Každý z nás to má trochu jinak. Někdo rád vstává brzy a nejvíc energie má ráno a dopoledne, zatímco celé řadě lidí se lépe učí nebo pracuje až večer. Nebo dokonce v noci. Jaké jsou výhody a nevýhody obou přístupů? A je možné změnit svůj přirozený rytmus? Studie přicházejí se zajímavými zjištěními.
Lidé často musí přizpůsobit svůj spánkový režim povinnostem, ale někdy to může být v rozporu s jejich přirozeným biorytmem. Tzv. chronotyp ovlivňuje naši výkonnost, náladu i schopnost soustředit se. To, že je někdo ranní ptáče, nebo naopak noční sova, má své důvody. Třeba protože si udělal takový dlouhodobý návyk.
Každopádně vědci se shodují primárně na tom, že nejdůležitější je mít dostatek spánku (okolo 7 až 9 hodin), už méně podstatné pak je, ve které části dne k němu dochází – jestli je naženete ráno, nebo brzy večer.
„Nepamatuju si, kdy naposledy jsem šel spát před půlnocí. Jsem už od školy zvyklý fungovat večer, takže často pracuju i v noci. Je klid a vyhovuje mi to, těch osm hodin spánku mám,“ říká pro Kupi.cz jednatřicetiletý Honza, který se hlásí spíše k sovám.
„Pracoval jsem dlouhá léta ve fabrice, kam jsem chodil na šestou a to člověka naučí vstávat. Zůstalo mi to i teď do důchodu. Navíc důchodci už tolik spánku nepotřebují. Neřekl bych, že je rozdíl v pracovitosti, jestli někdo pracuje raději ráno nebo večer, důležitá je ta vůle něco udělat,“ myslí si osmdesátník Pavel, který je tedy ranním ptáčetem.
Ranní ptáčata podle výzkumů obvykle chodí spát brzy a o to dříve vstávají. Nejvíce energie mají v první polovině dne. Tento chronotyp má několik výhod:
Ranní ptáčata často mají větší produktivitu během dopoledne, což jim umožňuje efektivněji pracovat nebo se učit. Díky tomu můžou mít méně stresu, protože si vše „odbydou“ brzy a pak mají klid. Ale stát se ranním ptáčetem nemusí být vůbec jednoduché.
Ranní vstávání je náročné pro ty, kteří mají léta zaběhnutý jiný biorytmus. Pokud se o to snažíte, důležité je vytvořit si pevný spánkový režim a vyhnout se večernímu používání obrazovek, jež mohou ovlivnit kvalitu spánku.
Noční sovy vstávají později a jsou podle studií nejproduktivnější v odpoledních nebo až ve večerních hodinách. Tento rytmus má taky několik výhod a nevýhod.
Noční sovy často čelí problémům s tím, že jejich přirozený rytmus není v souladu se standardním pracovním nebo školním rozvrhem. To může vést k tomu, že ve výsledku toho naspí méně než ranní ptáčata. Výsledkem je méně energie a horší nálada.
Zajímavé je, že některé studie ukázaly, že noční sovy sice nemusí být takoví pracanti, ale jsou kreativnější, umí lépe řešit problémy a mají vyšší inteligenci. Problém nastává, pokud jsou nuceni vstávat brzy, což může negativně ovlivnit jejich fyzické i duševní zdraví.
Naše sklony k rannímu nebo nočnímu životnímu stylu jsou do značné míry dány genetikou a tzv. cirkadiánními rytmy. Daný „chronotyp“ však automaticky neznamená delší nebo kratší spánek – jde spíše o to, kdy se cítíme nejvíce bdělí a produktivní.
Naše vnitřní biologické hodiny ovlivňuje kromě zvyků a genetiky rovněž věk – mladší lidé mají tendenci být nočními sovami, zatímco starší jedinci se častěji stávají i vinou pracovních povinností ranními ptáčaty. Dalším faktorem je celkový životní styl – jakými osobami se obklopujeme a jaké máme zájmy. Z hlediska zdraví není zrovna ideální pracovat na směny. Takoví lidé často trpí narušeným spánkovým rytmem.
Pokud potřebujete posunout svůj spánkový rytmus, pomůže dodržovat pravidelný režim spánku, a to i o víkendech. Snažte se jíst vyváženou stravu a pravidelně se hýbat. Sovy, které se snaží stát ranními ptáčaty, by měly před spaním omezit telefon a televizi, což jsou zařízení, která vydávají modré světlo.
Pro změnu spánkového vzorce je důležité postupovat postupně – například posouvat čas usínání každý den o 15 minut dříve, dokud nedosáhnete požadovaného režimu. Pomoci může také pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu a snížení příjmu kofeinu ve večerních hodinách. Ovšem to není nic nového pod sluncem.
Zdroje: Kupi.cz, MDPI, NCBI, BMJ Public Health, Magazin mensa