Lázeňské oplatky jsou nedílnou součástí lázeňského života. Oblíbenou sladkou pochoutku můžete v lázeňských městech ochutnat jak studenou, tak teplou. Mezi nejznámější oplatky pak patří ty z Mariánských Lázní a Karlových Varů. A co je pravdy na tom, že lázeňské oplatky vznikly proto, aby vám zlepšily chuť po léčivých vodách, které často zanechávají pachuť na jazyku?
Legenda praví, že za vznikem lázeňských oplatek stál kuchař z kláštera v Teplé. Dostal za úkol připravit pro hosty zákusek. Ke svému pečení použil kovové kleště, tzv. oplatečnici na pečení hostií, a těsto vylepšil přidáním cukru, mléka a nasypal mezi ně směs oříšků, cukru, skořice a dalšího jemného koření. Výtečná křupavá oplatka byla na světě.
Předchůdcem lázeňských oplatek byly už ve středověku hostie, které se vyráběly na otevřeném ohni pomocí výše zmíněných kovových kleští. Hostie se dodnes používají při bohoslužbě v křesťanských kostelích. Tvar i těsto jsou podobné jako u oplatek.
Výroba lázeňských oplatek v Mariánských Lázních se traduje už od roku 1856. Mezi nejvýznamnější osobnosti výroby lázeňských oplatek patří Josef Homolka. V poválečné době vyrobil první čokoládové lázeňské oplatky. Po 2. světové válce přešla výroba lázeňských oplatek od soukromníků do státních továren, ale tradice výroby oplatek v Mariánských Lázních nebyla přerušena.
Od roku 1950 se výroba přesunula do prostor bývalé kavárny Victoria v Máchově ulici. Koncem 50. let se zde začaly vyrábět lázeňské trojhránky. Továrna se neustále modernizovala a rekonstruovala, postupně přecházela z ruční výroby na poloautomatické stroje, kde se mechanizovala výroba těsta. V roce 1964 získala společnost název Kolonáda, který se používá dodnes.
Tradiční Lázeňské oplatky Kolonáda jsou díky své kvalitě stále nejžádanější. Tajemství úspěchu spočívá v osvědčené receptuře a přísně dodržované technologii výroby, která vyžaduje potřebnou péči a čas. Zajímavostí je, že například v receptuře Karlovarských oplatek nesmí být použita jiná voda než z lázeňských vřídel.
Formy na pečení jsou vyrobeny z bronzu, kulaté vaflové plátky zrají při specifické teplotě a vlhkosti až čtyři týdny. Před pečením se ještě ručně nalévá oříšková směs. V současnosti se vyrábí velké množství příchutí a ročně se zkonzumuje na desítky milionů kusů. V roce 2024 oslavila tato oblíbená pochoutka 168 let.
Mezi nejoblíbenější náplně patří ořechová a vanilková. Kdo byl na dovolené v některých z lázeňských měst, jistě mi dá za pravdu, že oplatky chutnají výtečně a dokáží přebít „pachuť“ léčivých vod. Tradiční český výrobek můžete zakoupit dnes již ve většině supermarketů. Ceny se pohybují kolem 60 Kč. Jiné lázeňské oplatky pak koupíte v lázeňských městech po celé republice, jedná se například o Lázeňské oplatky z Luhačovic nebo Hodonína.
O původu lázeňských oplatek a ochrannou známku Evropské unie vedla Česká republika řadu let spor s Německem, které nakonec své námitky stáhlo. Evropská komise v roce 2011 rozhodla, že lázeňské oplatky jsou tradičním výrobkem spjatým s výlučně českým územím. Sladkost podobnou našim oplatkám samozřejmě ochutnáte i jinde ve světě, ale s našimi oplatkami, které po zakousnutí krásně křupnou a jejich lahodná náplň se vám rozplyne na jazyku, se nedají srovnávat.
Zdroje: Kupi.cz, Národní zemědělské muzeum, Oplatky Kolonáda