Průzkum Raiffeisenbank mezi tisíci klienty ukázal, že více než polovina rodičů poskytuje svým dětem kapesné, a to nejčastěji v hotovosti. Nejběžnější měsíční částka je tři sta korun, což představuje nárůst o padesát korun oproti průměru zjištěnému před dvěma lety v sondě České bankovní asociace. Banka Creditas naopak zaznamenala pokles o dvanáct procent ve výši průměrných vkladů na dětské účty v porovnání s loňským rokem. Jaký je obvyklý měsíční obnos kapesného pro děti v Česku?
Více než třetina rodičů podle průzkumu Raiffeisenbank zřídila pro své děti spořicí účty, na které pravidelně převádějí částky mezi pěti sty a tisícem korun měsíčně, což představuje tři čtvrtiny všech případů. Z průzkumu banky také vyplývá, že kapesné je stále více oblíbeným způsobem finanční podpory dětí, dává je polovina (51 %) rodičů. Nejčastěji ho předávají v hotovosti a ve výši okolo 300 korun měsíčně.
Podobný průzkum zveřejnila také Banka Creditas, která zaznamenala pokles o dvanáct procent ve výši průměrných vkladů na dětské účty v porovnání s loňským rokem. Nyní činí průměrně 650 korun měsíčně. Na druhé straně banka zaregistrovala mírný nárůst kapesného pro mladé lidi ve věku 15 až 17 let.
„Průměrný loňský příspěvek na účet hodně odrážel věk: u dětí do 11 let byl 664 korun, ve věku 12–14 let byl 728 korun a u nejstarších mezi 15 a 17 lety byl 823 korun. Nejde v tom ovšem jen o kapesné, ale nejspíš i o příspěvky na další věci, které si děti a dospívající hradí mnohdy sami, například doprava a nárazové platby,“ řekla Lucie Brunclíková, ředitelka komunikace Banky CREDITAS.
Podle informací společnosti Creditas nejčastěji utrácejí děti a teenageři za občerstvení, což tvoří 39 procent jejich výdajů. U starších dívek je nejoblíbenější kategorií nákup oblečení, na které připadá 27 procent jejich výdajů, zatímco chlapci v této věkové skupině preferují utrácet za hry na mobilních telefonech nebo herních konzolích, což představuje 10 procent jejich celkových výdajů.
Podle nedávného průzkumu Raiffeisenbank se zdá, že pětina rodičů vůbec nesleduje, za co jejich děti kapesné utratí. Na druhé straně dvě třetiny rodičů pravidelně diskutují s dětmi o tom, jaké nákupy si pořídily.
Rodiče velmi často odměňují své potomky za známky nebo vykonanou práci, jako je sekání zahrady, vyskládání myčky, žehlení prádla. Psycholog Petr Spurný upozorňuje, že kapesné by mělo sloužit jako výchovný nástroj, nikoli jako odměna za běžné domácí práce.
„Mytí nádobí či vysávání by u desetiletých dětí mělo být považováno za samozřejmou součást rodinných povinností, ne za činnosti, které se platí,“ zdůrazňuje pro Kupi Spurný. Přesto se stále více setkáváme s přístupem, že jsou děti za podobné základní příspěvky k domácím pracím finančně odměňovány.
Zdroj: Creditas, Raiffeisenbank, Kupi