Jídla podávaná v letadlech mají obvykle nevalnou pověst. Cestující si často stěžují na jejich mdlou nebo vyloženě špatnou chuť. Na vině ale přitom vůbec nemusí být aerolinky a jejich dodavatelé pokrmů. Jak totiž prokázala řada pokusů a studií, naše chutě se ve vzduchu významně liší. Proč nám v letadle nechutná a co ovlivňuje citlivost chuťových i čichových buněk?
Zatímco letadlo stoupá vzhůru, naše schopnost cítit chutě klesá. Proč nám tedy svačina, která byla ještě v hale letiště plná chutí, najednou připadá zcela nedochucená? Na vině je hned několik faktorů. Podle psychologů má dokonce na rozpoznávání chuti vliv i zvuk, v tomto případě vibrující motor. Zásadní je ovšem rozdílný tlak v kabině a pak také velmi nízká vlhkost vzduchu.
„Jídlo a pití opravdu chutná ve vzduchu jinak v porovnání se zemí,“ potvrdil Charles Spence, profesor experimentální psychologie z Oxfordské univerzity, a dodal: „Je za tím spousta důvodů: nedostatek vlhkosti, nízký tlak vzduchu i zvuky v pozadí.“
Jak například vysvětlil Russ Brown, ředitel divize Dining & Retail letecké společnosti American Airlines, ve výšce kolem 9 kilometrů se vlhkost na palubě letadla pohybuje kolem 12 %, což je méně než na většině pouští, uvedl deník BBC.
Spíše než o chuť v letadle přicházíme o čich. Ten je nicméně z velké většiny zodpovědný i za vnímání chutí. Nejvíce nám potom zeslábne naše schopnost cítit sladké a slané. A to až o 30 %, jak potvrdila studie z roku 2010, kterou si nechala zpracovat německá letecká společnost Lufthansa. V laboratoři simulovali podmínky letu ve výšce kolem 10 kilometrů, během něhož cestující obvykle konzumují jídla. Nechyběla vibrující sedadla, zvuk motoru, nízká vlhkost vzduchu i snížený tlak. Výsledky ukázaly, že ve velkém přicházíme právě o vnímání sladké a slané chuti, zatímco hořkou a kyselou cítíme podobně jako na zemi.
Výrobci jídel určených pro podávání v letadlech jsou si tohoto fenoménu samozřejmě vědomi a aby jejich pokrmy cestujícím chutnaly, často záměrně obsahují více soli či cukru, jsou výrazně kořeněná, případně kuchaři sází na umami dochucovadla.
„Řádné kořenění je klíčem k zajištění skvělé chuti i ve vzduchu,“ potvrdil Brown a dodal:„Receptury jídel jsou často upraveny přídavkem soli či dochucovadel, aby v kabině umožnily zážitek ze stolování.“
Až si tedy budete příště pochutnávat na pokrmech servírovaných palubním personálem, myslete na dostatečný příjem tekutin (vody), abyste zmírnili případnou dehydrataci.
I na alkohol mají specifické okolnosti vliv. Na rozdíl od jídla ale existuje pár drinků, které podle mnohých chutnají vysoko nad zemí dokonce lépe.
U některých vín může suché prostředí dokonce zvýraznit buket, dobrý vliv může mít nízká vlhkost i na chuť whisky. Samostatnou kapitolou jsou ovšem rajčatové šťávy, především potom v podobě koktejlu Bloody Mary. Spousta cestovatelů nedá na tento nápoj ve vzduchu dopustit a tvrdí, že jim v kabině chutná mnohem více než doma či v baru. Kyselé tóny osvěžujících rajčat nejsou změnami vnímání chutí tolik poznamenané, ve prospěch konzumentů hraje i výrazné koření.
Na to, že nám na palubě letadla chutná alkohol více než kde jinde, ale může mít vliv i psychika samotná. Očekávané vzrušení z nastávající dovolené, potřeba utlumit stres z letu nebo zkrátka jen inspirace popíjejícím sousedem vedle nás.
Zdroje: BBC, CNN Travel, Delish