Kdy se na podzim mění čas? A jak se na to připravit, aby nás neskolila únava a špatná nálada?
Blíží se letošní druhá změna času. Zatímco na jaře nám posunutí ručiček spánek zkrátí, na podzim si ho o hodinu prodloužíme. Ne každý ale takovou změnu vítá, spousta lidí posun hůře snáší a zvykat si musí i dlouhé týdny. Kdy se letos mění čas na zimní, jaký to na nás může mít vliv a jak zmírnit nepříznivé dopady na psychiku i fyzické zdraví?
Co v článku najdete
Kdy se posouvá čas na podzim 2024?
V roce 2024 dojde k podzimní změně času v noci ze soboty 26. října na neděli 27. října. Přesně ve 3:00 ráno se hodiny posunou zpět na 2:00. Tím se přepneme z letního času zpět na standardní (zimní) čas, který potrvá až do jara.
Posun času byl zaveden v období světových válek a energetických krizí. Měl přispět k úspoře cenných energií a k efektivnějšímu využívání přirozeného světla. Dnes již takový význam nemá, řadě lidí naopak přináší pouze komplikace.
New Africa / Shutterstock.com
Za tmy do práce, za tmy z práce
Změna času, byť jen o jednu hodinu, má na naše tělo větší dopad, než by se mohlo na první pohled zdát. Naše vnitřní biologické hodiny, tzv. cirkadiánní rytmus, jsou řízeny světlem a pravidelnými činnostmi, jako je spánek, jídlo a fyzická aktivita. A právě zimní posunutí času, které nám mimo jiné do běžného dne vnese více tmy, tento rytmus narušuje. Citlivější jedinci se mohou se změnou vyrovnávat i několik dní až týdnů, a přitom bojovat s celou řadou obtíží.
Vlivy změny času na zdraví a psychiku
- Často lze pociťovat problémy s usínáním, probouzením a celkovým neklidem.
- Zkracování dnů, dřívější setmění a nedostatek světla má vliv na produkci hormonů melatonin a serotonin, což může vést k pocitu únavy, skleslosti a u některých lidí dokonce k sezónní afektivní poruše (SAD), která se často projevuje depresivními stavy na podzim a v zimě.
- Změny v cirkadiánním rytmu mohou krátkodobě ovlivnit koncentraci, paměť a výkonnost, zejména v pracovním či studijním prostředí. Tento efekt bývá nejsilnější v prvních dnech po změně času a často bývá dáván do souvislosti také s vyšším počtem dopravních nehod v tomto období.
- Některé studie rovněž poukázaly na možnou souvislost mezi sezónní změnou času a zvýšeným výskytem kardiovaskulárních onemocnění.
Alexander_Safonov / Shutterstock.com
Jak se vyrovnat s projevy posunu času?
- Na změnu se můžete začít připravovat pár dní předem a každý den vstávat o něco dříve (nejdříve si budík nařiďte o 30 minut dříve, další den o 20 atd.). Díky tomu se následně snáze vyrovnáte s hodinovým skokem.
- Pokud pociťujete problémy s usínáním a spánkem, zásobte se čaji a doplňky stravy s bylinkami pro podporu usínání (kozlík, meduňka, heřmánek či mateřídouška) nebo s melatoninem.
- Nezapomeňte ani na doplňování minerálů a vitamínů důležitých pro imunitu a snižování míry únavy a vyčerpání – hořčík, vitamín B6 a B12, kyselinu listovou, vitamín C a železo.
- Během dne se ve volném čase snažte co nejvíce času trávit venku na světle. Zvyšte rovněž příjem vitamínu D, kterého se nám na podzim a v zimě nemusí kvůli kratším dnům dostávat tolik jako v létě.
- V neposlední řadě pomáhá cvičení a fyzická aktivita. Přispívá k udržení cirkadiánního rytmu a zmírňuje únavu či špatnou náladu spojenou se zkracováním dnů. Je přitom jedno, zda dáte přednost procházkám, józe, tanci nebo si pořádně máknete ve fitku. Každý pohyb se počítá.
Evropská unie chce čas sjednotit
Debata o zrušení střídání letního a zimního času trvá v Evropském parlamentu již několik let a má spoustu příznivců. Zavedení takového opatření by však mohlo být velmi náročné a komplikované (například vzhledem k možným rozdílům v časových pásmech napříč Evropou), proto se jej i přes značnou podporu zatím nepodařilo plošně prosadit.
Změny času měly v Evropské unii skončit původně v roce 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. V roce 2021 se potom plány pozastavily kvůli koronavirové pandemii a naše vláda schválila nařízení č. 348/2021 Sb., které rozepisuje změny času až do října roku 2026.
Zda bude střídání pokračovat i potom, zatím není jasné. Na unijní úrovni si o něm zatím mohou rozhodovat členské státy samy.
Zdroje: Kupi, WebMD, NCBI, Healthline, Seznam Zprávy
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko