Proč jsou ceny másla tak vysoké? Může za to nedostatek surovin i extrémní zvýšení cen výrobců a obchodů
V posledních týdnech šplhají ceny másla do nekonečných výšin. Kostku koupíte bez akční slevy i za téměř 70 korun. Co stojí za zvyšováním cen a kdo na tom vydělává nejvíce?
Co v článku najdete
Co stojí za zdražením másla
Důvody pro zvyšování cen mohou být všelijaké. Někdy to může být zvyšování cen za energie, jindy zase nedostatek nějaké suroviny. A občas se stane, že si někteří prodejci zkrátka navýší marži jen tak. Jak je to ale v případě zdražování másla, jehož průměrná běžná cena se od letošního ledna zvýšila o 27 procent?
„Dle dat nákupního rádce Kupi.cz, který monitoruje ceny v hypermarketech a supermarketech, se průměrná akční cena másla v měsíci říjnu pohybovala okolo 54 Kč za 250g balení. Nejnižší cena v rámci letákových akcí pak byla 39,90 Kč. V listopadu zatím zůstávají průměrné akční ceny másla na podobné hodnotě, tedy 54,70 Kč za 250g balení a nejvýhodněji 250g kostku másla pořídíte v akci za 43,90 Kč.“ popisuje Monika Kopčilová, datová analytička Kupi.cz.
Tirachard Kumtanom / Shutterstock.com
Nedostatek mléčného tuku
Vysoké ceny másla, které jsme už nejspíš zaznamenali všichni, mají hned několik důvodů. Jedním z nich je nedostatek mléčného tuku, což je pochopitelně ta nejdůležitější surovina pro výrobu másla.
„Nejen český, ale i celý evropský trh se potýká s nedostatkem mléčného tuku. Přestože Česká republika má jednu z nejvyšších užitkovostí na světě, pokles tučnosti je u nás bohužel dlouhodobý. Je to zapříčiněno změnou struktury stáda a šlechtěním dojnic na vysokou užitkovost a nižší obsahové složky. Česko má po Řecku druhou nejhorší tučnost mléka v EU,“ vysvětluje pro Kupi Marek Zemánek, tiskový mluvčí Potravinářské komory ČR. „Tuzemské mlékárny tak musí kupovat smetanu, z níž se pak máslo vyrábí, i ze zahraničí a za evropské tržní ceny. Zatímco výrobci v lednu nakupovali smetanu za 60 Kč/kg, v současné době dosahuje hodnoty i přes 100 Kč/kg,“ dodává Marek Zemánek s tím, že výrobci aktuálně spotřebují více mléčného tuku, než kolik krávy v současné době nadojí.
Rostoucí cena mléka
Spolu s máslem roste nepatrně také cena mléka, a to už 13 měsíců v řadě. I když se jedná jen o zvýšení v rámci haléřů, výrobcům se tím i tak zvyšují náklady. Důvodem je i to, že na výrobu jedné kostky másla se použije přibližně 22 litrů mléka, což může ve výsledku mít už citelnější vliv na výslednou cenu másla.
Kdo na ceně másla vydělává nejvíc?
Ceny másla nejdříve zdražili samotní výrobci, kteří mají z pochopitelných důvodů vyšší náklady na výrobu. V září meziměsíčně zvedli cenu asi o 15,8 Kč/kg. Potíž je v tom, že cenu zvýšily i obchodní řetězce. Podle ČSÚ však zdražily mnohem víc než samotní výrobci, a to o 26,93 Kč (po odečtení 15% DPH). Podle Potravinářské komory není žádný důvod, aby musela být cena másla obchodními řetězci takto zvýšena.
itor / Shutterstock.com
Rozličné úhly pohledu na narůstající ceny másla
Oslovili jsme některé odborníky a také zákazníky v pražském supermarketu s otázkou, kdo podle nich nese odpovědnost za vysoké ceny másla a kdo z této situace profituje.
Jana Nováková, ekonomka: „Podle mého názoru je hlavním viníkem zvyšování cen másla nedostatek mléčného tuku, který je klíčovou surovinou. Situaci zhoršuje i to, že mléčné farmy se více zaměřují na vyšší užitkovost a méně na obsahové složky jako tučnost. To nutí mlékárny nakupovat mléčný tuk ze zahraničí za vyšší ceny. Nejde tedy jen o trend v České republice, ale o celoevropský problém.“
Petr Kučera, obchodní zástupce maloobchodního řetězce: „Vysoké ceny másla lze přičíst hlavně výrobním nákladům, které se promítají do koncových cen. Obchodní řetězce nemají moc prostoru pro manipulaci s maržemi, jak se často uvádí. Zvyšující se ceny energií a dopravy se promítají do všech aspektů výroby a distribuce, což náklady ještě zvyšuje.“
Eva Dvořáková, důchodkyně: „Z mého pohledu je situace neudržitelná a mám pocit, že se obchodní řetězce snaží využít situace k vlastnímu zisku. Ceny másla rostou rychleji než ceny jiných mléčných výrobků a mám podezření, že je to dané i vyššími maržemi na straně obchodníků. Jako spotřebitelka bych uvítala větší transparentnost v tom, co konkrétně ovlivňuje konečnou cenu.“
Tomáš Svoboda, zemědělec: „Problém vidím v dlouhodobé strategii zemědělství zaměřené na kvantitu místo kvality. Chov dojnic na vyšší užitkovost vede k nižší tučnosti mléka, což zásadně ovlivňuje výrobu másla. Zemědělci pak musí reagovat na zvýšenou poptávku po mléčném tuku z ciziny, což je dražší. Je to začarovaný kruh, který vyžaduje systémovou změnu.“
Zdroje: Potravinářská komora ČR, Kupi
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko