pro obě strany,“ dodává.
Podle Edenred Restaurant Indexu činila průměrná útrata za polední menu v listopadu 2024 192 Kč, což je meziročně nárůst o 3,6 %. Regionální rozdíly však hrají významnou roli. V Praze si zaměstnanci doplácejí za oběd až 91 Kč, což představuje 42 % průměrné ceny oběda. Na opačném konci spektra je například Olomouc, kde je doplatek „pouhých“ 46 Kč (27 % ceny).
„Rozdíly mezi regiony ukazují, že stravenky neplní svou funkci rovnoměrně napříč republikou,“ upozorňuje Aneta Martišková ze společnosti Edenred. „V některých krajích příspěvek zaměstnavatele významně pomáhá, zatímco jinde musí zaměstnanci pokrývat téměř polovinu ceny oběda z vlastních prostředků.“
Zaměstnanci napříč republikou se vyjadřují k nové hodnotě stravenek různě:
Marek, IT specialista z Prahy: „Je jasné, že stravenky v hlavním městě už dávno nestačí. S cenou oběda kolem 220 Kč si zamýšlenou úlevu skoro neužijeme.“
Petra, učitelka z Ústí nad Labem: „U nás v Ústí je oběd zatím ještě dostupný. Ale bojím se, že ceny budou dál růst.“
Jan, zaměstnanec ve výrobě z Plzně: „Myslím si, že by se měly zohlednit regionální rozdíly, protože stravenka pro všechny stejná nedává smysl.“
Eva, zdravotní sestra z Brna: „Proti navýšení nic nemám, ale doufám, že se stravenky udrží jako benefit. Bez nich bychom to měli složitější.“
Nezapomínejme, že stravenky lze využít nejen v restauracích, ale také při nákupech potravin. Pravidla však neumožňují jejich použití na nákup alkoholu či drogistického zboží a ani tašku na nákup u poklady za ně nepořídíte. Jedná se o benefit, který má usnadnit přístup ke kvalitnímu stravování, a jeho popularita mezi zaměstnanci zůstává vysoká.
Kromě stravenek se mění i daňové limity pro volnočasové a zdravotní benefity. Nově si zaměstnavatelé mohou uplatnit roční nepeněžní příspěvky až do souhrnné výše 69 835,50 Kč.
Benefity se nově dělí na dvě kategorie:
Zaměstnanci tak mohou čerpat až 69 835,50 Kč ročně bez daňového zatížení.
Podle Kláry Krumphanslové z Edenredu jsou nejčastějšími benefity příspěvky na zdraví, kulturu a sport. „Volnočasové benefity jsou efektivním způsobem, jak motivovat zaměstnance a zároveň podporovat jejich životní pohodu,“ dodává.
Zdroj: Kupi.cz, Edenred