Proč nejíst plodiny spláchnuté povodní? Varuje před nimi hygiena i zahradnice. Co dělat se studnou?
Pokud se přes vaši zahradu přehnala povodeň, je potřeba dodržet několik základních pravidel. Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, hygienický ústav i zkušení zahrádkáři radí, aby lidé nekonzumovali plodiny ze zaplavených oblastí, protože povodňová voda je silným zdrojem kontaminace. To samé platí i pro zaplavené studny. Jak dát vše zase do pořádku?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Zaplavené plodiny nejezte, hrozí infekce
Co po povodních dělat s rajčaty, salátem, okurkami, bramborami, mrkví, jahodami a dalšími plodinami? „V důsledku kontaminace záplavovou vodou hrozí u plodin vysoké riziko výskytu nebezpečných patogenních mikroorganismů a zárodků nebezpečných onemocnění. Dalším rizikem je i kontaminace chemickými látkami například z průmyslu nebo zemědělské výroby, které jsou škodlivé pro lidské zdraví,“ varuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
Mezi nejčastější onemocnění, která jsou spojená s povodněmi, patří virová hepatitida typu A (infekční žloutenka), leptospiroza, tularémie, bacilární úplavice nebo tetanus. Většinu z nich provází střevní potíže, horečky, celková slabost, ale můžou vyústit až k selhání životně důležitých orgánů. Veškeré kontaminované plodiny je tedy třeba vyhodit.
„Chápu, že zahrádkářům trhá srdce vyhodit to, co se jim podařilo pracně vypěstovat, ale neriskovala bych. Povodňová voda je opravdu velkým rizikem a myslím, že je lepší ty krásné letošní papriky a rajčata oželet, než si zadělat na zbytečné zdravotní komplikace,“ říká pro Kupi zahradnice Petra Matějková.
Co vyhazovat nemusíte?
Státní zdravotní ústav doporučuje nekonzumovat žádné zaplavené potraviny s výjimkou potravin hermeticky balených ve skle a plechu (konzervy). Tyto konzervy je však nutno před použitím očistit a vydezinfikovat. Zlikvidovat by lidé měli také potraviny z ledničky nebo mrazničky, které zůstaly mimo doporučenou teplotu skladování déle než 4 hodiny.
Další výjimkou jsou podle ministerstva zdravotnictví zemědělské plodiny, které nebyly zcela zatopeny a dále rostou, jako je ovoce na stromech či keřích. I tak ale státní orgán doporučuje nejdříve po třech týdnech po záplavách provést hygienickou kontrolu a plodiny konzumovat jedině po důkladném umytí pitnou vodou.
Při práci na zahradě by lidé měli dle doporučení i několik týdnů po záplavách používat ochranné pomůcky, jako jsou gumové rukavice nebo pevná gumová obuv. Zahradnické nářadí je vhodné ošetřit dezinfekčními přípravky.
nito / Shutterstock
Co dělat se zahradou po povodni
Podle odborníků je nejdůležitější počkat, až voda skutečně opadne a zahrada trochu vyschne. Až pak se můžete dát do práce. Petra Matějková se zahradničení věnuje řadu let a své zkušenosti sdílí na blogu Petrazahradnici.cz. Na svém Instagramu zveřejnila 5 základních rad, co dělat se zahradou po velké vodě:
- Hlavně nejezte žádnou zeleninu, která vám třeba na záhonech zůstala. Není jedlá ani po umytí pitnou vodou.
- Na prázdné zeleninové záhony vysejte zelené hnojení, teď na podzim to může být ještě třeba řepka, vikev s žitem nebo hořčice.
- Zkontrolujte stromy, jestli nemají podemleté kořeny. Mladé stačí usadit a půdu kolem nich ušlapat, staré možná budete muset pokácet, aby nespadly.
- Postupně vypusťte všechny nádrže na vodu, přes které se povodeň přehnala, a vydezinfikujte je. I v nich jsou nánosy splašek a chemikálií, co velká voda cestou nabrala, a lili byste si to zpátky do zahrady.
- Až opadne voda, snažte se, ať co nejrychleji vyschnou záhony a ať trvalky, keře a stromy nemají kořeny v bahně. Když půdu trochu nakypříte, bude vysychat rychleji.
Co s kontaminovanými rajčaty, cuketami, bramborami a dalšími plodinami? Můžeme je dát na kompost, nebo raději vyhodit do bioodpadu?
„Na kompost bych je nedávala. Buď se dají vyhodit do popelnice na bioodpad, nebo v některých obcích bývá k dispozici i kontejner na stejný účel,“ říká pro Kupi Matějková a dodává, že záhony zaplavené povodní je potřeba nejdřív očistit od naplaveného bahna a nechat aspoň trochu proschnout. Pomoct s provzdušněním může elektrický kultivátor.
Jak co nejrychleji obnovit zdraví půdy?
Řada zahrádkářů nyní řeší otázku, co s kontaminovanou půdou. Chemie není potřeba, pomůže čas a výsev vybraných bylin.
„Obnovu půdy urychlí dodávání organických materiálů, které podpoří půdní život. Asi nejméně pracné a nejrychlejší řešení je vysít teď na podzim zelené hnojení. Až do října jde vysévat třeba směs vikve s žitem, hořčici nebo řepku, případně ještě svazenku a na jaře ho zapravit do země,“ radí prostřednictvím Kupi ostatním zahrádkářům Matějková.
Na nejvíce kontaminovaných místech, kde voda s toxickými látkami stála delší dobu, nedoporučuje sázet plodiny ani zkraje jara. „Doporučuji tam vysít rostliny, které umí půdu zbavovat toxinů. Jde třeba o konopí, již zmíněnou řepku, heřmánek, měsíček lékařský nebo lichořeřišnici. Rostliny do sebe toxiny natáhnou, takže je vhodné je pak vytrhat a vyhodit do biopopelnice,“ prozrazuje Matějková užitečný trik.
Nezapomeňte na sanaci studny
Využíváte pro získávání pitné vody vlastní studnu? Pak je dle společné zprávy Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva zemědělství a SZÚ nezbytné provést tzv. sanaci (lat. sanare = uzdravit, napravit).
Do studny totiž mohou při záplavách proniknout nečistoty, bakterie či chemikálie. Kontaminovaná voda zvyšuje riziko infekcí a dalších zdravotních problémů, proto je důležité studnu důkladně vyčistit a vydezinfikovat, aby byla opět bezpečná k použití.
Základní postup sanace zahrnuje několik klíčových kroků. Nejprve je nutné mechanicky očistit vnější i vnitřní stěny studny, čerpací zařízení a dno od nánosů bahna a nečistot. Následně je třeba kompletně vyčerpat vodu. Po opětovném vyčištění studnu a vodu v ní dezinfikujte nejlépe chlornanem sodným. Pokud používáte přípravek Savo, znamená to dávku 100 ml Sava na 1 m³ vody. Následně je vhodné vyměnit pokryv dna (štěrk nebo písek) a pokračovat v čerpání vody, dokud není čistá.
Před použitím vody jako pitné je nutné provést laboratorní kontrolu kvality vody. Než se příslušné hodnoty dostanou do normy, je lepší spoléhat se na balenou vodu.
Zdroje: Kupi, Bezpečnost potravin, MZ ČR, NCBI, Instagram, Petrazahradnici.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko