Vědci vytvořili těstoviny tak tenké, že je pouhým okem neuvidíte. K jídlu ale nejsou!
Těstoviny patří mezi „šťastné“ potraviny, které v našem těle podporují produkci serotoninu a přispívají k lepší náladě. Vědci teď ale přišli také na způsob, jak by špagety mohly léčit nejen duši, ale i povrchové rány. Stačilo je zmenšit na mikroskopickou úroveň. Co všechno by měly tzv. nanotěstoviny umět? A dají se jíst?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Nejtenčí špagety na světě
Těstoviny tak drobné, že je pouhým okem nelze vidět, se podařilo vytvořit týmu vědců z University College London (UCL). Jsou 200krát tenčí než lidské vlasy a prohlédnout si je můžete pouze pod mikroskopem. Všechny milovníky italské kuchyně a gastronomických kuriozit však musíme zklamat. Do restaurací a supermarketů nemíří. Zato do nemocnic a domácích lékárniček možná brzy ano. K čemu konkrétně mohou sloužit?
Proč zrovna „nanotěstoviny“?
Ačkoliv se o těstoviny jako takové nejedná, má k nim vědecká hmota velmi blízko. Už jen proto, že pro její základ byla v laboratoři použita obyčejná mouka ze supermarketu. Ta se následně smíchala s tekutinou a hotové „těsto“ se prohnalo pomocí elektrospinningu (techniky, při které se v elektrickém poli vytváří vlákna z kapaliny) a elektrických nábojů skrz velmi malé kovové otvory s průměrem 372 nanometrů. Zkrátka podobně, jako se vyrábí špagety pomocí strojku na těstoviny.
Dalším úkolem vědců je nyní dále zjišťovat, jak se nově vyvinutý materiál chová ve styku s živými buňkami, jak rychle se rozkládá nebo zda je možné jej produkovat ve velkém.
UCL
Škrobové náplasti budoucnosti
Britští vědci totiž chtějí využít všestranných vlastností mouky a v ní obsažených škrobů, které mohou najít uplatnění také v medicíně, například při výrobě organických obvazů a náplastí. Podle nich je k tomu materiál z nanovláken škrobu zcela ideální. Je totiž porézní (prodyšný), zároveň ale vytváří ochrannou vrstvu zabraňující průniku bakterií (např. do otevřené rány). Navíc je biologicky odbouratelný, tedy ekologický a udržitelný.
„Škrob je v tomto ohledu nadějným materiálem, protože je dostupný a obnovitelný – je druhým největším zdrojem biomasy na Zemi, hned po celulóze – a je biologicky rozložitelný, což znamená, že se může vstřebávat i v našem těle,“ vysvětlil jeden z autorů studie Adam Clancy.
Dají se tyto nejmenší těstoviny na světě jíst?
Nedají. Technicky to ani není možné. „Jako jídlo bohužel využití nenajdou, rozvařily by se totiž dříve než za vteřinu. Ještě než byste je stihli z hrnce vůbec vyndat,“ uvedl spoluautor projektu profesor Gareth Williams.
Ačkoliv se tedy pouhým okem neviditelné „nanotěstoviny“ aktuálně označují jako úplně nejmenší na světě, na talířích své prvenství neobhájí. Za nejmenší skutečně jedlé nudle se pak považují sardinské su filindeu („Boží vlákna“), které jsou nesmírně vzácné. Jejich elastické těsto se natahuje na kruhový dřevěný rám a jednotlivé vrstvy nudlí se kříží přes sebe. Vlákna samotná jsou pak dvakrát tenčí než capellini („andělské vlasy“) – nejtenčí komerčně prodávaný druh těstovin, který se dá běžně sehnat v obchodech. Podobně tenké bývají také asijské skleněné nudle.
Zdroje: Kupi.cz, UCL
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko