Velké sucho, nemoci rostlin a opuštěné sicilské sady. Ovoce a zelenina nejspíš brzy zdraží

Úroda pomerančů v plastových boxech Marco Ossino / Shutterstock.com

Jedním z nejvýznamnějších producentů ovoce a zeleniny v Evropské unii je bezesporu Itálie. Klimatické změny na Sicílii budou mít vážné dopady na produkci ovoce a zeleniny, které nejspíš v obchodech brzy zdraží. Na vině jsou velká sucha a povětrnostní podmínky, jež přispívají k šíření chorob rostlin. Vážná situace je též na ostrově Sardinie a na jihoitalském Jadranu v Apulii.

Přečtěte si také

Neztrácejte čas na zahradě: Zářijové a říjnové práce, které nesmíte zameškat

Ovoce a zelenina nejspíš brzy zdraží

Ačkoli změna klimatu je slovní spojení v médiích přetřásané téměř denně, pro většinu spotřebitelů je toto téma v běžném životě neuchopitelné. To se však mění ve chvíli, kdy se důsledky klimatických změn projeví na dostupnosti nebo ceně zboží.

Taková situace nejspíš brzy nastane v oblasti produkce ovoce a zeleniny, která by měla vlivem klimatických změn na severu Sicílie zdražit. Itálie patří spolu se Španělskem k ovocnářským a zelinářským velmocem, pěstování ovoce a zeleniny vytváří dokonce roční obrat 16 miliard eur, což představuje 25 % celkové národní zemědělské produkce.

Olivovníky v sadu se zavlažovacím systémem Mer Diez / Shutterstock.com

Sucho a největší vodní krize

Jedním z nejzásadnějších dopadů změny klimatu v Itálii bylo zvýšení průměrných teplot. Za posledních několik desetiletí teploty vzrostly a jižní oblasti zažívají stále teplejší léta a mírnější zimy. Situace na Sicílii je nejhorší za poslední léta. Farmy se potýkají s vůbec největší vodní krizí, která je nutí opouštět celé sady. Po měsících spíše podprůměrných srážek zápasí Sicílie například s nižší úrodou pomerančů, které představují 65 % celkové Italské produkce tohoto ovoce.

Problém se přitom netýká pouze Sicílie, ale také Sardinie a jihoitalského Jadranu v Apulii. Na Sicílii a Sardinii se nedostatek vody stává naléhavým problémem, zejména u plodin závislých na zavlažování, jako jsou rajčata, olivy a citrusové plody.

Problémem je i oslabená kupní síla

Znepokojivý je také výrazný pokles spotřeby letního ovoce. „Kromě chladného počasí na severu, které ovlivnilo výběr a výrazně zpozdilo nákupy letního ovoce, lze příčinu hledat v kupní síle rodin, jež výrazně klesla,” uvedl Michele Ponso, prezident Národní federace ovocnářství Confagricoltura.

„Ovoce je často považováno za luxus a mladí spotřebitelé spíše hledají rychlou svačinku, proto často preferují drobné ovoce, kterého byl letos naštěstí dostatek,“ dodal.

Na vině jsou také nemoci rostlin

Zvýšené teploty mohou také podpořit množení škůdců a chorob, jimž se daří v teplejším podnebí. Broskve a nektarinky v Piemontu na severu itálie jsou napadeny onemocněním Sharka (též Plum Pox virus), které je způsobeno virem švestkových neštovic a napadá především peckoviny.

Region Emilia Romagna se zase potýká s Monilií, houbovým onemocněním způsobeným vlhkostí, které postihuje především třešně, broskvoně a meruňky. Třešně na Benátsku jsou v důsledku vysokých teplot napadeny chorobou, jež způsobuje praskání skořápek plodů.

Muž aplikuje postřik na strom Tatevosian Yana / Shutterstock.com

Obavy o sklizeň rajčat a hroznů

Jedním z klíčových zemědělských produktů s obratem 5 miliard jsou pro Itálii rajčata. I ta jsou klimatickými změnami ovlivněna. Vývoj rostlin například v jihoitalské jadranské provincii Foggia ovlivnilo sucho a rekordní vedra. V oblasti Jadranu, zejména v oblasti Emilia-Romagna, je pěstování rajčat životně důležité. Změny teploty a nestálé dodávky vody mohou ovlivnit růstový cyklus, což vede ke snížení sklizně a zvýšení výrobních nákladů.

Dopady klimatických změn ovlivnily také italskou sklizeň hroznů, která letos začala dříve než kdykoli předtím. Zatímco některé regiony, například Sicílie, kde sklizeň začala již 25. července, zažívají tepelný stres, jiné se díky dostatečnému zavlažování těší ze zvýšené produkce.

Řešením je důsledná adaptační strategie

V boji proti těmto výzvám přijímají zemědělci v Itálii nejrůznější strategie. Možným řešením je větší diverzifikace plodin, které odolají měnícím se podmínkám, kvalitnější hospodaření s vodou a zlepšování zavlažovacích technik nebo investice do zemědělského výzkumu zaměřeného na vývoj odrůd plodin odolných vůči nestálému klimatu.

Stále více zemědělců také přistupuje k ekologickým postupům ke zlepšení kvality zdraví půdy a biologické rozmanitosti, která může zvýšit odolnost farmy proti klimatickým změnám.

Zdroje: Kupi, Retailnews, Corriereortofrutticolo