Mrkev od roku 2014 zdražila o 60 %. Zemědělci bojují s výnosy, globální oteplování odnáší spotřebitelé
Problémy s počasím trápí v posledních letech zemědělce po celé Evropě. Bojují hlavně s výnosy, které se postupně propadají. Technologie se sice zdokonalují, horké a suché podmínky ale pěstování komplikují. Zemědělcům se podnikání prodražuje, a to se promítá i do cen jednotlivých plodin. Týká se to i mrkve, která na tuzemském trhu podle dat Českého statistického úřadu za posledních 10 let zdražila již o téměř šedesát procent.
Co v článku najdete
Za kolik koupíte mrkev?
Statistická data ukazují, že jeden kilogram mrkve vyšel tuzemské zákazníky na pultech českých obchodních řetězců v lednu roku 2014 na 16,5 koruny. O deset let později ale tato cena vyletěla na 26 korun a někdy i více. A podle odborných odhadů se zdá, že tento cenový růst bude i v dalších letech nejspíš pokračovat.
„Aktuálně mohou zákazníci v rámci letákových akcí v obchodech narazit na mrkev za 30 Kč za 1 kilogram, její běžná cena se pak pohybuje okolo 40 Kč. Svazkovou mrkev lze v rámci akčních slev koupit průměrně za 25 Kč a mrkev v biokvalitě pak kolem částky 40 Kč/kg,“ uvedla Monika Kopčilová, produktová specialistka Kupi.
Cena zeleniny a ovoce v obchodech se do velké míry odvíjí od nabídky na trhu, která souvisí hlavně se sezónností. Jakmile je na trhu něčeho hodně, začne se přebytečné množství propisovat do cen, které se poměrně rychle začnou snižovat. U potravin to platí v podstatě dvojnásob, neboť kvůli omezené čerstvosti a využitelnosti musí zemědělci a následně i obchodníci jednat rychle.
Sezónní cenové výkyvy jsou značné
I proto je cena mrkve v českých obchodech třeba během léta a zimy tak rozdílná. I přes tyto sezónní výkyvy je ale zřejmé, že mrkev ve všech ročních obdobích za posledních několik let citelně zdražila. Přitom konkrétně mrkev má v českém jídelníčku velmi důležité zastoupení, v roce 2022 každý Čech v průměru spořádal celkem 7,2 kilogramu mrkve. To bylo mimo jiné o 1,5 kilogramu více než v případě salátových okurek nebo o 1,7 kilogramu více než u paprik.
Do cenového růstu zeleniny se propisuje hned několik zásadních faktorů. Kromě již zmíněných klimatických změn se jedná také o zvýšené náklady, se kterými musí farmáři ve zvýšené míře bojovat. Ani v případě mrkve se zemědělci nevyhnou hnojení, které však jen za poslední tři rok zdražilo o několik desítek procent. Kromě toho však postupně roste i cena strojů nebo lidské práce. Zemědělci musí zvýšené náklady přenést na velkoobchody a maloobchody, které následně účtují vyšší ceny i konečným spotřebitelům.
Sladkokyselý zelný salát s mrkví
Sladkokyselý zelný salát s mrkví je křupavý a zdravý. Tento salát z hlávkového zelí si snad každý rád dopřeje jako přílohu nebo oblohu k obědu.
Mrkvový koláč se zázvorem
Slaný mrkvový koláč se zázvorem si musíte vyzkoušet upéct. Skvěle chutná teplý i studený a nejlépe si jej vychutnáte s lehkým salátkem, kdy poslouží jako nevšední svačina nebo večeře.
Zdražila i logistika
Zemědělci se oproti předešlým létům musí popasovat také s vyššími náklady na dopravu. Benzín a nafta oproti roku 2014 zdražily o několik procent, a to zejména vlivem postupného nárůstu spotřební daně. Běžné logistické operace se tedy farmářům rovněž prodražují, což se opět podepisuje právě i na ceně mrkve a dalších plodin.
Mnohé možná zarazí, že Česká republika není v pěstování mrkve soběstačná. To v praxi znamená, že do konečné ceny promlouvají i faktory na jiných trzích. Mezi největší dodavatele mrkve do Česka se léta řadí hlavně Nizozemsko a Itálie. Data ČSÚ ukazují, že momentálně je Česko v případě mrkve potravinově soběstačné asi z 50 procent. Podíl od roku 2012 postupně roste, přesto je však tento růst jen velmi malý a pohybuje se okolo 8 procentních bodů.
Zdroj: Český statistický úřad, Kupi
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko