„Čím delší je složení výrobku, tím spíš bychom ho neměli konzumovat,“ míní foodblogerka Lenka Nývltová

Kdo je Lenka Nývltová?

O zdravé stravování se začala Lenka Nývltová zajímat již v roce 2012. Po letech hledání a studií narazila na program Whole30, který naprosto změnil její přístup k jídlu. Své poznatky se proto rozhodla sdílet v rámci online low carb programu, který se stal prvním svého druhu v Česku. Nyní se věnuje osobním konzultacím, při kterých pomáhá svým klientům hledat balanc v životním stylu. Pravidelný přísun zdravých receptů najdete na jejích sociálních sítích, kde vystupuje pod názvem Life Food Travel.

Co o sobě Lenka prozradila?

Lenko, na vašem blogu sdílíte recepty a tipy na zdravé stravování. Jaký je váš přístup k vaření doma? Snažíte se vařit každý den nebo máte nějaké triky na to, jak si udržet vyvážený jídelníček?

Dříve, když jsme s manželem oba chodili do kanceláře, jsem opravdu vařila téměř každý den jídlo do krabiček. Teď většinou pracujeme z domova a dcera se stravuje ve školce, tak přes týden tolik nevařím. Snažím se však připravovat teplé večeře. Ty jsou většinou rychlé, jednoduché, ale přitom zdravé a připravené ze základních surovin. Za ty roky jsem se naučila, jak jídlo poskládat, aby bylo zdravé a vyvážené. V každém našem jídle najdete bílkoviny, zdravé tuky a spoustu zeleniny.

Když se nad tím teď zamýšlím, vařím vlastně pořád dokola to samé, jen přizpůsobuji recepty sezóně. V létě tak u nás převažují zeleninové saláty a studená jídla, zatímco v zimě dáváme přednost polévkám a tepelně upraveným pokrmům. O víkendu mám naopak chuť vařit a zkoušet nové recepty, protože na to mám víc času a pomáhá mi i dcera, takže si užijeme společný čas u vaření.

S jakými největšími výzvami jste se zatím v souvislosti se zdravým stravováním setkala a jak se vám povedlo je překonat?

Největší výzvou pro mě bylo začlenit sezónnost do našeho jídelníčku. V dnešní době, kdy si můžete například rajčata nebo okurky koupit kdykoliv během roku, často zapomínáme, že v zimě pro naše tělo nejsou úplně přirozené, nehledě na to, jak chutnají nebo spíše nechutnají. Snažím se proto kopírovat přírodu a jíst to, co zrovna roste, na podzim uskladnit zeleninu, kterou vypěstujeme v létě, ve sklepě, přebytky zamrazit nebo zavařit a v zimě pak vařit ze zásob. V zimě také do jídelníčku zařazuji více kysané a fermentované zeleniny, jako je například zelí nebo kimchi. Není to vždy stoprocentní, ale snažím se o to, co nejvíce to jde.

Co vás nejvíce inspiruje při vytváření nových článků a receptů?

Inspiraci hledám hlavně v zahraničí. Sleduji různé blogy a instagramové účty nejen kuchařů, ale i odborníků na zdravou výživu a nutričních specialistů. Díky tomu mám neustále přísun nových nápadů a podnětů. A protože mám ráda klasickou českou kuchyni, ráda se inspiruji i v kuchyni našich babiček a tvořím zdravější varianty oblíbených českých jídel.

V dnešní době mohou být lidé zmatení množstvím různých výživových směrů. Jaký je váš názor na přístup vyváženého stravování a jak byste doporučila lidem začít, pokud se chtějí stravovat zdravěji, ale nechtějí se držet striktních diet?

Každý z nás je jiný, a proto každému může sedět něco jiného. Základ by ale měl být pro všechny stejný, a to vyhýbat se průmyslově zpracovaným potravinám a naopak preferovat základní potraviny v jejich přirozené podobě. Čím delší je složení výrobku, tím spíš bychom ho neměli konzumovat. Sportovci potřebují více bílkovin, lidé se sedavým zaměstnáním naopak méně sacharidů. Je to velmi individuální, a proto bychom měli naslouchat svému tělu. Kdo si neví rady, měl by se obrátit na odborníka. Velkou roli hraje i pravidelný půst. Dnes máme přístup k jídlu 24/7 a to z mého pohledu není dobře. Člověk by se měl umět postit. Půsty jsou pro tělo velice prospěšné, což dokazují i studie. Já půsty praktikuji dlouhodobě a doporučila bych to i ostatním. Minimálně 12 hodin bez jídla, jen o vodě, by měl být standard.

Jaké jsou vaše nejoblíbenější ingredience pro přípravu jídel?

Rozhodně zdravé tuky, protože dodávají jídlu chuť i vůni. Nemám vyloženě jednu oblíbenou surovinu, ale lidé často zapomínají na vnitřnosti, které jsou plné živin. Také bychom měli jíst více ryb. U obojího zmíněného ale pozor na kvalitu.

Jakým způsobem se připravujete na nákupy potravin? Máte nějaký konkrétní systém, jak nakupujete, abyste měla vždy po ruce kvalitní suroviny pro zdravé vaření?

Větší nákupy dělám jednou týdně. Protože vaříme prakticky stále to samé, nákupní seznam se příliš nemění. Vždy se podívám do lednice, co chybí, a dokoupím to. Snažím se nakupovat maso, vejce, různé druhy zeleniny a mléčné výrobky, ideálně v BIO kvalitě. Maso bereme na farmě, ořechy a semínka objednávám online. Pečivo moc nejíme, ale občas upeču kváskový žitný chléb. Mám ale i zásobu trvanlivých potravin, jako jsou různé luštěniny, rýže, quinoa nebo třeba omáčky, ze kterých v případě potřeby vykouzlím rychlou večeři.

Máte nějaké tipy, jak správně skladovat potraviny, aby vydržely co nejdéle čerstvé?

Čerstvost při nákupu je někdy oříšek. Zelenina může v obchodě vypadat krásně, ale druhý den je zvadlá. Nakupuji proto na místech, kde mám kvalitu za ty roky ověřenou v BIO a farmářské kvalitě. Snažím se, aby byly produkty českého původu. Skladování potravin doporučuji nastudovat, já jsem si koupila knihu, kde je vše uvedeno a jsou tam i recepty ze zbytků, například co se slupkami z jablek. Spousta lidí skladuje potraviny špatně a pak hodně vyhazuje. I umístění potravin v lednici má svůj důvod. Ořechy, semínka a suché potraviny, jako je třeba čočka, rýže, quiona, mám v uzavíratelných vzduchotěsných nádobách. Na skladování brambor používám speciální pytel, kde mi vydrží, protože je tam použita kmínová silice, která brání klíčení. Rajčata nepatří do lednice, tak je mám na lince. A tak dále. Už mám roky ověřený systém, který funguje.

Do jakých obchodů chodíte nejčastěji nakupovat potraviny?

Nejčastěji nakupuji na Rohlíku, kde jsem spokojená se službami, kvalitou i šíří sortimentu. Maso kupujeme na farmě, pro zeleninu chodím na trhy u nás ve městě a exotické ovoce objednávám přes aplikaci CrowdFarming. Vajíčka mám od kolegyně z práce, která chová slepice. Pokud zavítám do většího obchodu, je to většinou Lidl.

Jaké potraviny byste si nikdy nekoupila?

Vyhýbám se průmyslově zpracovaným potravinám plným aditiv, cukrů a ztužených tuků. Sladké si občas dopřejeme, ale tyto produkty u nás doma nenajdete.

Podělila byste se s našimi čtenáři o váš momentálně nejoblíbenější recept?

Momentálně u nás frčí „dubajské datle“. Je to recept inspirovaný dubajskou čokoládou a musím říct, že je to lahoda! Jako milovník pistácií bych to mohla jíst každý den. Také pravidelně peču tvarohový chléb. Je to skvělá alternativa běžného pečiva a navíc je plný bílkovin.

Dubajské datle podle Lenky – recept

Ingredience:

• 8 Medjool datlí
• pistáciové máslo
• sezamové semínko
• hořká čokoláda nebo čokoládové pecičky
• pistácie

Postup:

1. Datle vypeckujte, dejte si je na pekáč vyložený pečicím papírem a skleničkou je rozplácněte na placičku.
2. Na datle naneste pistáciové máslo a následně posypte sezamovým semínkem.
3. Ve vodní lázni si rozehřejte hořkou čokoládu nebo čokoládové pecičky a polijte jimi datle, abyste zakryli všechno pistáciové máslo.
4. Posypte nasekanými pistáciemi a dejte do lednice chladit.

Tvarohový chléb podle Lenky – recept

Ingredience:

• 300 g polotučného tvarohu v kelímku
• 3 vajíčka
• 1/2 lžičky soli
• 110 g ovesných vloček (celých)
• 1 lžička prášku do pečiva
• 30 ml olivového oleje semínka na dozdobení

Postup:

1. Vše dejte do mixéru a pár pulzy promixujte. Stačí tak, aby se suroviny spojily, ale vločky zůstaly v těstě viditelné. Pokud to přeženete, bude chléb gumový.
2. Směs přesuňte do formy na chléb a posypte semínky. Pečte na 180 stupňů 40–45 minut do zezlátnutí.
3. Nechte na mřížce vychladnout a podávejte.

Zdroje: Kupi.cz