Elektromobily sice nevypouštějí plyny, ale emise z jejich brzdových destiček jsou ještě horší, říká studie
Známým plánem Evropské unie a vlastně celého světa je vymýtit spalovací automobily a nahradit je „ekologickými“ elektromobily. Proč? Třeba z toho důvodu, že do ovzduší nevypouštějí emise. Nová studie ovšem přichází s tím, že emise z brzdových destiček těžkých elektroaut jsou možná ještě horší.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Prášek z brzdových destiček bude problém
Studie University of Southampton v Anglii tvrdí, že mikroskopické částice, které se uvolňují z brzdových destiček a kotoučů na běžných autech, mohou být ještě toxičtější než výfukové plyny, které produkují naftové motory. A jelikož jsou elektroauta kvůli bateriím těžší než spalováky, „drolí“ se při brždění ještě více částic.
„Lidé si spojují znečištění ovzduší s výfukovými plyny spalovacích aut a myslí si, že elektrická vozidla mají nulové emise. Elektromobily ale stále produkují částice v důsledku tření pneumatik a brzd,“ říká vedoucí studie Dr. James Parkin.
Co se týče lidského zdraví, výzkum ukazuje, že vyšší koncentrace mědi v některých destičkách je spojena se zvýšenými škodlivými účinky na citlivé buňky v plicích. Ty se tam dostávají vdechováním vzduchu z ulice.
Plyny i jemné částice škodí plicím
Že znečištěný vzduch ze spalovacích motorů osobních aut, dodávek, náklaďáků, ale třeba i lodí nebo letadel lidem škodí, ví každý. Hovoří se o plicních onemocněních nebo kardiovaskulárních onemocněních. Ale zatímco veškerá pozornost se zaměřovala na výfukové plyny, nikdo moc neřešil odpad z pneumatik, vozovek a právě jemný prášek z brzdových destiček. Přitom na jejich škodlivost vznikly výzkumy už dříve.
Neexistuje na to žádná legislativa, pokud nepočítáme běžné certifikáty výrobců, nutné pro prodej. Tyto nevýfukové zdroje znečištění jsou nyní zodpovědné za většinu emisí pevných částic v Evropě. Brzdový prach tedy může do budoucna představovat vážný problém. Proto se tím začal výzkumný tým v Southamptonu zabývat.
„Chtěli jsme pochopit, jak různé typy chemického složení polštářků ovlivňují toxicitu emitovaných částic a co to může znamenat pro zdraví jednotlivců,“ vysvětluje Parkin.
Andrii Kozak / Shutterstock
V ČR jezdí přes 36 000 elektromobilů
V České republice aktuálně jezdí podle posledních dat více než 36 tisíc elektromobilů. K 31. prosinci 2024 bylo registrováno přesně 36 364 osobních bateriových elektrických vozidel kategorie M1, což představuje výrazný meziroční nárůst o přibližně 14 000 vozidel. Další tisíce vozů jsou tzv. plug-in hybridy (možno jet na obojí a doma nabíjet) nebo mild-hybridy (jen malý elektromotor, který se nenabíjí).
Tento trend potvrzuje rostoucí oblibu elektromobilů, ke které přispívá širší nabídka modelů, rozvoj dobíjecí infrastruktury a podpora ekologické dopravy. Nejrozšířenější značkou elektromobilů na českých silnicích je Tesla, která má 8 642 registrovaných vozidel, a drží tak 23,7 % trhu s bateriovými elektrickými vozy. Mezi další značky s vysokým podílem patří Škoda a Volkswagen.
Nejtoxičtější jsou bezazbestové destičky
Vědci zkoumali čtyři typy brzdových destiček s odlišným chemickým složením, a to nízkokovové, polokovové, organické bez azbestu a hybridní keramické. Hlavní pozornost věnovali nejmenším částicím (PM 2,5) a menším, které jsou až třicetkrát menší než průměr lidského vlasu. Tyto mikroskopické částice mohou pronikat hluboko do dýchacích cest – až do plicních sklípků, kde dochází k výměně kyslíku a oxidu uhličitého mezi plícemi a krví.
Jemné částice nepocházejí jenom z brzdových destiček aut, ale celkově jsou spojovány s více než čtyřmi miliony předčasných úmrtí ročně.
Výzkumný tým ze Southamptonu testoval jejich vliv na buňky v plicích. Zkoumal například oxidační stres, zánětlivé reakce nebo buněčnou smrt. Výsledky ukázaly, že mezi čtyřmi zkoumanými typy byly nejtoxičtější organické bezazbestové destičky – způsobovaly silnější zánět a další negativní reakce v plicních buňkách, a to dokonce více než částice z naftových výfukových plynů.
Druhé nejškodlivější byly keramické destičky. Klíčovým faktorem byla vysoká koncentrace mědi v těchto materiálech. Dodatečné experimenty prokázaly, že po odstranění mědi se toxicita částic výrazně snížila.
BLKstudio / Shutterstock
Destičky by ideálně neměly obsahovat měď
Další studie naznačuje, že právě omezení obsahu mědi v brzdových destičkách by mohlo pomoci snížit negativní zdravotní dopady na člověka. V opačném případě lidem hrozí astma, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), kardiovaskulární onemocnění, demence nebo zjizvení plicní tkáně (idiopatická plicní fibróza).
„Náš výzkum je důležitý pro ochranu zdraví a tvorbu regulací, protože i když přecházíme z benzinových a naftových aut na elektromobily, částicové emise zůstávají pořád stejným problém. Elektrická vozidla jsou těžší než spalovací auta, což může vést k vyššímu opotřebení brzd a většímu uvolňování nečistot,“ komentuje související studii profesor Matthew Loxham.
Dopad automobilového provozu na zdraví lidí by tedy nezmizel ani po úplné elektrifikaci dopravy, ke které možná ani nikdy nedojde. Každopádně současná legislativa v Evropské unii i po celém světě řeší spíše tradiční emise, což se bude muset s dalším rozvojem elektromobilů změnit.
Zdroje: Kupi.cz, University of Southampton, BMC, StudyFinds, Čistá doprava
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko