Příroda vydává své poslední dary a zároveň se ukládá k zimnímu spánku. My jí můžeme pomoci zimní období přečkat v klidu a odpočinku. Jak ji připravit na další rok? Začít je potřeba už teď na podzim. Na co všechno myslet?
V tomto směru existují dva téměř nesmiřitelné směry. Zatímco jedni (dříve hodně propagovaný směr) tvrdí, že je třeba přistoupit k podzimnímu rytí, aby půda promrzla a zbavila se patogenů, druzí od toho ustupují. Zejména ti, kteří se věnují permakultuře.
Pokud je totiž rozrytý záhon vystaven živlům zimy, mohou se živiny přesunout do výrazně hlubších vrstev půdy, kam běžná rostlina již nedosáhne. Navíc se promrzáním připravujeme o živost a různorodost v půdě (půdní bakterie prostě zahynou nebo zastaví své procesy).
Aktuálně se doporučuje ponechat záhony na zimu ne zcela sklizené a jen je posílit zeleným hnojením. To se na jaře poté jemně vpraví do nižších vrstev vidlemi nebo rýčem.
Tip: Skalničky můžete přesadit do velkých zavařovacích sklenic nebo váz. Vytvoříte si tak krásnou a originální dekoraci na zimu do celého domu.
Pokud se chcete těšit z krásné skalky, je k jejímu založení čas nyní, kdy je potřeba vysadit cibuloviny (například krokusy či sněženky). Vysazujte je po skupinách do menších nádob, které potom uchovávejte při teplotě do 6˚C. V teplejším prostředí byste se těšily spíše z listů, nikoli květů.
Z plánované skalky nezapomeňte odstraňovat popadané listí. Pod ním totiž bují život škůdců a hub, které si rozhodně nepřejete na zahradě mít. V tomto období je také čas vysadit růže (ideálně v průběhu října).
Kupte se slevou Elektrická řetězová pila Asist.
S prvními nižšími teplotami je také potřeba věnovat pozornost bylinkovému záhonu. Mezi odolnější rostlinky patří petržel, meduňka, máta či libeček. Obvykle je stačí sestřihnout přibližně 10 cm nad zemí a zahrnout trochou substrátu (případně obložit záhon chvojím).
Větší péči je třeba věnovat šalvěji či dobromysli, ty jsou totiž na chlad a zimu podstatně citlivější. Po zastřižení je přikryjte chvojím. Ideálně byste citlivější bylinky měli pěstovat spíše v květináčích a v zimních měsících je uchovávat doma, např. v zimních zahradách. Teď je ideální čas je odstěhovat, dejte si ovšem pozor na zálivku a průvan.
Někdy se květináč tzv. rozroste natolik, že by se k jeho přemístění hodil spíše minibagr. Velké květináče je však potřeba také zazimovat. Ideální je, pokud je obalíte například bublinkovou fólií nebo slámou a přes to dáte nějakou pytlovinou. Květináče totiž kvůli relativně tenkým stěnám snadněji promrzají a rostliny tak mohou přijít o své kořeny. Rostliny uvnitř květináčů opět ošetřete a poté přikryjte chvojím.
Kupte se slevou Kravský hnůj Naturegarden.
Co se ovoce týče, chladnější podzim nás ještě potěší zimními odrůdami hrušek a jablek. V případě zeleniny ale chlad vyhledává například kapusta. Tato extrémně zdravá surovina je velmi odolná a vydrží i při mrazech -15˚C. Dokonce se stává křehčí, pokud mrazem projde. Podzimními dary zeleninové zahrady jsou také zimní pórek, špenát, keříčkové fazole či černý kořen.
Kupte se slevou Dýně Hokkaidó.
Horká léta a nedostatek srážek dávají trávníkům na zahradě pořádně zabrat. Právě nyní nastává období pro jejich oživení. Abyste se další rok těšili z příjemně zeleného „koberce“, stihněte do prvních přízemních mrazíků vertikutaci, tj. odstranění odumřelé hmoty. A poté trávníku dopřejte pořádnou „stravu“ v podobě podzimního, pomalu rozpustného hnojiva. Nezapomeňte na pravidelný úklid listí, jinak by mohlo dojít k hnilobným procesům a přemnožení škůdců.