„Super cena!“ nemusí být sleva. Jak mohou cenovky v obchodech mást své zákazníky?
V dnešní době, kdy jsou spotřebitelé neustále pod palbou různých nabídek a akcí, je snadné podlehnout pokušení a koupit i zboží, které ve skutečnosti nepotřebujeme. Jedním z chytřejších marketingových tahů, s nimiž se často setkáváme, jsou samotné cenovky, které vyvolávají dojem slevy, i když se ve skutečnosti o žádnou slevu nejedná. Jak tedy tyto triky fungují?
Co v článku najdete
- Zvýšení ceny před slevou
- Časově omezená akce
- Prezentace cen a manipulativní marketing
- Cena na jednotky haléřů – podvod?
- Matení pomocí „srovnávacích cen“
- Úplnost informací o ceně
- Stejné produkty jsou v zahraničí levnější?
- Řešením mohou být elektronické cenovky
- Jak se bránit proti marketingovým trikům?
Přečtěte si také
Zvýšení ceny před slevou
Jednou z nejčastějších metod, které obchodní řetězce v minulosti používaly, je zvýšení původní ceny produktu před uvedením „slevy“. Například produkt, který stál 500 Kč, byl na chvíli zdražen na 600 Kč, aby byl poté „zlevněn“ na 450 Kč. Spotřebitelé si tak mysleli, že kupují produkt s vysokou slevou, ačkoli cena byla jen o pár korun nižší než ta původní.
Této praktice učinila přítrž úprava zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, podle níž jsou od loňského jara všichni prodejci povinni uvádět na cenovkách také nejnižší cenu za posledních 30 dní.
Časově omezená akce
Další technikou, která může klamat spotřebitele, je vytváření tlaku pomocí nabídek s limitovanou platností. Například „pouze dnes sleva 30 %“ může zákazníka přimět k impulzivnímu nákupu, aniž by si ověřil, že je cena po slevě skutečně tak výhodná, jak prodejce tvrdí.
Tato strategie staví na tzv. FOMO (fear of missing out), tedy strachu, že něco úžasného zmeškám, pokud nebudu konat okamžitě. Tento syndrom je spojován se sociálními médii, kde jsou lidé vystaveni nekonečnému proudu informací o tom, co dělají ostatní, což může vést k pocitům izolace a nenaplnění.
Romberi / Shutterstock.com
Prezentace cen a manipulativní marketing
Problémem, o němž chceme především mluvit, je prezentování cen. Obchody často označují zboží takzvanou „psychologickou cenou“, tedy cenou, která se zaměřuje na vnímání hodnoty ze strany spotřebitele a jejím cílem je ovlivnit jeho rozhodování o nákupu.
Tato metoda často zahrnuje nastavení ceny, která končí na určitých číslech, například 99 Kč místo 100 Kč, čímž se vytváří dojem, že výrobek je podstatně levnější, i když rozdíl je minimální. Tento trik působí na spotřebitele tak, že využívá jejich psychologické reakce; lidé mají tendenci reagovat lépe na ceny, které se zdají být nižší než zaokrouhlené částky.
Cena na jednotky haléřů – podvod?
S počátkem letošního roku se v mnoha řetězcích objevily také ceny, jejichž koncovky nebyly tvořeny obligátními 50 nebo 90 haléři. Ceny s přesností na setiny korun reagovaly na snížení DPH a ačkoli cenovka 98,26 Kč může působit úsměvně, nejde ze strany obchodníků o žádný úskok.
„Uváděním ceny na haléře nedochází k porušení žádného předpisu, který Česká obchodní inspekce dozoruje. Je třeba vycházet z toho, že česká koruna se dělí na 100 haléřů, a tak tyto výše ceny podle našeho názoru nelze považovat za protiprávní a nepovažujeme ji ani za jakkoli ‚manipulativní‘,“ uvedl v lednu pro Seznam Zprávy mluvčí České obchodní inspekce František Kotrba.
Matení pomocí „srovnávacích cen“
Některé obchody také používají strategii, kdy vedle „nové“ ceny ukazují doporučenou maloobchodní cenu (RRP). Tyto ceny často nemají nic společného se skutečností a mohou být výrazně vyšší než ceny, které v obchodech skutečně platíte. Tento trik dává spotřebiteli pocit, že dělá skvělý obchod, přičemž ve skutečnosti pouze platí průměrnou cenu srovnatelnou s cenami v jiných řetězcích.
Tato taktika může být obzvlášť matoucí, protože doporučené ceny často nejsou transparentně uvedeny a mohou se lišit od skutečných cen, které zákazníci platí. Některé obchody dokonce RRP záměrně zvyšují, aby vytvořily dojem větší slevy.
BearFotos / Shutterstock.com
Úplnost informací o ceně
Dle nařízení Evropské unie musí být také ceny úplné, což znamená, že v nich musí být zahrnuty veškeré daně a poplatky. Jako klamání spotřebitele se dá proto jistě označit též praktika, kdy prodejce záměrně zatajuje, zakrývá nebo nedostatečně udává celkovou cenu. Narazíte-li na takovou cenovku, nejspíš je zde něco špatně.
Součástí takto úplné cenovky by měla být také tzv. jednotková cena, která má za cíl usnadnit spotřebiteli porovnání zboží jednotlivých značek na základě ceny za stejné množství. Tato informace by měla být uvedena jasně a čitelně na každé cenovce.
Stejné produkty jsou v zahraničí levnější?
Další oblastí, která mezi českými spotřebiteli vyvolává otázky ohledně férovosti cen, jsou rozdílné ceny za stejné produkty u nás, v Německu nebo Polsku. Ceny produktů v České republice jsou často vyšší než v sousedních zemích. Jaké jsou ale příčiny?
Jedním z hlavních důvodů je rozdíl v kupní síle obyvatelstva a ekonomické situaci jednotlivých zemí, což ovlivňuje cenovou politiku prodejců. Dále hrají roli náklady na dopravu a distribuci, které mohou být v Česku, zejména u dováženého zboží, vyšší. K vyšším cenám mohou přispět také daňové zatížení a regulace trhu. Kromě toho konkurence na trhu a preference spotřebitelů mohou vést k odlišným cenovým strategiím, což dále zvyšuje cenové rozdíly mezi zeměmi.
Řešením mohou být elektronické cenovky
„Při tvorbě cenovek se používají různá označení, my však máme vnitřní manuál, který by měl být dodržován, a obsahuje i značení. Pokud tak někde nastane taková odchylka, je to spíš individuální snaha někoho na místě,“ uvedl pro Kupi Lukáš Němčík ze skupiny COOP.
„Navíc zavádíme stále více elektronické cenovky právě z toho důvodu, abychom udržovali ceny a označení aktuální,“ dodal. Právě elektronické cenovky najdeme prodejnách stále více řetězců. V roce 2018 zahájil jejich testování Kaufland, poté se přidala Billa, v roce 2020 řetězec Albert a loni se přidal i Lidl.
Albert
Jak se bránit proti marketingovým trikům?
Je nutné poznamenat, že žádná z výše uvedených praktik není nelegální a jedná se pouze umně provedený marketing. To nám ostatně potvrdil i Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. „Postup, který zmiňujete, je plně v souladu s evropskou i českou legislativou a zákonodárce měl jistě dobrý důvod, proč pravidla takto nastavil.“
Pokud chcete svodům obchodníků odolat, je důležité udržovat si informovanost a kritičnost. Předtím než nakoupíte, srovnávejte ceny v různých obchodech, ověřte si vývoj ceny v minulosti, nakupujte vždy s rozmyslem a snažte se být skeptičtí vůči příliš skvělým nabídkám.
Zdroje: MPO, Kupi, Seznam zprávy
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko