EU radí vytvořit si zásoby na 72 hodin. Co se děje?

3 vlajky Evropské unie matteodabruxelles / Shutterstock.com

Evropská komise na přelomu března a dubna představila dokument, v němž vyzývá členské státy i jednotlivé občany Evropské unie, aby byli připraveni v případě nouze. Soběstační by měli být lidé aspoň 72 hodin. Tato rada je součástí strategie se 30 dalšími klíčovými kroky.

Přečtěte si také

Deset tisíc kroků denně? Spíše marketingový trik než podložené číslo, říká fyzioterapeut

Komise reaguje na stav v Evropě

Evropská komise prostřednictvím dokumentu Strategie pro připravenost apeluje na členské státy EU, aby byly lépe připraveny na válečný stav nebo přírodní katastrofy.

Občané by podle dokumentu měli mít připravené potraviny a důležité osobní pomůcky na 72 hodin a zároveň by měli být schopni najít pro svou rodinu bezpečný kryt poblíž svého domova.

Nové skutečnosti vyžadují v Evropě novou úroveň připravenosti. Naši občané, naše členské státy a naše podniky potřebují správné nástroje, aby mohli jednat. Aby zabránili krizím a rychle reagovali, když dojde ke katastrofě. Rodiny žijící v záplavových oblastech by měly vědět, co dělat, když stoupne voda, řekla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, ovšem strategie se nezabývá jen přírodními katastrofami.

Strategie přichází 5 let od začátku koronavirové krize a více než 3 roky od ruské invaze na Ukrajinu. V souvislosti s rostoucími hrozbami hybridních útoků se výzva EU zaměřuje taky na kybernetickou bezpečnost.

Naše strategie je o vytvoření komplexního obrazu o hrozbách, kterým čelíme, o přípravě občanů, včetně zlepšení jejich povědomí o rizicích, posílení civilně-vojenské spolupráce a užší spolupráce s externími partnery včetně NATO,“ dodala Kaja Kallasová, místopředsedkyně Evropské komise se zaměřením na bezpečnostní politiku.

Tank na ulici Dmytro Stoliarenkov / Shutterstock.com

Co by měl mít člověk u sebe?

V případě nenadálé události, jako je přírodní katastrofa nebo válečný konflikt, by měl mít člověk u sebe všechny základní věci. Podle odborníků, kteří se zabývají přežitím, bychom měli mít vše sbalené v batohu, který lze snadno vzít a opustit domov bez zbytečné zátěže. Co by měl obsahovat?

  • Doklady – občanský průkaz, pas, řidičský průkaz, kartičku pojištěnce
  • Peníze – lepší je hotovost, ale doma nenechávejte ani platební kartu
  • Léky – osobní léky, základní lékárnička (obvazy, dezinfekce, analgetika)
  • Vodu – ideálně alespoň 1 litr na osobu
  • Potraviny – malé a energeticky bohaté – sušené ovoce, proteinové tyčinky, ořechy, instantní jídlo
  • Oblečení – náhradní ponožky, termoprádlo, nepromokavá bunda
  • Další – píšťalka, baterka, mobil, powerbanka, multifunkční nůž, zapalovač

Rodiče by měli myslet na své děti a vše potřebné sbalit i jim do samostatného batůžku, protože může dojít k rozdělení. Co by si měli lidé sbalit (do kabelky), představuje v propagačním videu EU také Hadja Lahbib, komisařka pro připravenost a krizové řízení.

Strategie má 30 klíčových kroků a plánů

Nová strategie EU uvádí 30 klíčových kroků a podrobný plán, jak je splnit. Zaměřuje se například na lepší fungování systémů včasného varování, posílení střediska rychlé reakce ERCC, které koordinuje pomoc při pandemiích i jiných krizích, zajištění kontinuity základních služeb, jako je zdravotní péče a pitná voda, ale i posílení připravenosti populace.

„Evropa musí jednat hbitě a úzce spolupracovat s členskými státy s cílem zvýšit efektivitu, ušetřit čas a zachraňovat životy. Tato strategie je naší pojistkou,“ okomentovala dokument Roxana Minzatu, viceprezidentka pro sociální práva a dovednosti Evropské komise.

Nečekanými situacemi můžou být přírodní katastrofy typu povodně, lesní požáry, zemětřesení a extrémní větry. Dále katastrofy způsobené lidmi, jako jsou průmyslové havárie, technologické poruchy a pandemie. Mezi další rizika komise řadí hybridní hrozby, tedy kybernetické útoky, dezinformační kampaně, vměšování ze zahraničí a sabotáže kritické infrastruktury a rovněž geopolitické krize, tedy ozbrojené konflikty, včetně možné ozbrojené agrese proti členským státům EU.

Cílem Evropské komise je, aby členské státy tuto strategii přijaly a vytvořily vlastní krizové scénáře podle toho, v jakých klimatických podmínkách se nacházejí a jakým teoretickým hrozbám můžou v budoucnu čelit.

Zdroje: Kupi.cz, Evropská komise, Military, Reuters