Nejoblíbenější typy živých plotů: Který si vybrat?

Jednotlivé druhy živých plotů se od sebe liší jak vzhledem, tak požadavky. Stálezelené rostliny živého plotu jsou skvělou volbou, když chcete udržovat zeleň po celý rok a zároveň zajistit kryt a ochranu. Kompaktní a husté stálezelené keře (například tis nebo ptačí zob) jsou ideální do tvarovaných živých plotů a jejich roční přírůst umožňuje vytvořit v relativně krátké době živý plot odpovídající výšky. I některé opadavé keře jsou skutečnou ozdobou zahrady. Při výběru rostlin na živý plot se vyplatí mít na paměti různé aspekty, jako jsou půdní podmínky, sluneční záření a klima.

„Nejčastěji se živé ploty rozdělují na tvarované (stříhané) a volně rostoucí. Jiným důležitým dělením je rozdělení na živé ploty stálezelené a opadavé. Dalším hlediskem může být otázka účelu, pro který je pěstujeme,“ uvádí Samuel Burian v knize Živé ploty v zahradě.

Nejoblíbenější rostliny/dřeviny na živý plot

Jehličnaté dřeviny

1) Tis červený (Taxus baccata L.)

Pro výsadbu tvarovaných živých plotů je tis velmi vhodný například proto, že mimořádně snadno zmlazuje. Má výjimečnou schopnost rašit z adventních pupenů i ze starého dřeva kmínků. Tis může dorůst až do 20m výšky, záleží však na původu sazenic. Pro živé ploty jsou nejlepší odrostlé semenáče, které se mohou buď nechat volně růst na živý plot netvarovaný, nebo pravidelně sestřihovat do nejrozmanitějších tvarů. Stříhaný živý plot z tisů je vůbec nejhezčí a není zvlášť náročný.

Máte malé děti? Pozor! Celý tis – dřevo, jehlice i semena – je jedovatý, ale s jednou výjimkou – červený míšek plodu, který obklopuje semena, je možné jíst.

2) Zerav západní (Thuja occidentalis L.)

Má několik vlastností, pro které je patrně nejoblíbenější a nejčastěji používanou dřevinou pro výsadbu živých plotů. Je plně odolný mrazu, rychle roste, je celkem nenáročný. Ze zeravu lze vytvořit hladké, 1 až 5 m vysoké a 0,5 až 2 m široké stěny. Chcete-li, aby byl živý plot ze zeravu opravdu pěkný, zvolte světlé stanoviště a středně těžkou až jílovitohlinitou a dostatečně vlhkou půdu bohatě zásobenou živinami. Pravidelně sestřihávané živé ploty občas důkladně zalijeme a každý druhý rok je přihnojíme kvalitním kompostem.

TIP! Ještě lepší než základní druh je forma Thuja occidentalis Malonyana, která na zimu nehnědne, nýbrž zůstává celá zelená. Je však užší a k vysázení je potřeba většího počtu sazenic.

Stálezelené listnaté dřeviny

3) Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus L.)

Jako většina stálezelených rostlin bobkovišeň nesnáší přímé slunce a nejlépe se jí daří v polostínu, v propustné zásadité půdě s dostatkem živin. Při velkých mrazech může někdy v zimě namrzat, ale velmi dobře regeneruje. Z bobkovišně lze vytvářet 1 až 1,5 m vysoké stálezelené tvarované živé ploty. Tvarovací řez provádíme nejlépe brzy na jaře.

4) Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium L.)

Cesmína je velmi atraktivní, ale je poměrně značně choulostivá. V zimě často namrzá a při jejím nákupu budete muset sáhnout hlouběji do kapsy. Vyžaduje kvalitní živné půdy, které nemají být příliš lehké, ale přitom musí být propustné. Nesnáší přeschnutí půdy a přímé slunce, zejména v zimě.

5) Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens L.)

Může se použít pro tvarované ploty až do výšky 1,5 m. Je to jedna z mála dřevin, které rostou jak na plném slunci, tak ve stínu. Prospívá v každé normální zahradní zemi, ale nejlépe se mu daří v písčitohlinité půdě. Nevhodné jsou jen těžké a příliš vlhké půdy. Velké nároky má na živiny, a proto při výsadbě přidáváme kvalitní kompost a pravidelně přihnojujeme.

Opadavé listnaté dřeviny

6) Habr obecný (Carpinus betulus L.)

Habr je asi nejvýznamnější dřevina pro zakládání živých plotů. Stočené uschlé habrové listy zůstávají na větvích často až do jara a opadávají teprve při rašení. Habrový plot tak i v zimě zůstává téměř neprůhledný. Dřevina není náročná na půdu. Roste stejně dobře jak v lehkých písčitohlinitých půdách, tak i v těžké jílovité a vápenité půdě. Je polostinnou dřevinou. Pro velkou regenerační schopnost, která umožňuje téměř neomezené tvarování, je jednou z nejoblíbenějších dřevin využívaných k vysazování živých plotů. Lze z něj vytvářet tvarované živé ploty třeba jen metr vysoké, ale i mohutné, až 6 m vysoké, a přitom poměrně úzké. Aby byly tvarované habrové ploty pěkné, vyžadují pravidelný řez a půdu bohatou na živiny. Velmi účelné je přihnojování organickým hnojivem. Silnější rostliny vysazujeme na vzdálenost 50 cm, slabší raději jen na 30 cm.

7) Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna Jacq.)

Hloh je nenáročná dřevina, která se spokojí takřka s každou půdou a dobře snáší sucho, žádá však plné výsluní. Trnité větve hlohu poskytují výbornou ochranu zpěvným ptákům, kteří ho rádi vyhledávají ke hnízdění. Pro svoji nenáročnost a výborné regenerační schopnosti, ale také pro neprostupnost patří hloh k nejvýznamnějším druhům pro výsadby tvarovaných živých plotů. Lze z něj vytvářet nenáročné, absolutně nepropustné a přitom působivé tvarované živé ploty vysoké 1 až 2 m a široké 50 až 100 cm. „Pokud chcete, aby měl hlohový plot hladký vzhled, je dobré ho stříhat dvakrát ročně, nejlépe v červnu a znovu koncem zimy,“ sdělila pro Kupi.cz zahradnice Stanislava Ebenová. Nejvhodnější vzdáleností pro výsadbu neproniknutelného hlohového plotu je 30 až 40 cm.

8) Javor babyka (Acer campestre L.)

Tento druh javoru je vhodný pro vytvoření živých plotů vysokých 1,5 až 3 m a širokých 0,8 až 1,5 m, mohou však být i vyšší. Lze je zakládat jak na výsluní, tak i ve stínu, musí se ale pravidelně krátce stříhat, protože jinak hůře obrůstají. Javor babyka je nenáročný, odolný vůči mrazu a daří se mu takřka v každé půdě, mimo půdy suché a písčité.

9) Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare L.)

Tuhé tmavozelené listy opadávají počátkem zimy a u kultivaru „Atrovirens“ vytrvávají na keři dokonce až do jara. Volně rostoucí keře kvetou v červnu až červenci drobnými krémově bílými kvítky, ale ve tvarovaných živých plotech tento druh nekvete. „Ptačí zob by se měl stříhat dvakrát ročně, počátkem léta a poté na podzim nebo během zimy. Tvarovat můžete jak nízké, tak vysoké živé ploty,“ doporučuje zahradnice. Na stanoviště není ptačí zob náročný, daří se mu téměř v každé půdě na výsluní i ve stínu.

10) Zlatice prostřední (Forsythisa x intermedia Zab.)

Keř se vysazuje jako solitéra nebo do volně rostoucích živých plotů, snáší velmi dobře hluboký řez, a hodí se proto také na tvarovaný živý plot. Výhodou zlatice (neboli zlatého deště) je její naprostá otužilost, odolnost vůči škůdcům, rychlý růst, brzké rašení a nevadí jí ani přistínění. Zlatice není náročná na půdu. Pří zakládání tvarovaného živého plotu vysazujeme sazenice na vzdálenost 40–50 cm.

Jarní zahradnické práce kolem živého plotu

„V průběhu března a dubna je ideální doba k přesazování dřevin. Okrasné keře a živé ploty pohnojíme proleželým kompostem. Pokračovat můžete i ve výsadbě nových dřevin. Na řadě jsou především pozdně rašící opadavé dřeviny, jako je buk, habr nebo vilín. Je třeba brát zřetel na mohutně rozrůstající se druhy, na jejich prostorovou náročnost a přizpůsobit tomu výběr stanoviště,“ dodává Erbenová.

Vypěstovat si krásný a hustý živý plot je úkol, který zabere několik hodin práce. Bohužel tím ale veškerá práce nekončí. O živý plot je třeba pravidelně pečovat a zalévat jej, aby se rozvinul jeho kořenový systém. Odměnu vám živý plot dodá především v podobě soukromí. Vhodně vysoký živý plot poskytuje stín a úkryt před větrem. Správně zahuštěný živý plot působí i jako bariéra proti všudypřítomným zvířatům v sousedství a v neposlední řadě je třeba zdůraznit i vizuální funkci. Prostor kolem domu bez jasných stavebních hranic se zdá být větší, než ve skutečnosti je, a není tak omezený.

Zdroje: Kupi.cz, Stanislava Erbenová, kniha Živé ploty v zahradě